Text níže vyšel v říjnu 2024 a je nyní republikován v rámci přehledu Rok ve vědě 2024.

TLDR: Supernosič od SpaceX po několika úvodních explozivních testech začíná létat, jak má. To neznamená, že je testování konec – stále čekáme na návrat z orbity, lunární zkoušení i ultimátní marťanskou zkoušku ohněm. Přenos startu hír.

Časy se mění – zatímco bratru šest let zpátky vypadal Starship jako sci-fi sen, po včerejším veleúspěšném testu, jehož součástí bylo zejména zachycení prvního stupně Super Heavy přímo startovací rampou, začíná supernosič působit nebezpečně funkčně!

Nyní, když začíná být jasné, že raketa fakticky funguje, přichází ale na řadu další otázka – kdy bude moct praxe prověřit její přínosy kosmonautice? Přece jenom, na znovupoužitelný supernosič čekáme prakticky od 60. let! Její však zdaleka není všem testům konec – posvítili jsme si, na co se těšit/čeho se bát…

Jaké další testy se čekají

„Úspěch mise IFT-5 představuje významný posun celého programu SuperHeavy Starship,“ říká Dušan Majer z Kosmonautix.cz, kterému jsem klasicky napsal o „krátké vyjádření“, načež za mě článek de facto napsal… A pokračuje: „Jelikož plná znovupoužitelnost je jedním z jeho základních pilířů. Úspěšný záchyt SuperHeavy na první pokus znamená, že bychom na další start nemuseli čekat tak dlouho.“

Rampa ani věž nebyly poškozeny, dodává, přičemž Federální letecký úřad už udělil SpaceX povolení k šestému letu. Pokud se nebude výrazně lišit od plánu páté (aktuální) mise. Možná bychom se tedy msie IFT-6 mohli dočkat ještě letos. Ale uvidíme, zda SpaceX nebude chtít testovat něco nového – pak by byla potřeba nová licence, což by trvalo déle.

„Dalším krokem, který bude na Starship čekat, bude let na klasickou oběžnou dráhu,“ pokračuje Dušan, „Dosavadní lety totiž míří na takzvanou transatmosférickou dráhu, která loď zavede pár desítek minut po startu do atmosféry. Pokud bude chtít SpaceX doručit náklad na oběžnou dráhu s pomocí Starship, bude předtím muset otestovat schopnost Starship provést deorbitační zážeh, který loď stáhne z oběžné dráhy do atmosféry.“

Dodává, že tento zážeh se přitom měl testovat letos v březnu při misi IFT-3, ale nakonec k němu nedošlo kvůli nestabilní lodi. Kdy dojde k jeho další zkoušce, zatím nevíme.

Kdy vyrazí s nákladem?

„Sice nevíme, kdy se Starship vydá poprvé na oběžnou dráhu, ale je poměrně pravděpodobné, co při té misi ponese,“ pokračuje Dušan, „Nákladem budou s největší pravděpodobností plnohodnotné družice Starlink 2. generace, které jsou tak velké, že je nemůže vynášet Falcon 9. Podle dostupných informací však tyto družice zatím nejsou připraveny, což může vysvětlovat, proč SpaceX stále nespěchá s opuštěním transatmosférických letů.“

Až bude celý systém důkladně otestován, pokračuje Dušan Majer, přijde na řadu další významný úkol – vrátit člověka na Měsíc. Jak nejspíše víte, NASA vybrala Starship jako pilotovaný lunární lander pro mise Artemis III a Artemis IV. Než k tomu ale dojde, bude SpaceX muset zvládnout spojování Starship na oběžné dráze Země a přečerpávání pohonných látek.

„Jakmile se tohle podaří, vydá se na Měsíc demonstrační Starship-lander, aby ověřil, zda je vše v pořádku,“ říká Dušan, „Pokud se nic nepokazí, dá NASA souhlas k realizaci podobného scénáře – jen s tím rozdílem, že se Starship u Měsíce setká s kosmickou lodí Orion, která přiveze posádku.“

No a dál?

Ultimátním cílem programu SH/SS je doprava lidí na Mars a jeho kolonizace, ale to je zatím ještě stále hodně daleko, dokončuje Dušan Majer svou krátkou citaci. „SpaceX plánuje denně několik startů, aby se na dráze kolem Země zformovala flotila několika stovek lodí, kterépak najednou vyrazí k Marsu. Ano, zní to jako sci-fi, ale první kroky k jeho realizaci se už dělají.“

Časy se skutečně mění – osobně jsem před šesti lety měl také poněkud vřelejší vztah třeba k Elonu Muskovi nežli dnes. Nic ale není takovou demonstrací toho, jak fascinující pokroky SpaceX ve vývoji raket dělá, jako skutečnost, že je nestrhávají k zemi ani dosavadní Muskiády! Budiž to tak alespoň zůstane i nadále – a z pohledu na tu raketovou krásu se budeme moct těšit i při budoucích testech a snad i běžném provozu!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]