TLDR: Pro až polovinu světové populace začnou být současné metody zisku vody po roce 2050 nedostatečné. Spíše než pitnou vodu to ale postihne zemědělství a průmysl. Studie tuna.

Byly časy, kdy lidé očekávající vodu mohli jen bláhově civět na nebe v očekávání deště. Od té doby jsme se naužili vodní toky využívat mnohem efektivněji, takže kdysi nedostatková tekutina dnes teče z trubek v příbytcích většiny z nás! V posledním půlstoletí lidská činnost se však drasticky zvýšila odběr podzemní vody za účelem podpory zemědělského a hospodářského růstu, což vedlo k výraznému poklesu zásob podzemní vody na Zemi. To by mohlo vést k tomu, že poměrně brzy bude čerpání vody ve 2/3 světa nečekaně drahé. 

Voda, samá voda

Proč čelí čerpání vody (za dekády, někde na světě, ne nutně u nás…) možnému peaku? Ve snaze pochopit udržitelnost systémů využili vědátoři integrovaný model systému člověk-Země ke studiu využívání podzemních vod v 235 povodích podle 900 scénářů budoucího vývoje. Právě tato komplexní analýza odhalila znepokojivý trend vrcholu a poklesu odběrů podzemní vody, který naznačuje, že mnoho regionů může brzy čelit klesajícím výnosům, protože se blíží nebo překračují své maximální limity vody.

Studie předpovídá celosvětový vrchol neobnovitelných odběrů podzemní vody kolem poloviny 21. století, v průměru 625 km3 ročně, po němž bude následovat postupný pokles zisků k roku 2100. Tento vzorec vrcholu a poklesu je patrný v 98 % analyzovaných scénářů a odráží historické vzorce pozorované u jiných omezených zdrojů, jako jsou nerostné suroviny.

Intenzivní těžba podzemní vody v zásadě způsobuje pokles hladiny podzemní vody, čímž mělčí vrty vysychají a čerpání z hlubších zásob je stále energeticky náročnější a nákladnější. V tomto okamžiku těžba podzemní vody dosahuje vrcholu a v reakci na vyšší ceny začíná klesat. Podle článku tedy lidem nemusí fyzicky dojít podzemní voda, ale dojde jim ekonomicky dostupná podzemní voda.

Řekni, kde ta voda je

Významné je, že tento trend se objevuje přibližně u třetiny analyzovaných povodí, včetně 21 povodí, která již možná dosáhla svého vrcholu těžby. Takový vývoj představuje potenciální výzvu pro téměř polovinu světové populace žijící v těchto povodích, která je nyní vystavena rostoucímu tlaku na podzemní vodu. Jinými slovy: tam, kde je víc sucho, bude ještě víc sucho.

„Ale počkej, však voda je voda! Když ji vypiju a pak vyčůrám, vypaří se a po čase zase znovu naprší dolů. Strašíš nás žízní!“ možná namítáte. Inu, obecně samozřejmě ano. Ale zároveň tak úplně ne. 

V první řadě: většina spotřebované vody se dnes využívá pro průmyslovou a zemědělskou činnost. Pitná voda tedy bude zřejmě ještě dlouho k dispozici – co hrozí spíše, je redukce výnosů/rentability dnešní podoby zemědělství. Čili strašíme spíše hladem nežli žízní. 

Prediktivní předpovědi

Voda se samozřejmě z povrchu planety svou spotřebou při zavlažování nevypaří. Co se ale jejím „spotřebováním“ typicky míní, je skutečnost, že naprší někam jinam, než odkud byla odebrána. Vy jako Čech obvykle chcete, aby voda pršela (ale ne moc zas!) zhruba v místě vašeho bydliště. Pokud ale vlivem našeho zásahu do vodních cyklů naprší namísto Česka do Atlantiku, ze Země se sice netratila – ale pro vás to přesto bude užitečné jako automat na kondomy ve Vatikánu.

Nicméně, práce odhalila jako riziko zejména státy s již nyní vysokou mírou těžby podzemních vod, jako jsou USA, Mexiko, Pákistán, Indie, Čína, Saúdská Arábie a Írán. Lze samože zprávu vnímat i z opačného konce – předpoVědi peaků vznikají právě proto, aby se černé scénáře nenaplnily! 

Šetrnější zacházení s užitkovou vodou v zemědělství, potenciální tlak na alternativní metody zisku potravy i efektivnější desalinace mohou zajistit, že tento peak bude za 26 let působit bláhově, protože nenastane. Takový utopický scénář však přijde jenom díky tomu, že se na varování začne reagovat, nikoliv kvůli tomu, že se na něj bude se založenýma rukama bláhově civět! 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz