TLDR: O 5 nových staveb cursus z doby 4 000 až 2 400 let před naším letopočtem máme díky laserovému mapování krajiny. Podle vědců stavby mohly sloužit při procesu pohřbívání. Studie tuna.

Pohřby jsou velkou lidskou zábavou od úsvitu dějin – a nejspíše ještě před ním! Zdá se, že pohřbívat jsme své mrtvé (a občas možná i živé) začali před zhruba 130 000 lety, tedy dávno před počátkem psané historie civilizace. Většina informací o tom, jak prehistoričtí lidé chápali odchod do věčných lovišť, je tak neznámá, a navždy tomu tak i zůstane. Nová práce přesto odhalila střípek toho, jak zřejmě vnímali pohřbívání neolitičtí lidé žijící na území Irska.

Laserový objev

Na zvlněné zemědělské půdě v Baltinglassu v hrabství Wicklow byl totiž učiněn pozoruhodný objev, který vrhá nové světlo na dávnou minulost Irska. S využitím vyspělé laserové technologie LIDAR archeologové odhalili stovky prehistorických památek ukrytých pod povrchem.

LIDAR možná znáte jako senzor samořízených aut, hrobokopové ji však využívají i jako variaci tzv. letecké archeologie. Za starých časů museli archeologové létat aeroplány nad krajinou, ideálně nedlouho poté, co na terén dopadl čerstvý sníh – a odhalil tak povrchové anomálie, kterých si běžně ze země i ze vzduchu nevšimneme. LIDAR však umí totéž logicky aplikovat i počítačově.

Odhaluje stavby, které byly dlouhá léta skryty zemědělskou činností a přírodní erozí.

Křižovatka dějin

Středem zájmu tohoto lidarového průzkumu byla oblast, o níž je známo, že byla aktivní v období raného neolitu kolem roku 3700 př. n. l. a od střední do pozdní doby bronzové mezi lety 1400 až 800 př. n. l. Jinak řečeno: je to kotel dávno (ale není to zase tak dávno, aby se nám prakticky nic nedochovalo). Tehdejší obyvatelé zdejších krajin sice ještě neznali písmo, takže nám nezanechali písemné svědectví své doby – ale podepsali se nám do krajiny alespoň svými stavbami!

James O’Driscoll, vedoucí pantáta výzkumu, se zpočátku zaměřil na hradiště z doby bronzové v regionu. Pacholek LIDAR však objevil i starší stavby za dobou bronzovou. Jde o tzv. cursus, podlouhlé stavby, původně domnělé zbytky římské kolonizace (cursus = dráha pro povozy), později odhalené jako mnohem starší stavby z let 4000 až 2400 př.n.l. Jméno jim však už zůstalo…

Jedná se přitom o největší doposud známý shluk těchto ohrazení jak v Irsku, tak i Británii! Autoři jim přitom přisuzují možný rituální význam – byť se o něm můžeme jen dohadovat, naznačuje jej jejich poloha poblíž známých pohřebišť, jejich orientace z hlediska dráhy Slunce a jejich uspořádání v kontextu kopců a údolí.

Podepsáni do krajiny

To naznačuje, že cursus mohly být (překvapivě!) stále dráhy – nikoliv však pro koně, nýbrž pro přepravu nebožtíků na místo jejich posledního odpočinku v doprovodu pohřebního průvodu. V některých případech by zde pohřebiště nebyla viditelná, dokud by průvod nedošel na konec cursusu, což byl možná záměr – krchov byl mimo dohled, než došel průvod na konec. Což naznačuje nějaký rituální záměr i bez jasného manuálu k tomu, jak lidé smrt chápali!

To samože neznamená, že jsme objevili irskou Atlantídu. V zásadě nyní známe o pár lidmi vytvořených násypů víc – a můžeme tak s vyšší jistotou říct „Ano, i lidé v Irsku stavěly o trochu víc staveb, než jsme doposud tušili“. O to podstatnější je, že v době budování cursusů se měnila struktura společnosti, a začínala se rodit civilizace, jak ji dnes vnímáme…

Doposud bylo přitom známo jenom cca 20 podobných staveb. To, že přibylo 5 dalších, je tak významné rozšíření našich znalostí. A lze předpokládat, že lidar odhalí řadu dalších, jim podobných, v nedaleké budoucnosti. Byť se tak o motivech našich předků můžeme stále jen dohadovat, postupná katalogizace jejich dosud neznámých (či spíše zapomenutých!) podpisů v krajině nám tak přece jenom dává k přemýšlení daleko víc podkladů než kdy doposud!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz