TLDR: Byť chybí přímé důkazy ve formě lodních vraků, analýzy nepřímých náznaků (zbytků ryb a nástrojů) naznačují počátek prvních oceánských plaveb. Studie tuna.

Pokud je vám víc jak 20 let, bydlíte u svých rodičů? Existuje vysoká šance, že nikoliv – naše velmi silná snaha „odstěhovat se od kerujících příbuzných“ je dost možná silným motorem toho, proč se lidé tak rychle rozšířili po celém světě! Fakt! Jen co když se chcete odstěhovat… Ale už vám došlo místo na pevnině?

Zkusíte se vydat na moře! Nová studie naznačuje, že jihovýchodní Asiaté se chtěli takto radiálně odstěhovat od příbuzných celé desítky tisíc let před tím, než s tím přišli Polynésané!

„To s tím stěhováním je vtip?“

Částečně samože jo, ale částečně ne – hypotézy o tom, že rebelantství vůči autoritám a/nebo disperze mladé populace mohou být významnými (a často přehlíženými) motory migrace a pokroku, reálně existují! Ale o nich se dnes bavit nebudeme…

Namísto nich se zaměříme na ty loďky – hledat důkazy pro ně totiž složitější než přemýšlet nad frackovitými potomky. Dřevěné lodě (a jiné tehdy nebyly) se totiž notoricky špatně zachovávají po delší čas. Byť víme, že třeba předkové Polynésanů osídlili Tichomoří, nálezy fragmentů některých jejich plavidel jsou velmi vzácné – a na plavení mezi ostrovy se usuzuje spíše ze stejné keramiky vyskytující se na více místech.

Ale co když podobné nepřímé náznaky budeme hledat i u jiných kultur než těch, u kterých se to nabízí tak mocně jako u Polynésanů? Nad tím se zamysleli Riczar Fuentes a Alfred Pawlik v nové práci…

„Co našli?“

Kvůli pravděpodobné absenci přímých důkazů se autoři nové studie zaměřili na souvislost mezi stopami po zpracování rostlin a stavbou lodí v pobřežních lokalitách. To například znamená, že autoři popisují objev kamenných nástrojů, na nichž se nacházely stopy po takovém zpracování rostlin, které bylo nezbytné k získání vláken pro lana a sítě…

Na zkoumaných lokalitách na ostrovech Mindoro a Východní Timor byly také nalezeny rybářské nástroje včetně háčků, žlábků a závaží do sítí a také zbytky ryb patřících tuňákům a žralokům… Tedy tvorům, kteří žijí v hlubokých vodách a nemohli být uloveni ze břehu.

Vědátoři se domnívají, že pozůstatky velkých dravých pelagických ryb v těchto lokalitách ukazují nejen na schopnost plování po hlubších vodách, ale přímo ukazují na schopnost pokročilého mořeplavectví a znalost sezónnosti a migračních tras těchto druhů ryb!

„Ale to jsou dost nepřímé důkazy…“

Ano, a tak je nutné i dnešní závěry brát! Klasicky platí – bez stroje času o moc víc nezjistíme, pokud neuděláme terno s objevem nějakého mimořádně zachovalého artefaktu. Alespoň dnes se zároveň nezdá, že by tito hypotetičtí mořeplavci byli s to kolonizovat vzdálené ostrovy – ty skutečně zřejmě čekaly až na Polynésany…

Na druhou stranu, taková migrace do Indonésie a nakonec i Austrálie skutečně probíhala i před víc jak 40 000 lety – stejně jako v případě Polynésanů tedy víme, že tehdejší lidé se uměli nějak plavit. Otázkou spíše je, jak dobře jim to šlo. Co autoři nyní tvrdí, je tak spíše to, že její dávní účastníci věděli docela dobře, co dělají, spíše než, že se chytili nejbližší klády dřeva a doufali, že je zanese správným směrem! 

Všichni máme tak trochu tendenci podceňovat naše staré předky – a když už udělali něco objektivně drsného, připisujeme to často jejich odvaze či zoufalství spíše nežli rozumu. Možná, že ono utíkání od příbuzných měli ale lidé relativně dobře promyšlené již tehdy!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]