Izraelská sonda Berešit se rozbila o povrch Měsíce

TLDR verze: Mohla to být první soukromá sonda na povrchu Luny. Namísto toho se izraelská sonda Berešit stala prvním soukromým vrakovištěm tamtéž. Sonda totiž při pokusu o přistání selhala (přenos Kosmonautix tu).

Well, that was a disaster…

Tenhle týden se vesmírné novinky prostě nezastaví! Po včerejším odhalení fotografie čokoládového vesmírného donutu v galaxii M87 se dnes o přistání na Luně pokusila první soukromá sonda. Jak vám už ale došlo z titulku, tentokrát radost příliš nemáme…

Poslední snímek Berešitu.
Stroj: SpaceIL

Izraelský Berešit společnosti SpaceIL byl sice poměrně prťavý – měl rozměry zhruba automatické pračky a čistou váhu bez paliva 150 kg – ale o to větší mohl být jeho sukces. Dnes večer po půl desáté však selhala poslední fáze jeho mise ve formě přistání samotného. Už minuty před definitivní ztrátou kontaktu věštily problémy. Vypadávala telemetrie a pravděpodobně i hlavní motor.

A – jak asi tušíte – to je v případě podobné situace dobrá zpráva snad jenom pro Smrtě.

Nakonec po nedlouhé čekačce řízení letu nenuceně oznámilo, že sonda byla ztracena. Místností se přesto rozezněl potlesk! Berešit sice v definitivní fázi selhal, už jenom jeho existence byla ale velký úspěch. Šlo o první soukromou sondu obíhající Měsíc! A také šlo o jediný produkt soutěže LunarX Prize, která chtěla k Luně vyslat právě soukromé sondy.

Soutěž samotná byla nedávno zrušena, a Berešit tak již neletěl pod její hlavičkou – o to víc je ale pozoruhodné, že do ní Izraelci ze soukromých zdrojů natankovali další peníze a poslali ji nahoru stejně! Jak říká kolega Dušan Majer z Kosmonautix, selhání k letům do kosmu prostě čas od času patří. #spaceisnoteasy

…let’s try it again

Původně Berešit odstartoval na palubě Falconu 9 v polovině února tohoto roku. Cesta k Měsíci mu tedy zabrala… ehm, necelé dva měsíce. V porovnání třebas s Apollem se tedy pohyboval spíše hlemýždím tempem. Za to však mohla nízkonákladová povaha celého projektu. Na celkový vývoj Berešitu padlo „jenom“ kolem 100 milionů dolarů, což byla ve srovnání s jinými podobnými sondami doslova dumpingová cena.

Jakkoliv momentálně týmu SpaceIL zbyly jenom oči pro pláč… #skrzesmích …v reálu věští mise soukromníků potenciál pro budoucí soukromé cesty dále od Země. Letenka na palubě raket SpaceX se má dále snižovat. Elon Musku se tak nechal nedávno slyšet, že jeho nosič Super Heavy Starship by tak v relativně dohledné době mohl být s to vynést celé flotily sond s nálepkou SpaceX do hlubokého kosmu.

Ideou tohoto (zatím čistě spekulativního) nápadu je využít jednorázově použitou loď Starship v nepilotované konfiguraci k bleskovému urychlení sond na cestě do periferie sluneční soustavy. Podle Musku by to nemuselo prý být nic šíleného. Využity by mohly být upravené satelity konstelace Starlink (to jsou ty, co jednou mají Zemi zaplavit levným internetem).

Jasně, ještě na to nedošlo. Izraelská sonda Berešit ale v kontextu historie možná bude první, nikoliv poslední vlaštovkou podobného druhu. Držím palce, abychom se téhle světlé budoucnosti dočkali co nevidět. Teď už minimálně zase o něco jistěji víme, že k přistání na Měsíci fagt potřebujeme i ty motory!

Ale jenom klid, fachmani ze SpaceIL, mě se takovéhle situace v Kerbalu dějou furt!

[LL]

Stroj: Simpsons/FOX

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze