Je tu poslední týden ve vědě tohoto roku (bo sváteční týden budeme připomínat/připravovat rok ve vědě…), užijte si po tomto náročném týdnu naši optimistickou nadílku!

Proběhl „první kontakt“ lidí s velrybami? Ano a ne. Vědátoři pouštěli samici keporkaka kontaktní signály, na které zřejmě vědomě reagovala. Je to kontakt – ale bez další, hlubší „promluvy“. Kontakt mezi vědátory a keporkaky tak sice není pokec jako z Arabely – ale také to není komunikace harpunami, jak bylo u našeho „vztahu“ s keporkaky doposud nejčastější. Jinými slovy: v rámci debaty člověka s jinou inteligencí (zvířecí či mimozemskou) jde o starý dobrý „mírný pokrok v mezích zákona“.

Obří pohřebiště z doby kamenné objevené u polárního kruhu. Nový průzkum pohřebních jam z doby kamenné naznačuje, že lidské osídlení ve zdejších končinách bylo možná – možná – vyšší, než se dříve soudilo. Vědátoři zdůraznili potřebu dalších analýz a navrhli prozkoumat vzorky půdy na fosilizované vlasy a možné zbytky DNA, což by mohlo poskytnout definitivní důkazy pro pohřbívání, případně odhalit nové poznatky o společnostech doby kamenné.

Nízký tlak Marsu i jiných světů dělá zdejší bahno nadýchanější. Česká studie Petra Brože by mohla jednou pomoct identifikaci starých bahenních sopek Rudé planety, ale i dalších světů Sluneční soustavy. Ať už je to pro hledání stop místního života nebo využití lidskými kolonisty, odhalení světů s aktivní geologií a/nebo odhalení zdejších projevů dávného vulkanismu (vyvřelin, minerálů) bude někdy v budoucnu dost významné. Nynější práce nabízí pohled na to, co by se dělo s bahnem, když se dostalo na povrch za nízkého tlaku. Napovídá tedy, jak jinak by měly vypadat případné staré bahenní sopky.

Na islandském poloostrově Reykjanes došlo k očekávané sopečné erupci. Z rozevřené trhliny se vyvalila láva, která prozatím neohrožuje blízké lidské výdobytky. Událost se obešla bez ztrát na životech, blízké město Grindavik bylo evakuováno již před několiak týdny. Podobné erupce nejsou v kontextu let na Islandu nic neobvykllého, nynější erupce není ani první, ani poslední.

Mobilní čepice DeWave umí dekódovat myšlenky do textu, Vědátoři UTS vytvořili čelenku využívající neinvazivní technologii EEG a sofistikovanou umělou inteligenci k překladu mozkových signálů do slov a vět. Systém DeWave, který byl představen na 37. konferenci NeurIPS, umožňuje uživatelům nosit čepici osazenou elektrodami, které zaznamenávají mozkovou aktivitu a umožňují komunikaci založenou na myšlenkách. Původně byla určena pro lékařské aplikace, zejména pro pomoc pacientům, kteří nejsou schopni verbálně komunikovat v důsledku stavů, jako je mrtvice, ale potenciál DeWave pro interakci mezi člověkem a strojem a zlepšení komunikace je značný – stejně jako potenciální kontroverze…

Električtí úhoři jsou neúmyslnými genetickými inženýry Amazonie. Jejich silné výboje, podobné laboratorní elektroporaci, vytvářejí dočasné póry v buněčných membránách – ty umožňují průnik vnější DNA do blízkých buněk. Podle japonského výzkumu mohou úhoři potenciálně měnit genetickou výbavu okolních organismů. Když byly rybky vystaveni elektrickým výbojům úhoře, přibližně 5 % rybek vykazovalo jasné známky genetické modifikace ve vodě přítomným markerem.

Bottom

Norsko jako první stát uvažuje o těžbě v Arktidě. Komerční hlubokomořská těžba v oblastech dosud častěji skrytých pod ledovci by v případě odsouhlasení mohla začít za 15 až 20 let. Drahé kovy i fosilní paliva se skoro zcela jistě ukrývají na dně Severního ledového oceánu – dosavadní nepříznivé podmínky i nedostatečná vyspělost robotické těžby na dně moře ale znamenaly, že ležely ladem… Obojí se nyní mění, plán na zahájení průzkumu (který by předcházel těžbě, jenž je realisticky vzdálená stále dekády) je nicméně kritizován ekology a výzkumníky.

První CRISPR terapie na světě schválená pro srpkovitou anémii. Britské a americké regulační orgány schválily přípravek Casgevy, který představuje první genovou terapii na světě užívající editor CRISPR-Cas9. Po rozsáhlých klinických zkouškách, které prokázaly účinnost CRISPRu při obnově zdravé tvorby hemoglobinu a zmírnění příznaků u postižených pacientů, představuje terapie slibný průlom.

Hliněné tabulky odhalily tajemství dávného posunu magnetického pole Země. Vědci využívají poznatky zachované ve starověkých mezopotámských hliněných tabulkách k odhalení záhadné události, která změnila magnetické pole Země přibližně před 3 000 lety. Archeologové využívají posuny magnetického pole pozorované v historických záznamech, které vrhají světlo na záhadnou událost, jež ve starověku ovlivnila oblast známou dnes jako Irák.

Ztráta klíčového antivirového genu objevena u ptačích druhů. Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd odhalili převratný objev: absenci klíčového antivirového genu tetherinu u různých druhů ptáků, zejména u krůt.Toto překvapivé zjištění představuje první známý případ evoluční ztráty tohoto důležitého virového obranného mechanismu u obratlovců a vrhá světlo na jedinečné adaptace imunitního systému ptáků.

Čínský kosmický letoun Šen-lung vynáší na oběžnou dráhu záhadné objekty. Čínský vyspělý kosmický letoun Šen-lung se vydává na svou třetí misi, která vyvolává intriky, protože po startu vynáší na oběžnou dráhu šest neidentifikovaných objektů. Neznámá povaha těchto objektů upoutala pozornost amatérských astronomů a vesmírných sil Spojených států, což zvýšilo zvědavost a vyvolalo spekulace o jejich účelu a významu.

Life2vec AI chce předpovídat délku lidského života. Dánští inženýři vyvinuli strojové učení life2vec, která je podobná velkým jazykovým modelům. Mašina byla vycvičena na rozsáhlých datech dánského statistického úřadu a poskytuje pozoruhodně přesné předpovědi, včetně předpovědí týkajících se průměrné délky života.

TÉMA TÝDNE: Permské vymírání bylo nejhorší v historii Země. Seznamte se s vymíráním, které změnilo osud života na naší planetě – a s důvody jeho pravděpodobného vzniku.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: tradiční týden ve vědě se studentkou Agnes jako hostkou, dále pak novinky o lécích proti zimě & absenci atmosféry exoplanety v soustavě Trappist & poslední večeři trilobita & zániku dávné říše kvůli nedostatku vody (viz níž). Spešl video si dáme až za týden, mezi tím vás budeme dřenit ale krátkými připomínkami uplynulého roku!

A nezapomeňte, že v pondělí 1. ledna 2024 si dáme každoroční stream Roku ve vědě!

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]