Sumírování klimatických změn by se za posledních pár dekád dalo provádět metodou Ctrl+C/V, a i letošní titulek jste skoro zcela jistě mohli vidět v letech uplynulých. Přesto má tento rok několik nepříjemných prvenství. Teplotní anomálie, které letošku dominovaly, mnohdy totiž nebyly jenom „mírným přiložením k dosavadním trendům“, nýbrž naopak prudkým nárůstem.

Rekordní nárůst

Především led kolem Antarktidy mizí a netušíme, co to bude znamenat. Antarktida zažívá v posledních letech teplotní anomálie. Období, kdy na Antarktidě přibývalo nadprůměrně mnoho ledu, jako by  skončilo. S posledními lety se pojí nové teplotní anomálie zcela mimo dosavadní trendy – a nikoliv v dobrém směru.

Může to přinést dalekosáhlé důsledky. Klimatologické modely přitom dlouhodobě předpovídaly, že s vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry a s tím spjatým růstem teplot, bude množství ledu v okolí Antarktidy klesat. Když se zahřeje vzduch a oceán, led přeci musí tát či hůře vznikat…

Globální teplota letos obecně dosáhla bezprecedentního překročení o 2 stupně Celsia. Zjištění projektu EU Copernicus odhalilo překročení tohoto milníku na 17. listopadu, kdy překročila průměrná globální teplota poprvé předindustriální normy o více než dva stupně Celsia.

Přesný důvod toho, proč byl letošní rok rekordem mezi rekordy, zatím neznáme – roli může hrát i loňská erupce vulkánu Hunga Tonga-Hunga Ha’apai. Nynější rekordní odchylka sice neznamená definitivní selhání snah o zmírnění dopadů změny klimatu, slouží však jako důrazná připomínka stupňujících se klimatických změn.

Řada nešťastných příhod

Nojo, ale „klima se přece vždycky měnilo“, ne? A nynější měření má jen pár staletí! Jasně, jasně. Jenže v těch pár staletích vznikla moderní civilizace. A ačkoliv přesné měření je záležitost jen recentních staletí, nejrůznější metody od vrtů do ledu po analýzu dávných stromů nám dávají i poměrně solidní představu o teplotách v minulosti.

To neznamená, že končí svět – alespoň ne v dohledné době. Znamená to ale, že nám ve světě může být o dost nepříjemně. Například Libyi letos sužovaly rekordní povodně, deště sem přinesl medikán.

Medikán alias středomořská obdoba hurikánů bude podle predikcí změny klimatu ve Středomoří řádit častěji. Čím víc tepla atmosféra zadržuje, tím intenzivněji energie se v ní shromažďuje. A tím divočejší jsou následně projevy počasí. Pravděpodobně několik desítek tisíc obětí v Libyi zhoršilo protržení dvou zdejších přehrad vlivem rekordních dešťů.

Klimatická krize ohrožuje desetiletí pokroku v oblasti zdraví, varovala třeba i WHO. Všechny trendy zrychlují – a čím rychlejší jsou změny, tím hůře se na ně adaptuje příroda i civilizace. Rychlé tání ledovců ve Švýcarsku vedlo k úbytku desetiny objemu za poslední dva roky, jak oznámila Švýcarská akademie přírodních věd. Celkově se v letošním roce se ledovce zmenšily o čtyři procenta, což představuje druhý největší úbytek v historii. Pokračující trend tání se datuje od 60. let 20. století, přičemž v loňském roce došlo k nejvýraznějšímu úbytku ledu, a to o šest procent.

Smutný konec NuScale?

Tím spíše je smutnější, že letos napůl skončil i jeden z nejnadějnějších projektů, který mohl přinést již brzy nízkouhlíkovou energetiku. Prototypová elektrárna NuScale a Idaho National Lab totiž nevznikne. Projekt s cílem postavit první jadernou elektrárnu v USA z menších, levnější i bezpečnějších modulárních reaktorů byl kvůli nedostatku financí zastaven.

Potíže naznačují, že pokrok v oblasti modulárních reaktorů se může opozdit nejméně do příštího desetiletí. Malé reaktory NuScale měly jak snížit cenu za jadernou energetiku, tak snížit uhlíkovou stopu. Prototypový komplex může stále ještě vzniknout jinde (včetně Česka) a později – v USA jej však zařízly stále klesající ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, a totéž lze očekávat i mimo Ameriku.

To je sice dobře pro obnovitelné zdroje, takže to není úplně nejhorší zpráva tohoto článku – ale jak moc se obnovitelným zdrojům podaří pohánět civilizaci, je také ještě otázkou k vyřešení…

Co z letošního roku trápilo vás? Chcete mne obvinit, že jsem v žoldu IPCC? Nebojte se to napsat do komentů, algoritmus si to už přebere!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz