TLDR: Rover Perseverence za sebou nechává vzorky hornin pro budoucí duo sond, které je mají dopravit na Zemi. Návrh budoucích misí je ale naivní, varuje panel NASA. Oznámení hír.
Mars na Zemi
Nedávno mi socky připomněly, že uplynulo pět let od Týdne ve vědě, v němž se Blue Origin chlubil vizí navštívit do pěti let Měsíc! Na jaře letošního roku taky proběhly dva roky od okamžiku, kdy na Marsu měl v původní vizi SpaceX přistát modul Red Dragon. Asi tušíte, že na žádný z těchto milníků (zatím?) nedošlo – takže automatické mise na Mars jsou stále naší jedinou šancí, jak se Rudé planetě podívat na zoubek. Nová zpráva panelu NASA ale varuje, že i nejnadějnější úkol pro sondy je příliš nafouknutý…
Takzvaná mise Sample Return zahrnuje skupinu sond, které by v součinnosti mohly v příští dekádě dopravit na Zemi vzorky hornin Marsu. První část funguje podle plánu – rover Perseverance v současné době již sbírá vzorky hornin a trousí je za sebou na své cestě. Problém je s dalšími dvěma částmi plánovaného projektu.
Po Perseverance má vzorky sebrat druhá sonda s využitím dvou vrtulníčků typu Ingenuity, která je naloží na malou raketu, se kterou budou vypuštěny směrem k jiné sondě na oběžné dráze kolem Marsu, která je má v polovině roku 2030 vysadit na Zemi!
Jak je asi vidět, samotný sběr vzorků je jenom první a zdaleka nejsnazší krok – byť ultimativně vědecky nejvýznamnější, protože byť na Zemi již dávno máme vzorky Marsu (meteority), teprve díky vzorkům sebraným Perseverance budeme znát přesný nálezový kontext šutráků! Jenže – nejenže se z orbity Marsu na Zemi nikdy nevrátila žádná sonda… Nikdy ani žádná nevystartovala z povrchu Marsu na jeho orbitu.
A byť byla podoba mise výše schválená před rokem kravaťáky z NASA i ESA, fakt je, že ty zbylé, návratové komponenty zatím nemají ani přesný design, ani přesný název. Nová zpráva panelu NASA tak shrnuje, že existuje „téměř nulová pravděpodobnost”, že přistávací modul a orbiter budou připraveny ke startu v roce 2028…

Řada smutných alternativ
Zpráva rovněž naznačila, že náklady na celý životní cyklus mise se budou pravděpodobně pohybovat mezi 8 a 11 miliardami dolarů, což je mnohem více, než NASA původně plánovala. Což mimochodem vysvětluje předešlý odstavec.
V návrhu zákona o výdajích na rok 2023 bylo na misi vyčleněno 822,3 milionu dolarů a v návrhu rozpočtu na rok 2024 NASA požadovala na Mars Sample Return 949,3 milionu dolarů. Jenže suma odhadovaná panelem je desetkrát vyšší – což popravdě při komplexnosti mise dává docela logiku.
Co to znamená? Krom toho, že na vzorky si (jako na vše dobré v životě) skoro zcela jistě počkáme za hranici roku 2030, navrhne reakční tým NASA do března 2024 dvě nebo tři alternativní architektury mise. Těžko si ovšem představit radikální zjednodušení konceptu, protože bez vyzvednutí vzorků + jejich vynesení na orbitu + jejich start od Marsu k Zemi se prostě Mars Return Sample neobejde, i kdyby se na hlavu postavit.
Jedna z alternativních možností uvedených ve zprávě nicméně navrhuje vypuštění modulu a orbiteru v oddělených termínech – zatímco jiný návrh by odpovědnost za oběžnou dráhu zcela přenechal Evropské kosmické agentuře. Obě tyto možnosti v praxi znamenají skoro zcela jisté odložení návratu vzorků dalece za rok 2030…
Pokud vůbec.

Věřit & snažit se
Je tu totiž ještě možnost snížit množství vzorků vracených z Marsu, což by vedlo k vybudování menšího kontejneru pro vzorky, a tedy i menší sondy určené k jejich dopravě na Zemi. Podobná redukce ovšem smrdí logickým pokračováním úvahy k redukci vzorků na nula gramů, což je beztak nejlevnější varianta – jinými slovy, zaříznutím mise jako takové.
A přiznejme si, že to tak klidně i může dopadnout! Návrat vzorků Marsu na Zemi je něco, o čem se mluví po půlstoletí – a doposud u mluvení také jenom zůstávalo. Můžeme sice na Mars vyslat sondy, ba dokonce v dohledné době i lidi, ale to je ta jednoduchá část. Daleko, daleko horší je dostat je pak zpět na Zemi (v případě lidí ideálně i naživu).
A navzdory všem slibům a ambiciózním plánům v tom prostě ani dnes nejsme významně schopnější než dříve. Je tak pravděpodobné, že nám socky za dalších pět – ba nejspíše i deset – let škarohlídsky připomenou, jak jsme s vizemi letů, když ne lidí, tak aspoň šutráků z Marsu, byli v dřevním roce 2023 naivně optimističtí! Přesto nám doslova nezbývá nic jiného, než věřit & snažit se o opak!
[Ladislav Loukota, JRN]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz