TLDR: K Měsíci odstartovala ruská Luna 25, bude “závodit” o přistání s indickou sondou Čandraján-3. Jde o další kolo nového závodu o Měsíc. Přenos startu tuna.

Neuvěřitelný Měsíc

Artemis, Jü-tchu, Čandraján a Luna – to vše jsou jména, která souvisejí s různými programy snažícími se o návrat na naši nejbližší oběžnici! Zatímco obvykle se v tomto ohledu mluví o americkém programu (a „interní“ soupeření NASA se SpaceX) s programem čínským, v tomto parném létě se do rotyky připojují i další dva státy – o první přistání se snaží indická sonda Čandraján-3, ale v noci k Luně vyrazila i ruská Luna-25!

Luna-25 je první ruskou lunární sondou od roku 1976, kdy na Měsíci přistála Luna-24. Od té doby uplynulo hodně vody, rozpadl se Sovětský svaz – ale skoro se chce říct, že čím víc se věci změnily, tím více zůstaly stejné. Do americko-čínského lunárního závodění, kdy by obě velmoci chtěly do roku 2030 (plus mínus autobus) vrátit k Měsíci člověka, se skrze své sondy nyní tak trochu zapojilo znovu nejen Rusko, ale nově i Indie. Jak si jejich mise stojí?

„Letové profily obou misí jsou značně odlišné,“ píše mi na dotaz o krátké vyjádření Dušan Majer, který za mě zase napsal celý článek níže, „Indická sonda vážila při startu skoro 4 tuny, což bylo i na nejsilnější indickou raketu LVM-3 moc a ta nebyla schopna dostat náklad k Měsíci. Sonda proto byla dopravena na protáhlou dráhu kolem Země.“

Jak Dušan pokračuje, při některých průletech nejnižším bodem této dráhy pohonný systém sondy zažehnul svůj motor a jeho zrychlení protáhlo dráhu – povytáhlo nejvyšší bod výše. Manévr provedený poslední červencový den protáhl tuto dráhu tak, že poslal sondu na přeletovou dráhu k Měsíci. 5. srpna se sonda dalším manévrem usadila na dráze kolem Měsíce, je opět eliptická.

„Pohonný systém při vybraných průletech nejnižším bodem dráhy provádí manévry – tentokrát však zpomalovací. Při každém manévru dojde ke snížení nejvyššího bodu dráhy. Cílem je dostat se na kruhovou dráhu ve výšce cca 100 km, kde se odpojí již nepotřebný pohonný modul. Z této dráhy pak lander provede pokus o přistání.“

Oproti tomu Luna 25 má při startu vážit pouhých 1750 kg, což raketě Sojuz-2.1b s horním stupně Fregat dovolí doručit náklad přímo na dráhu směřující k Měsíci…

Kdo s koho?

„Navedení sondy na dráhu k Měsíci tak obstará raketa a sonda tudíž nepotřebuje pohonný modul, jaký má Chandrayaan-3. Usazení na dráze kolem Měsíce už sonda zvládne pomocí vlastního pohonu,“ píše Dušan.

Jak dodává, porovnání obou misí z hlediska vědeckého přínosu vyznívá lépe pro Lunu. Chandrayaan 3 má přístrojové vybavení spíše jednodušší a pro Indy budou mnohem cennější inženýrská data ze snad prvního úspěšného přistání jejich sondy na Měsíci.

„Výhodou indické sondy je přítomnost vozítka, které bude moci prozkoumat i bližší okolí místa přistání. Ani tato výhoda však nepřeváží komplexnější vědecké vybavení sondy Luna 25,“ píše Dušan.

Zatímco Chandrayaan 3 má vybavení pro měření tepelné vodivosti a teploty povrchu, seismograf a měřidlo plazmatické hustoty (rover nese dva spektrometry), tak Luna 25 má ve výbavě dva spektrometry, detektor neutronů, měřič plazmatu v exosféře, detektor prachu a mikrometeoroidů, snímkovací aparaturu pro lokální i panoramatické fotky, či měřič teplotních vlastností regolitu.

„Ale rozhodně nechci, aby to vyznělo, že Chandrayaan 3 nemůže přinést žádnou vědu! Určitě po přistání může něco zajímavého naměřit. Vždyť zatím lidské výtvory přistály jen na pár místech Měsíce a každá další lokalita (stejně jako každá mise) přispívá do celkové mozaiky poznání,“ uzavírá Dušan Majer, který se tématu samože dlouhodobě věnuje na serveru Kosmonautix.

Furt je to složitý

Možná si vzpomínáte, že o vlastní přistání se v minulých letech pokusil i Izrael a Japonsko – obě zatím neúspěšně. Byť šlo o soukromé mise, krásně do demonstruje, že přistávání na Měsíci je zkrátka stále setsakra složité!

Zdali budou mít Indové a Rusové více štěstí, uvidíme v průběhu tohoto měsíce. Momentálně to dokonce vypadá, že obě sondy by mohly (zkusit) přistát jenom několik hodin od sebe – ale kdo z koho vyhraje, a nebude-li pokus obou nakonec jenom svérázným testem pro seizmometry, ukáží až další dny!

Jisté je jen jediné – když se i Rusko po čtyřech dekádách rozhodlo, že obnoví brand sond Luna, je to jenom další polínek k argumentu, že návrat na Měsíc je skutečně plíživou realitou!

[Ladislav Loukota, DM]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.