Zdroj obrázku:

Baltský jantar v Aššuru ukazuje na cestování v době bronzové

TLDR: Nová analýza dříve odhaleného jantaru prokázala, že se na území dnešního Iráku dostal z Baltu. Říká nám to více o nuancích doby bronzové. Studie tuna.

Bronzový jantar

Doba bronzová platí mezi období, které nepřestávají fascinovat – jak jinak si vysvětlit existenci facebookové skupiny lidí „předstírajících, že vytvářejí memíky v periodě 3,2 milénia nazpět“? Během doby bronzové byl svět v mnoha ohledech povědomý (existovala globalizace a impéria a tak) a zároveň odcizený. Nové fotony na tuto periodu vrhá i práce, která v iráckém Aššuru našla jantar pocházející z Baltu…

Samozřejmě, existence rozsáhlých obchodních sítí doby bronzové není nic nového. Poměrně nedávno jsme tu měli důkaz o daleké přepravě cínu. Je a dlouho ještě bude řešenou otázkou, jak často takový obchod probíhal. Když to trochu přeženu: byl obchod doby bronzové spíše něco jako moderní cesta kamionem převážejícím Coca-Colu, anebo suprunikátní konvoj převádějící jaderné palivo? Obojí vypadá zdálky podobně a je příznakem obchodu naší civilizace – ale asi tak nějak tušíme, že frekvence obojího je dost odlišná, a stejně odlišný je i význam obou komodit.

Z tohoto důvodu je baltický jantar v Aššuru zajímavý. Korálky z jantaru byly datovaných přibližně do období 1800-1750 př. n. l. ,přičemž byly nalezeny pod proslulým aššúrským zikkuratem. Osídlení města se datuje do 3. tisíciletí př. n. l. a nakonec se koncem 19. století př. n. l. stalo centrem asyrského územního státu.

Jantarové korálky tu byly archeology odhaleny již dříve, ale v posledních letech byly znovu prozkoumány. V roce 2019 byly fragmenty analyzovány s využitím infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FT-IR). Navzdory značnému zvětrávání se odhalená spektra velmi podobala baltskému jantaru, zejména sukcinitu.

To přesvědčivě naznačuje, že jantar objevený pod velkým ašským zikkuratem pravděpodobně pochází z oblasti Baltského nebo Severního moře!

Baltský jantar v Aššuru ukazuje na cestování v době bronzové
Pověz mi, jaké je tajemství jantaru, Conane? Zdroj: Bludice/Pivnici.cz, 20th Century Fox, vlastní

Úvod

Přesnější datování ukazuje, že výskyt těchto korálků je jedním z dosud nejranějších výskytů jantaru v jihozápadní Asii! Zároveň patří k nejvzdálenějším od baltských zdrojových oblastí. Jinými slovy – na ose mezi Coca-Colou a jaderným palivem byl v době bronzové jantar spíše blíže tomu druhému nežli tomu prvnímu.

Důvodem tohoto ale nebyla zřejmě jenom skutečnost, že jantar (na rozdíl třeba od nedávného cínu) neměl přehršle praktické využití. Nedostatek jantaru ve Středomoří a na Blízkém východě před přibližně rokem 1550 př. n. l. lze totiž do značné míry přičíst i „naší“, respektive středogermánské únětické kultuře.

Tato kultura, kterou můžete znát z cest za středočeskými pivovary, v daném období kontrolovala obchodní cesty, kterými se jantar dostával do jižních oblastí. Několik málo nálezů jantaru z počátku 2. tisíciletí př. n. l. je pravděpodobně exkluzivním darem zcestovalých jedinců ze střední nebo západní Evropy elitám na jihu.

Teprve po úpadku únětické kultury kolem roku 1550 př. n. l. dochází na rozšířený obchod větší dostupnost jantaru ve větším množství v celém Středomoří a na Blízkém východě. To už však zbývají jenom tři století do bodu, kdy za dobou bronzovou začne rapidně klesat slunce…

Jantar ve střední době bronzové. Zdroj: Bunnefeld et al.
Jantar ve střední době bronzové. Zdroj: Bunnefeld et al.

Daleký artefakt

O existenci únětické kultury i relativním nedostatku jantaru bylo známo mnoho i před novou analýzou – její data však poskytují další důkaz do skládačky toho, jak přesně doba bronzová vypadala, a co ji pomáhalo formovat. Nález baltských jantarových korálků pod zikkuratem Aššur v Iráku tak vrhá světlo na rozsáhlé dálkové kontakty daného období!

Až si příště do ruky vezmete svůj telefon či jiný předmět pocházející z (relativně vůči vašemu bydlišti) dalekým krajům, zkuste si při tom vzpomenout i na baltický jantar – kdo ví, třeba právě vašeho artefaktu budou jednou budoucí archeologové dolovat data o tom, kterak vypadaly obchodní stezky našeho věku…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.