TLDR: Minimálně určitá část nádorových tkání svědčí různým typům symbiotických plísní. Není jasné, jaký to má vliv na chování nádorů a vliv léčby, nabízejí se různé možnosti, ale zjištění je první krok v dalším zkoumání. Studie tuna. 

Nejde jen o bakterie

Poznávání symbiotických bakterií žijících uvnitř lidí je dnes jedním z nejzajímavějších nových oborů výzkumu, který může posunout medicínu budoucnosti. Jak ale ukazuje nová práce, nemusí zůstat jenom o bakterií. Autoři nové práce se totiž domnívají, že uvnitř některých lidských nádorů se mohou vyskytovat i některé specifické typy plísní.

Hned dvě studie zdokumentovaly existenci jedinečných typů plísní vyskytujících se po boku nádorové tkáně. A panuje reálná možnost, že tyto plísně mohou ovlivňovat chování nádorů i nižší efektivitu onkologické léčby. Poznání symbiózy nádorů a plísní by tak mohlo nést praktické aplikace. 

S první studií přišli výzkumníci z UC -San Diego a z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli. Autoři pro svůj výstup zkoumali víc jak 17 000 vzorků krve a tkání od pacientů s nádorovým onemocněním, přičemž plísně objevili celkem u 35 typů nádorů. Ačkoliv určité zastoupení plísní je očekávatelné, častější výskyt i napříč nádory skrze tělo novinkou. 

Druhou pak uvedli vědci z univerzit Duke a Cornell. Také tentokrát objevili autoři existenci plísní uvnitř nádorových biopsií, ale tentokrát ukázali, že u některých rakovin je pravděpodobnost výskytu plísní vyšší než u jiných. Například v nádorech rakoviny plic byly častěji nalezeny houby rodu Blastomyces, zatímco houby rodu Candida byly častější v nádorech trávicího traktu. Přítomnost zejména hub rodu Candida byla také korelována s nižší šancí na přežití u pacientů s těmito nádory.

Obě tyto práce staví základy lepšímu poznání potenciálního vlivu plísní na nádorová onemocnění, je však prozatím příliš brzy usuzovat z nich nějaké konkrétní závěry. 

Různé hypotézy

Plísňový či spíše houbový mikrobiom je totiž ještě méně prozkoumaný než mikrobiom bakteriální. Je tak pravděpodobné, že plísně budou mít nějaký vliv na chování nádorů a/nebo léčby – ale bude třeba mnohem zevrubnějšího a delšího výzkumu, než bude jasné, jaký tento vliv může mít charakter. 

V první řadě nám čisté korelace neříkají nic o vztahu mezi příčinou a následkem. Lze tak hypotetizovat, že například přítomnost hub rodu Candida může zvyšovat rizikovost onemocnění či snižovat efektivitu léků – ale zrovna tak je možný i opačný scénář, kdy se těmto plísním jednoduše lépe daří kolonizovat tkáně pacientů v horším stavu. 

V druhém scénář by tedy plísně nebyly přitěžující okolnost, ale naopak něco, co by mohlo ukázat na rizikovější pacienty. Odlišení těchto dvou scénářů je však prozatím se stávající úrovní chápání houbového mikrobiomu nemožné. 

Je také potřeba rovněž brát v potaz možnost, že plísně nemusejí často mít až tak zásadní vliv, aby rozhodly o výsledku onemocnění či léčby. Mikrobiom nebyl objeven u všech zkoumaných vzorků, a rakovině se zjevně může dařit i bez jeho vlivu. Bylo by tak rovněž nerozumné si od výzkumu plísní slibovat příliš mnoho. 

Na počátku cesty

Vyřešení těchto neznámých může přitom zabrat nemálo času. O existenci bakteriálního mikrobiomu víme mnohem déle po mnohem delší období, a přesto je naše chápání vlivu bakterií na zdraví či nezdraví dnes velmi nedokonalé. Je možné, že téma bude třeba pro nějaký praktický vliv na medicínu nutné zkoumat po další dekády, nikoliv jen jednotky let. 

Totéž, ale na ještě delší časové pak může být vlastní i zkoumání mikrobiomu plísní. Jisté je tak momentálně jen to, že nás s ohledem na něj nejspíše čeká ještě nejedno překvapení. 

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz. 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz