O 1,5 °C se může oteplit již do 5 let, varují meteorologové

TLDR: S podobným oteplením hrozí i více extrémů počasí, které známe i z tohoto léta. Varuje před tím Světová meteorologická organizace. Oznámení tuna.

Varování meteorologů

Nová studie Světové meteorologické organizace (WMO) varuje, že existuje značné riziko zvýšení průměrných globálních teplot nad hranici 1,5 °C již v příštích 5 letech. Soudobé rekordy, kdy například rok 2020 opět platil za dosud nejteplejší zaznamenaný v historii, by tak mohly pokračovat i nadále. A znamenalo by to v dalších dekádách i rizika pro zásobování potravinami.

I když se hodně furt mluví o nových nápadech v dopravě,energetice a tak vůbec, zůstává nesporný fakt, že svět je víc jak století závislý na fosilních palivech. A jako každá závislost, má to své pro i proti. Fosilní paliva nám daly spoustu krásných vzpomínek! Je v nich víc energie sbalené na cesty, než kolik má kamion tatranek! O to větší však může být nakonec i všeobecná kocovina.

Jako obvykle u klima studií musím hned na úvod nadhodit dva disklejmry. Ano, v reálu se o riziku vážných problémů bavíme nejdříve za dekády či staletí. Ale ano, pokud se scénáře naplní, jde o něco, na co bychom se měli připravovat – nebo přemýšlet, jak trend zvrátit. A také ano – „oteplením o 1,5 °C“ si míní oteplení vůči původním hodnotám předprůmyslové éry. Dnes jsme u nich na oteplení o 1,2 °C. Čili nás čeká riziko oteplení „jen“ o 0,3 °C. Ovšem během pěti let.

Proč to řešit? Vědátoři Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) dlouhodobě označují za bod zvratu, který by znamenal nárůst extrémního počasí, právě oteplení o 1,5 °C (vůči hodnotám z… no, četli jste minulý odstavec, hádám). Doufalo se však, že podobného navýšení bychom se měli obávat až za několik dekád. Pamatuju se, že na počátku století se třeba mluvilo až o riziku oteplení ke konci století! Tedy – alespoň v optimistických scénářích.

WMO nyní ale varuje, že existuje 90% šance zvýšení o 1,5 °C již nyní. To přímo povede ke zvýšení sucha, požárů, ale i zvýšení množství přívalových dešťů a tak paradoxně také povodní.

Tempo změn

Jako obvykle je užitečné u podobných zpráv připomenout rozdíl mezi klimatem a počasím – počasí je něco, co se velmi rychle mění; klima je průměrem počasí v dlouhodobém horizontu. To znamená, že může čas od času pršet i v případě, že je dlouhodobě sucho. Anebo že můžou dlouhodobě stoupat v globálu teploty, i když u nás proběhla příjemná Ladovská  zima…

Faktem je, že průměrné světové teploty již po 439 po sobě jdoucích měsících nepoklesly pod (dosavadní) hodnoty. To, že se celkově otepluje, je jaksi nezpochybnitelný fakt. A to i pokud chcete namítat, že „planeta byla dříve teplejší“ (ano, ale pokud víme, ne v tak rychlém tempu) nebo se vám nelíbí recepty na snížení uhlíkové stopy od té či oné vlády (mnohé se mi jako příznivci jádra taky nelíbí – s tím ale běžte za politiky, ne vědátorky).

Tak či onak se zdá, že se výhledově musíme připravit na změny, které by ještě nedávno byly obtížně představitelné..

Zdroj: ARMI/BACKGRID
Zdroj: ARMI/BACKGRID

Nakonec, i mě osobně připadá letošní léto v českém kontextu skoro ideální! Co pár dnů prší, mezitím jsou teploty typicky pod třicítku. Nebýt toho tornáda, vlastně by člověk na klima debaty skoro zapomněl. Jenže Česko bohužel neleží na planetě Česko, a situace u nás není nutně reprezentativní vůči dějům jinde.

Daleko horší situace než v Česku je tak například v Arktidě. Právě zde bylo v posledních letech oteplování nejvíce znatelné. Rychlejší tání v Arktidě je přitom jev, který jen dále podporuje další rychlejší tání. Je to takový dacanský dar, který nepřestává dávat!

První krok k nápravě

Obecně platí, že v roce 2020 byla většina světových regionů teplejší, než tomu tak bylo ve sledované minulosti. Klimatičtí skeptikové jistě namítnou, že paleontologické studie sahající miliony let dozadu ukazují, že Země může být i výrazně teplejší než dnes – a, jak jsem již napsal, je to pravda. U debat o současných změnách klimatu ale není ani tak problém teplo samotné, jako spíše rychlost jeho příbytku.

Pokud by na nynější oteplování docházelo v rozmezí desítek tisíců let, jak je běžné (mimo velké katastrofy), příroda ani civilizace by neměla s pomalou adaptací zásadní problém. Pokud však nastávají změny rychle, znamená to narušení zásobování potravinami i riziko extrémů počasí pro místa osídlení. Protože na nové odlišné podmínky zkrátka nikdo není připravený.

Jasně, excesy jako povodně v Německu nebo tornádu u Břeclavi budou ještě dlouho pro majoritu populací jenom těmi excesy. Ale scénář, kdy příští generace našich dětí, vnuků a pravnuků budou mít zřejmě pobyt na Zemi vůči našim časům relativně o dost náročnější, působí stále realističtěji.

A mě osobně se takový odkaz mojí generace úplně nelíbí – nehledě na to, že dokonalý recept na jeho řešení po ruce bohužel nemám. Skoro bych se ale vsadil, že jeho hledání by bylo o fous snazší, kdybychom se jako společnost složená z různého politického přesvědčení alespoň shodli na tom, že riziko změn klimatu skutečně existuje.

Konec konců, prvním krokem k léčbě jakékoli závislosti je právě ochota přiznat si problém

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama