TLDR: Zbrusu staré hrobky byly objeveny na pohřebišti Al-Hamidiah. Nebožtíci sem ulehli před 4200 až 2100 lety. Oznámení tuna.

Zas ten Egypt

Bratru 386 kilometrů jihovýchodně od Káhiry leželo nějakých 4200 let nazpět populární výletní místo dávných Egypťanů – mířili sem totiž umřít. Tedy, pardon, mířili sem za věčným životem – což znamenalo umřít, jenom se tomu v hantýrce starověkého Egypta říkalo trochu jinak. Tak to aspoň s porcí nadsázky vypadá z nového oznámení egyptského Ministerstva starožitností, které na pohřebišti Al-Hamidiyah ohlásilo rozsáhlý objev zhruba 250 doposud neznámých kamenných hrobek!

Nynější objev pochází z období kolapsu Staré říše, a může tak napomoct osvětlit některá úskalí jejího konce. Krom toho je však nález zajímavý i kvůli pozoruhodnému umístění. Hrobky jsou vysekány do strany kopce, což nebyla ve starém Egyptě zrovna častá praktika!

Přitom zjevně nešlo o hrobky nějakých nuzáků. Stavba zahrnovala vstupní chodbu vedoucí do galerie, v níž byla umístěna pohřební místnost. Celkově ohledání je prozatím jenom předběžné, detailní průzkum totiž zjevně zabere ještě pěkný čásek. Ale objeveny byly již někde hieroglyfy či malby, které zřejmě zobrazují obyvatele hrobky. Stejně tak se našly i některé lidské či zvířecí ostatky či nádoby pro uchování tekutin.

To nejzajímavější, co s nálezem souvisí, ale není žádný specifický artefakt, ale spíše skutečnost, že se hrobky podařilo vůbec najít…

Další rakvišky

Zajímavé je totiž také dlouhodobé užívání pohřebiště. Ačkoliv nejstarší hrobky pocházejí cca. z období 2200 let před naším letopočtem, ty nejnovější pocházejí teprve z 1. století před naším letopočtem! Tedy z období, kdy poslední zbytky prolemájovského Egypta kolaboval pod vlivem Říma. Pohřebiště staré 4200 let se tak (do nějaké míry) používalo polovinu svého historického věku!

Tím spíše je překvapivé, že si lokality nikdo doposud významněji nevšiml. Ačkoliv zevrubná katalogizace zabere další roky (a může přinést řadu zajímavých detailů), průzkum v regionu stále probíhá. A vědátoři sami mluví o tom, že se jim dost možná podaří objevit další hrobky. Na tisíce let používání je ostatně… 250 hrobek poměrně titěrný počet. V reálu se tu můžou nacházet další tisíce a tisíce pohřebišť. A tím možná jenom začínáme..

Celkově v období Staré říše žilo v Egyptě zřejmě kolem 1,5 až 3 milionů lidí (od dominance Řecka a Říma ještě více, ale to už není tak zajímavé období). Při rozprostření tohoto počtu na 2 milénia nám z toho všeho vychází možnost objevu desítek milionů pohřebišť! Nové metody detekce hrobek, které začínají v posledních letech masově nést ovoce, tak dost možná můžou teprve být na úplném počátku svých možností…

Jenom začínáme

V poslední době z Egypta chodí jedna velkolepější zpráva vedle druhé, neměli bychom ale být zase tak moc překvapeni tím, jak moc se egyptologové činí. Starověký Egypt v sobě obsáhl diametrálně rozličná období – region byl zajímavý již před počátkem zdejší civilizace, ale s ní (a stavbou pyramid) se teprve stává skutečně středobodem zájmu o kultury doby bronzové!

Baterie dynastií, válek a vzestupů i pádů je přetnuta kolapsem pozdní doby bronzové, ale Egypt samozřejmě ze světa nevymizel, a hrál významnou (i když už ne tak moc jako doposud) roli i v dalším řecko-římském dění. Celkově se bavíme o 3000 let historie, čili není překvapivé, že je a nejspíše bude ještě dlouho co objevovat!

A mohla si snad civilizace, která byla posedlá věčným životem, nakonec přát něco lepšího?

[Ladislav Loukota]

Dopřejte si historickou jednohubku závěrem – o fastfoodu za dob Říma!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]