Archeologové objevili v Egyptě ztracené starověké město

TLDR: 3400 let ztracené sídliště nedaleko Luxoru by mohlo být pokladnicí artefaktů. Oznámení tu.

Další zprávy z Egypta!

Z Egypta v poslední době přichází nové objevy takovým tempem, až pomalu čekám, že nejpozději do pár měsíců tu najdou i čtyřmetrový kruh z naquadahu, který umí vytvářet umělé červí díry. Hlavní taťka šmoula egyptských vykopávek, Záhí Havás, totiž minulý týden oznámil objev 3,4 tisíc let starého města Rise of Aton (vzestup Atona – podle stejnojmenného boha, jenž byl do značné míry mutací Ra), které jakoby se po tisíce let ukrývalo výzkumníkům doslova pod nosem!

Atonismus (neplést s ateismem!) se upevnil během vlády Amenhotepa IV., zvaného Achnatona, 10. faraona 18. dynastie, který se přes něj snažil provést reformu náboženství. K vzestupu Atona však došlo již u předešlého Amenhotepa III. vládnoucího v období 1391 až 1353 let př. n.l. Zapomeňte na okamžik na pyramidy, které jsou asi o tisíc let starší – právě v periodě Amenhotepů byl Egypt doopravdy ve svém zlatém věku. Kolaps pozdní doby bronzové (apokalypsa tehdejších civilizací, která byla dost možná větší než pád Říma na rozhraní starověku a středověku) sice už vykukoval za rohem, ale prozatím vše vypadalo báječně jako na fotkách z Instáče.

Vzestup Atona se v tomto období měl stát administrativním a řemeslným centrem říše na západním břehu Luxoru. Aton byl znám již ze zápisků, nejde o nový objev v tom smyslu, že bychom o městě vůbec nevěděli. Nejspíše nejpozději po konci doby bronzové však město ztratilo na významu, až se na něj tradičně zapomnělo. I proto se o nálezu mluví jako o „egyptských Pompejích“. S příchodem 20. století se Aton snažilo najít několik archeologických projektů, ale neúspěšně. Až doposud.

Zdroj: Syfy, egyptské Muzeum starožitností, vlastní
Zdroj: Syfy, egyptské Muzeum starožitností, vlastní

From Egypt with Luwy

Havás tvrdí, že na odhalení ruin cihelných staveb došlo v roce 2020 během stopování Tutanchamonova chrámu, a výsledkem byla hotová tutovka! Od září 2020 archeologové (údajně pod Havásovým vedením, v reálu dost možná především s jeho PR) odkryli ruiny rozsáhlého města. Mezi nálezy nejsou jen běžná stavení se zdmi vysokými 3 metry, ale také artefakty, včetně zbytků hrnců, bižuterie a dalších ostatků každodenního života. Jedním z nejzajímavější nálezů je nádoba ukrývající 10 kg masa s nápisem „Rok 37, upravené maso pro třetí Heb Sed slavnosti od jatek skladiště Kha a řezníka Luwy“.

Pomineme-li indianajonesovské konotace, které vznikají nejen kvůli Havásově pokrývce hlavy, budou to právě tyto artefakty, co nám může nejvíce a nejzajímavěji osvětlit každodennost života ve starém Egyptě (tehdy známého jako Kemet). Ačkoliv lze tak trochu tušit, že nynější nález je egyptským ministerstvem starožitností malinko nafouknut, objev města zakonzervovaného v písku je zajímavý především kvůli doposud netknutým předmětům běžné potřeby.

Egyptská zpráva dále mluví o odhalení separátní obytné, administrativní a řemeslné části, stejně jako o objevu lidských ostatků (nebožtík měl nohy svázané provazem, což bude určitě skvělé pro konspirační teorie). Ale ta pravá archeologická práce se rozběhne až v následujících měsících a spíše letech. Zevrubné vykopávky a ještě zevrubnější katalogizace může napomoci v kontrolovaném prostředí vytvořit sumáž toho, co ke svému životu používali Egypťané – Kemeťané, a v jakém množství to potřebovali.

Teprve začínáme

Egyptské oznámení končí tím, že průzkum sídliště nám „může říci více o tom, proč bylo město opuštěno ve prospěch (El) Amarny“ vzdálené 400 km severněji. Vzhledem k dobře známé situaci kolem neúspěšné Achnatonovy reformy, kterou jistě dobře znají všichni čtenáři finských romanopisců 20. století, ale nelze očekávat skutečně šokantní odhalení. Spíše se potvrdí, že dvůr a jeho okolí migrovalo tam, kam si zrovna usmyslel ten či onen vladař.

Naopak, studium artefaktů bude to hlavní, z čeho možná dostaneme nové a skutečně překvapivé odpovědi! Z ohledání zakonzervovaného sídliště dost možná vzniknou budoucí práce, jež pomohou lépe vymodelovat různé aspekty egyptské kultury. A právě z podobných studií vznikají ty skutečně podstatné objevy! Pár let nazpět jsme tu třeba měli práci řešící (byť poněkud zvláštně) dle velkého počtu ostatků to, jak na tom byli v Egyptě s nádorovými nemocemi. Leccos na podobné struně nám možná odkryje i Aton!

Takové srovnání dnešní vs. tehdejší míry nám může říct něco podstatného i pro náš život. Červí díra na cizí planetu z toho sice nebude (zatím) – ale taková pomyslná červí díra do dob starého Egypta již možná ano!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama