Vynechání večeře má pozitivní vliv na zdraví, ukázala studie

TLDR: Omezení stravování na 8. až 14. hodinu má pozitivní vliv na metabolismus a expresi žádoucích genů. Půst ale není všelék. Studie tu.

Snídaně, základ půstu

Můžou být příznivci půstu na stopě významného medicínského zlepšováku? Stále více argumentů naznačuje, že snižování příjmu kalorií je skutečně naším tělům do jisté míry prospěšné. Nemluvím teď o ezokravinách a vyživování se „vzduchem“ nebo využitím půstu k „porážce rakoviny“. Nová studie ale přikládá další kladné body pro půst v rozumných mírách.

Ačkoliv mileniálové využili svoji geniality a vynechávání snídaně začali nazývat intermittent fasting alias přerušovaný půst, o kterém se ví, že je úžasný prakticky na všechno, nová práce plány mileniálů bohužel překazila! Ukazuje totiž, že není přerušovaný půst jako přerušovaný půst…

Nejprve si definujme, co to vlastně znamená. Přerušovaný půst má řadu definic, ale typicky může znamenat, že třeba po 24 hodin aspoň jednou za týden. Anebo že nejíme 16 hodin mezi večeří a obědem (to je vlastně ta vynechaná snídaně). Anebo že jíme jenom jedno velké jídlo denně.

Kolem půstu je v posledních letech dost hype, a dílem oprávněně. Metabolické choroby, které lze v zásadě popsat jako důsledek toho, že „žereme moc“, jsou furt na rozmachu. Přerušovaný půst mezitím nabízí hubnutí a třeba i vyšší šanci na dlouhověkost jenom za to, že žereme trochu míň. Není vlastně třeba pro jeho splnění jíst ani „zdravěji“, prostě jenom méně.

Mýtus, že musíme neustále jíst, abychom “rozpálili naši pec”  už je prakticky mrtvý a přerušovaný půst, jako jedna z mála věcí, je obecně uznávána lékařskou komunitou jakožto prospěšná věc. Ale to furt neznamená, že jde o všelék – anebo že každé vynechávání jídla je půstem.

Asi nejpopulárnější 16/8 metoda přerušovaného půstu. Zdroj: Healthline

Půsťte mě na mně

Právě to odhaluje práce vědátorky Humairy Jamshed z Alabamské univerzity. Významným důvodem jsou naše tzv. cirkadiánní rytmy. Jsou to takové naše vnitřní biologické hodiny, které našemu tělu za pomocí signálů zvenčí (potrava/půst, světlo/tma) vlastně dávají přehled o tom, co by naše tělo mělo v daný moment dělat.

Jak nám asi intuitivně může dojít, pokud se nám dostává světla a potravy, naše tělo poměrně dobře ví, že je den a může si podle toho své fungování přizpůsobit. Na druhou stranu máme-li večer tmu a nejíme, tělo má jasný signál, že je noc a čas regenerovat (nebo aspoň šetřit). Tohle vše se ale zkomplikuje, pokud máme během dne málo světla a naopak v noci hodně, a to samé platí, pokud chodíme o půlnoci luxovat ledničku.

Technicky vzato totiž můžete půstovat, pokud si ve dvě v noci dáte dortovou svačinku, pokud pak přes den nejíte. Ale v praxi vám asi dodá menších zdravotních benefitů.

Přesně na tohle se podívala studie. Dvě skupiny lidí, kdy jedna měla povoleno jíst od 08.00 až 14.00 a druhá od 08.00 až 20.00 byly čtyři dny intenzivně studovány a byla jim měřena genová exprese a také krevní glukosa. Co vědátoři zjistili?

Skupina půstící v druhé půlce dne měla nižší průměrnou hladinu glukosy, zvýšenou expresi hodinových genů a genů spojených s dlouhověkostí, autofagií a večer měli pro změnu zvýšenou expresi BDNF (hnojiva pro mozkové buňky)! Stručně řečeno, dobře načasovaný půst je top strop na druhou!

Zdroj: Universal Pictures
Zdroj: Universal Pictures

Užitečné, ale nikoliv všelék

Pokud jste si doteď s těžkým srdcem odpírali snídaně, protože přeci půstíte, již nemusíte! Stačí si začít odpírat večeře! A pokud jste se vždycky ráno vyprdli na snídani s tím, že je to zdravé, máte smůlu!

Je ale závěrem dobré říct, že jakkoliv lze půst doporučit všemi deseti – naše těla se ostatně vyvinula v podmínkách, kdy tři chody nebyly pravidlem – nejde automaticky o lék na každou bolístku těla. Vyhladovět rakovinu nebo covid je čistá pseudověda nepodložená daty…

Zdá se však, že s trochou vůle by přesto odpírání kalorií mohlo statisticky nemálo prodloužit životy majoritě z nás. Už je ale na každém, jestli o delší život bez večeří vlastně stojí

[Martin Lukáč]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama