Golfský proud zpomaluje kvůli sladkovodnímu tání

TLDR: Bod přílišného zpomalení proudu je blíže vlivem akcelerace tání v Arktidě. Kdy přesně nastane však nevíme. Studie tu.

Evropská zimečka

Mořské proudy mají obrovský a naprosto zásadní význam pro celou naši planetu. Proudící masy slané vody jsou důležité zejména kvůli přenosu tepla, zachycení oxidu uhličitého z atmosféry, ovlivnění salinity či rozložení živých organismů v oceánech. Na mořských proudech závisí ekonomický vývoj přilehlých zemí nebo klimatické podmínky v podstatěasi všude. O to nervózněji můžeme posledních pár dekád číst o riziku zpomalení Golfského proudu, který přenáší teplo do Evropy. Tedy k nám…

Takzvaná Atlantská jižní cirkulace je zodpovědná za přenos tepla z tropů na severní polokouli, což způsobuje, že evropské zimy jsou relativně mírné i ve vyšších zeměpisných šířkách. Bez Golfského proudu bychom uvalili za topení poněkud vyšší částky a je nasnadě, že by se zhoršily i zemědělské vyhlídky. Nová studie má přitom za to, že na drastické oslabení cirkulace může dojít možná dříve než se tušilo.

Hned na úvod napíšu rovnou – ne, autoři nedávají žádný rok ani století, kdy by na oslabení či zastavení cirkulace mohlo dojít. A taky je třeba dodat, že úplné zastavení cirkulace je vlastně nepravděpodobné, lze spíše tušit, že v nějaké podobě se proudy spíše pozmění mimo stávající trasy (což ovšem bude na nás v Evropě furt mít pramalá pozitiva).

Co však modely i měření naznačují nově, je rychlejší trend zpomalování Golfského proudu. A ano, práce si metodiku necucá z palce, ale sází na delší data a měření!

Rychleji než dříve

Asi víte, že za zpomalování Golfského proudu může snižování mořské salinity. Grónské ledovce plné sladké vody tají doslova jako o život, do slaného moře se dostává mnohem více sladké vody, která následně mění fyzikální vlastnosti proudů, včetně jejich rychlosti.

O tom jsme věděli už dávno, i když predikce toho, kdy to na naše podnebí bude mít znatelný efekt, se mohou lišit – na principu toho, že proudy se mění, a že méně slaná voda má jiné vlastnosti než více slaná voda, se asi všichni shodneme.

Zdroj: Carlos "Whynne" Ramirez, NASA, CC BY, Pixabay
Zdroj: Carlos „Whynne“ Ramirez, NASA, CC BY, Pixabay

Johannes Lohmann a Peter Ditlevsen z Kodaňské univerzity nyní přišli s aktualizovaným modelem, podle něhož rychlejší tání Arktidy může mít rychlejší efekt, než se předpokládalo. Důvodem prvním je akcelerující povaha onoho tání – čím teplejší vody v Arktidě více cirkulují, tím víc ledu taje, a čím víc ledu taje, tím víc přibývá teplejších vod cirkulujících v Arktidě, v důsledku čehož…

Důvod druhý je cosi, co jsme už nakousli. Není nutné, aby Golfský proud zastavil na stopce, aby to mělo zásadní vliv na evropské klima. Od určitého bodu bude oslabování proudu natolik významné pro zmenšení přenosu tepla, že nám už bude šumák, jestli nám na jaře zmrzne jen 40 nebo až 60 procent úrody. Od daného bodu přitom s oslabováním proudu už dále nepůjde nic dělat (ledaže bychom do moře jako ve Futuramě shodili pár milionů tun soli).

„Hej, ale to je model, tys ale psal o tom, že máme víc než to!“

Jo, poněvadž poslední studii je třeba vnímat jako poslední, nikoliv jedinou studii na dané téma. Přímá měření Golfského proudu jsou sice stará jen dekádu, byť také ukazují zpomalování, ale existují i studie ukazující na pravděpodobnou rychlost v minulosti třeba na základě sedimentace. Z té lze odhadnout tempo cirkulace až tisíc let nazpět. A to tempo se zřejmě zpomaluje nejrychleji až vposledních 150 letech.

To, co modely predikovaly, se přitom již pozoruje – jmenovitě jde o průměrné ochlazování vod na severu Atlantiku, ačkoliv prakticky všude jinde ve světě teplota vody naopak stoupá. Nemusí to nutně znamenat, že Golfský proud se zastaví za života většiny z nás – ale ani to nemusí nutně znamenat, že pro negativní vlivy na našem území musí dojít až na úplné zastavení.

Rozdíly teplot. Zdroj: NOAA
Rozdíly teplot. Zdroj: NOAA

Co je však za našich životů rozhodně jisté, je výrazně lepší šance s oslabováním proudu něco dělat. Nový model ukazuje, že máme ještě méně reakčního času, než jsme mysleli. Autoři práce sice doufají, že jejich pochmurná zpráva bude fungovat jako varování, jak naléhavé jsou nyní kroky v oblasti klimatu. Naše cíle snížit emise skleníkových plynů musí být co nejambicióznější a nejrychlejší.

Jak jsme si popsali již dříve, existují sice i alternativnínápady (*cough* geoinženýství *cough*), jak bychom mohli tempo času obrátit a uhlík z atmosféry odčerpat. Ale jestli to půjde tak snadno, jak si malujeme, je velká otázka.

Přitom modely, které mohou doporučovat zachycování atmosférického uhlíku, jsou stejné, jež varují i před jeho přebytkem. Nelze mít námitky proti metodice klimatické vědy a zároveň se uklidňovat tím, že geoinženýring nás zachrání. A rozhodně to také nebude levné, i kdybychom „jen“ vysadili pár bilionů stromů navíc.

Člověk je dnes pánem planety, a takhle ze středu Evropy nám náš dominion může připadat jako věčná jistota. Avšak jen pár tisíc let nazpět byly zdejší kopečky ponejvíce územím vlků, a na mnohé tehdejší metropole vyspělého světa dnes naopak sedá prach. Pokud nechceme, aby i nás odvály proudy historie, budeme se muset zamýšlet nad tím, jak jim čelit lépe.

[Marcela Janků, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama