TLDR.: V novém sci-fi s Georgem Clooneym se objevily kamery a dalekohled vědců z Fyzikálního Ústavu AV ČR.

Kamery před kamerou

George Clooney je po Solarisu a Gravitaci už zkušeným astronautem, který vesmír zná jako své lunárky. Občas má ale zjevné problémy s fyzikou… Tedy přesněji filmy, ve kterých působí, si fyziku tak trochu vykládají po svém. Což bohužel platí i v případě jeho posledního scifíčka, které ode mě však dostává bonusové body za zobrazení české astro-techniky. #jakožecože?

V Clooneyho posledním filmu The Midnight Sky z něj tvůrci udělali světově uznávaného astronoma-workholika Dr. Lofthouse, který je však z logiky věci na štíru v rodinném životě. Dle scénáře se proslavil objevem neznámého měsíce Jupiteru, K-23, který je šokantně schopen podporovat vegetaci a stát se tak ideálním místem pro lidskou kolonii (pozn. JRN: tak to těžko, to už bychom si všimli dřív :P).

Nechci úplně spoilovat příběh filmu, tak jen uvedu, že postarší doktor tráví stáří na arktické polární stanici, aby měl od všech klid a nohy v teple. Ještě přitom stíhá komunikovat s vesmírnou lodí Aether, fičící si to zpátky na Zemi právě ze vznikající kolonie na K-23, a přitom je zachraňovat před celosvětovou katastrofou“… Nebo tak nějak.

Mimochodem, plusové body a palec nahoru ode mě získává především konstrukce lodi, využívající 3D tisk ke stavbě či samoopravám nebo zjevné zabudování nafukovacích modulů, inspirovaných experimentálními moduly z ISS i plánovanými od Bigelow.

Ale to je sekundární před jinými bonusovými body za tuzemské rekvizity!

Česká stopa

Pro našince je však podstatné, že v jedné flashbackové scéně z doktorova mládí hraje i olomoucká celooblohová kamera, umístěná mezi teleskopy na jednom z Kanárských ostrovů, La Palmě!

Observatoř Roque de los Muchachos získala své jméno podle vrcholu hory, na které byla postavena. Vedle Evropské Jižní Observatoře v Chile se jedná zřejmě o druhé nejdůležitější Evropské, možná i světové, uskupení teleskopů. Je zde umístěn Gran Telescopio Canarias, dalekohled s největším jednotlivým zrcadlem na světě o průměru 10,4 m.

Z dalších velkých dalekohledů jde především o William Herschel Telescope (WHT) o průměru zrcadla 4,2 m. Na místě vzniká i pole teleskopů Cherenkov Teleskope Array, taktéž ve spolupráci s českými vědci [1].

Ale co současná olomoucká technika? Na obrázku 1 si nad odjíždějící Lofthousovou manželkou na střeše hoví naše celooblohová kamera! Olomoučtí mají takových kamer po světě vícero, vždyť její sestřičku v Argentině na Observatoři Pierra Augera dokonce JRN při svém zdejším pobytu otagoval nálepkou Vědátora, jak můžete vidět ve videu hír.

A co ta celooblohová kamerka vlastně dělá? Naprosto šokantně sleduje celou oblohu. Z oblohy by měly pomrkávat hvězdičky, které však může zastiňovat oblačnost. Kamerka tak může vědcům dát kvantifikovanou informaci o okamžité nebo průměrné sezónní oblačnosti.

Na základě zprůměrovaných dat se v první řadě vybíraly místa pro potenciální observatoře. A po jejich postavení pak slouží (nejen) jako kontrolní systém jasné oblohy (viz Obr.2). Některé z kamer, dle slov jednoho z jejích tvůrců, Dušana Mandáta ze Společné laboratoře optiky v Olomouci, dělají i základní fotometrii a měření hrubé extinkce atmosféry. Budou zařazeny i do projektu VLT teleskopu v chilském Paranalu.

Ještě nekončíme

Celooblohová kamera je ve filmu sice nejviditelnějším kusem české techniky, nikoliv však osamoceným! Ten rozmazaný bílý flek (nad kterým jsem vám mrsknul šipku na Obr.3) je další český projekt – robotický teleskop TELESKOP FRAM z rukou a šroubováků pražských vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Tento multifunkční na dálku ovládaný boreczech studuje optickou emisi enigmatických Záblesků gama (GRBs), po předchozím upozornění z GRB satelitů na orbitě.

FRAMy v současnosti pomáhají velkým teleskopům v několika částech světa sledováním atmosférické extinkce a aerosolů, aby měly jejich větší bratříčci pozorování krásně nakalibrované. Ve volném čase ještě stíhají lovit fotky astrofyzikálních objektů, jako jsou komety, asteroidy, proměnné hvězdy a též GRBs. Jeden ze stavitelů FRAMu, mladý český astrofyzik Jakub Juryšek z FZÚ AV ČR, pro Vědátora poznamenal, že jej dost pobavilo, jak do záběrů ve filmu naklíčovali dalekohledy, co tam reálně nejsou – jakoby jich zrovna na observatoři Roque bylo málo.

Každopádně, buďte hrdi na českou vědeckou techniku v novém scifíčku! Oscar sice do Olomouce asi nepoputuje, ale tvargle bychom Klůňákovi z vděčnosti poslat mohli.

 [Jakub Juryšek, Jan „JaRon“ Tomáštík, Dušan Mandát]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]