Druhá a třetí vakcína na covid vypadají nadějně

TLDR: Po nadějných zprávách ohledně vakcíny proti COVID-19, kterou vyvíjí Pfizer a BioNTech, přišla s vlastní tiskovkou i společnost Moderna, která rovněž pracuje na své vlastní mRNA vakcíně. Ta navíc ohlásila dokonce 95% efektivitu! Zajímavě vypadá i vakcína oxfordská. Oznámení zde.

Jako houby po dešti

Další týden, další vakcína proti COVIDu! Společnost Moderna svou vakcínu zatím testovala na 30 tisících dobrovolnících, z nichž polovina obdržela dvě dávky vakcíny a polovina placebo. Virem bylo v průběhu klinické studie (náhodně – cíleně nakaženi nebyli) infikováno celkem 95 osob, z nichž 5 bylo očkovaných skutečnou vakcínou, 90 z 95 nemocných dostalo placebo.

Jak vidno, jedná se opět o obrovský rozdíl! Navíc nikdo z nemocných-očkovaných neměl závažné příznaky infekce, což nelze tvrdit o 11 lidech z placebo skupiny, kteří prodělali těžký COVID. Další dobrou zprávou ohledně vakcíny od Moderny je skutečnost, že ji lze přechovávat za podstatně vyšších teplot než její kolegyni od Pfizeru/BioNTechu, která potřebuje nějakých -80 °C. Moderně stačí přibližně -20 °C, což by výrazně zjednodušilo distribuci a podání.

Stejně jako v případě předchozích zpráv se ale zatím jedná pouze o info z tiskové konference! Všechny údaje se ještě budou muset nezávisle ověřit. Rovněž není jasné, jak dlouho ochrana proti COVIDu trvá, ani jak kvalitní je imunitní odpověď na vakcínu u starších lidí a osob s přidruženými chorobami. Moderna nicméně nezaznamenala žádné vážné vedlejší účinky vakcíny – jako nejhorší uvádí krátkodobou bolest svalů, hlavy, únavu a zarudnutí v místě aplikace, a to u méně než 10% naočkovaných. Podobné reakce se ale u přibližně stejného procenta lidí vyskytují i u většiny ostatních starých a léty prověřených vakcín.

Moderna plánuje získat schválení alespoň v režimu emergency approval do konce roku, přičemž tvrdí, že by měla už v prosinci k dispozici přes 20 milionů dávek. Podobně potom bude usilovat i o povolení v dalších zemích, kam by se tato vakcína mohla začít distribuovat v prvním kvartálu následujícího roku. Pfizer mimochodem o emergency approval požádal tento týden.

Proč se ale o obou vakcínách tolik mluví, když na horizontu jsou i vakcíny další?

NIH clinical trial shows Remdesivir accelerates recovery from advanced COVID-19  | National Institutes of Health (NIH)
Tohle asi všichni známe – buňka polezlá viry. Ale u vakcín se hraje ještě o úroveň níže, ve světě proteinů a protilátek by korona byla velká jako tadyta buňka, a proteiny jako tadyty viry. Zdroj: NIH

Do světa vakcín

Jedním z důvodů je jejich inovační technologie. Vakcíny od Moderny a Pfizeru/BioNTechu funguje na stejném principu. Jedná o tzv. mRNA vakcíny, které jdou poprvé v historii podávány lidem a oproti dosavadním vakcínám působí jako z jiného světa. Pozor! Následuje vysvětlovací obecná část pro lepší pochopení toho, co dělá mRNA vakcína.

V současné době se nejčastěji setkáváme se šesti typy vakcín. Živá (atenuovaná – oslabená) vakcína obsahuje skutečný živý patogen, který je laboratorně oslabený tak, aby nezpůsobil onemocnění, ale pouze vyvolal tvorbu protilátek. Pracuje tak např. očkování proti spalničkám, dětské obrně (polio) a další.

Druhý typ – umrtvená (inaktivovaná) vakcína obsahuje mrtvolky patogenů – opět vyvolá imunitní reakci, ale nezpůsobí onemocnění (např. očkování proti klíšťové encefalitidě).

Anatoxinové vakcíny, což je třetí typ, obsahují pouze produkty patogenů – toxiny (např. toxin tetanu u očkování proti tetanu), toxiny (jedy vylučované nepřátelskými patogeny) vyvolají imunitní odpověď, ale protože v těle není jejich producent, jsou rychle zlikvidovány, a nemohou tak vyvolat žádné poškození. Tyhle vakcíny patří mezi nejkvalitnější.

Čtvrtým typem jsou subjednotkové vakcíny, mezi něž patří třeba očkování proti chřipce – vakcína se připraví laboratorním rozložením viru, jeho přečištěním a koncentrací – rozložený virus nemoc nezpůsobí, ale je otravný dost na to, aby vyvolal tvorbu protilátek.

Tak trochu podobně pracuje i další typ – polysacharidové vakcíny, které obsahují kousek povrchového polysacharidu (můžeme říct obranného brnění) bakterie. Už jen tahle cizí výstroj dokáže imunitní systém naštvat tak, aby vytvořil účinné protilátky, přestože s vlastním nepřítelem se nikdy nesetkal.

Posledním typem jsou rekombinantní vakcíny (např. očkování proti HPV), jejichž princip se zpočátku zdál využitelný i u očkování proti COVIDu. Využívá se metod genového inženýrství. V laboratoři se upraví nějaký vhodný organismus (zpravidla kvasinka) tak, aby produkoval antigeny specifické pro pro určitý patogen, ty jsou potom základem očkovací látky.

Ani tady nemůže dojít k vyvolání onemocnění, pouze k reakci imunitního systému a tvorbě protilátek…

How Transmission Electron Microscopy complements protein X-ray  crystallography and NMR | Thermo Fisher Scientific
Tohle jsou v reálu vy – různě zvlněné proteiny, které se na sebe různě lepí/nelepí, vlní/nevlní, a tělo je vlivem vlnění/lepení také dál vyrábí/nevyrábí. Zdroj: National Cancer Institute, NIH, Bethesda

Falešný recept, pravá imunita

mRNA vkacína je převratná v tom, že nevyužívá žádnou z těchto metod – neobsahuje totiž žádný živý nebo mrtvý patogen, jeho fragment (ať už vyrobený kvasinkou, nebo kousek brnění jako u polysacharidových vakcín) nebo produkt, např. toxin. Žádná z těchto metod se totiž nejevila dostatečně účinná nebo využitelná.

Bylo tedy nutné najít jiný způsob, jak donutit náš imunitní systém – naši obrannou armádu reagovat. Vytvořit protilátky, zapamatovat si na co nejdýl, že tenhle koronavirus musí být zničen. mRNA vakcíně se to očividně povedlo. Funguje de facto na principu hybridní války – místo nepřítele obsahuje jen nepřátelskou informaci, jakýsi „program“, který tak trošku hackne naše vlastní buňky.

Naše buňky totiž denně vytváří obrovské množství proteinů, které vaří s pomocí ribozomů a dalšího buněčného aparátu podle receptu, jenž je zapsán v naší DNA, kterou buňka skladuje v jádru (svém pomyslném sejfu). Jádro požadovaný recept na protein, který je nutné vytvořit, nikdy nepůjčí jen tak (podobně jako vám v knihovně nepůjčí domů ty nejvzácnější tisky), ale udělá kopii, nebo v tomto případě spíš přepis.

Kopie tak nevypadá jako originál, takže recept na bílkovinu není v DNA, ale mRNA – poslíčkové RNA, podle které jsou potom jednotlivé organely schopné uvařit požadovanou bílkovinu. Organely nejsou dvakrát bystré, a tak vaří bílkoviny podle jakéhokoliv receptu, který obdrží – spoléhají totiž na to, že všechny recepty pocházejí z jádra, tudíž jsou ověřené (alespoň na michellinskou hvězdu).

mRNA vakcína na tuhle naivitu kuchyňských organel spoléhá a obsahuje falešný cizí recept. Organely podle něho připraví protein, jedná se nicméně o protein virový. Kousíček povrchového ostnatého proteinu, který má na sobě koronavirus a podle kterého ho rozeznává náš imunitní systém. Protože jde jen o kousek koronaviru, nemůže mRNA vakcína nikdy způsobit onemocnění.

DNAerys | Game of Thrones | Know Your Meme
Taky tohle si dost lidi často pletou… Vsadím se, že si často pletou i cukr a sůl. Zdroj: HBO

mRNA není DNA…

Cizácký protein, který ale začnou ve velkém tvořit naše vlastní buňky, resp. jejich hacknuté kuchně, rozpálí náš imunitní systém natolik, že aktivuje T-buňky, které jsou (mimo jiné) připraveny zabíjet nepřítele, a začne tvořit protilátky, které mu jsou sice proti kousku cizí bílkoviny k ničemu. Ale za to jsou velmi užitečné, když se objeví celý nositel takové cizí bílkoviny (v našem případě koronavirus) – jelikož ho už budou umět poznat a společně s T-buňkami zneškodnit, po protikoronavirové mRNA vakcíně se jim to povede bez mrknutí oka na první dobrou v 95 %.

Je zde důležité poznamenat, že mRNA vakcína nemění naši DNA– ta je bezpečně uložena v jádře (sejfu) buňky, kam se nedostane jen tak něco, natož kousek pochybného receptu na cizáckou bílkovinu. mRNA vakcíny mají obrovský potenciál, díky tomu, že antigeny (tj. něco, co způsobí reakci imunitního systému) vytváří přímo v naší buňce, stimulují jak buněčnou, tak protilátkovou odpověď. Navíc se jeví jako vysoce bezpečné a účinné (přinejmenším účinnější než ty proti chřipce).

Kdo by navíc nechtěl mRNA vakcínu, ten může sáhnout po tradičnější vakcíně oxfordské. Také ta oznámila tento týden balík údajů – zatím ne výsledky třetí fáze klinických testů jako Pfizer nebo Moderna, ale i 99% efektivita v tvorbě protilátek, jakou se z Oxfordu pochlubili, vypadá optimisticky. Víc si o ní ale povíme, až bude více výsledků z testů.

Zdroj: NBC

Problém s námi zůstane

Světlo na konci koronavirového tunelu se tedy zase o něco přiblížilo. Pokud se totiž tyto předběžné výsledky potvrdí, znamenalo by to konečně pořádný gamechanger v náš prospěch. Samozřejmě, to jenom za předpokladu, že očkování bude – po řádném dokončení testů, na což ještě nedošlo – mít majoritní podporu populace. Vakcína, které velké procento populace nechce, jsou totiž v zastavení epidemie (o což nám jde především, abychom zamezili přehlcování nemocnic vážnými případy) tak trochu impotentní.

Jenže zřejmě tytéž hlasy, které na jaře strašily tím, že „korona musí být umělá, protože věda si s ní neví rady a nemáme proti ní léky“, nyní po půlroce intenzivního výzkumu nového viru straší pro změnu tím, že „korona je hoax, protože věda ty vakcíny vyvinula podezřele rychle“! Což je často podpořeno tím, že „přece nemáme ani léky na AIDS (ač máme) nebo rakovinu (ač máme… ale rakovina není jedna nemoc)“. A to nálady pro přijetí terapeutik rovněž obrušuje.

O snaze přijít s vakcínou na COVID víme od jara, a víme i velmi detailně, kdo a co zkouší. To, jak obrovská byla a stále je celosvětová snaha o zastavení postupu nového koronaviru, není žádná ujetá konspirace ani plán Iluminátů na světovládu – pokud něco, je to testament tomu, co vše rozum, píle a věda můžou dokázat… Pokud k nim ovšem směřují náležité zdroje a pozornost! Avšak ty jsou naneštěstí příliš často směřovány na docela opačné aktivity.

Nějaké očkování na COVID tak bude nejspíše během pár měsíců realitou; minimálně v prozatím-omezeném režimu. Tím se začne řešit nynější globální problém. Šlamastika docela jiná, která také epidemii COVIDu zhoršuje, tu s námi ale zůstane.

Očkování na hloupost totiž bohužel stále ne a ne dorazit.

[Monika Pitnerová, LL]

Komu se už nechce číst, nedávné info Pfizeru je shrnuté také tuna…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama