Na vakcíně proti koronaviru pracuje 35 týmů, testují se i nové přístupy

TLDR verze: Ačkoliv by očkování proti COVID-19 mohlo být použitelné až za 12 až 16 měsíců, výzkum vakcíny může přinést i nové technologie. Ty by nám umožnily se proti budoucím epidemiím bránit rychleji. Zdroje tuna, tuna, tuna a tuna.

Jak na vakcínu

Koronavirus zmítá světem. Pandemie se bleskově rozšířila po celé planetě a nemocí COVID-19 se nakazilo již 380 000 lidí (k 23.3.). Mnoho států, včetně České republiky zavedlo přísná ochranná opatření, které mají zabránit dalšímu šíření této nebezpečné nemoci, potažmo zpomalit její průběh. Pozornost vědců na celém světě se nyní soustředí na dvě hlavní věci: vývoj léků na COVID-19, a vývoj vakcíny proti této nemoci. A nyní vysvitla naděje.

Tým vědců z americké firmy Moderna začal testovat experimentální vakcínu proti Koronaviru. Pokud bude účinná, mohlo by se s očkováním proti koronaviru začít už za rok.

To se zdá jako dlouhá doba, ale je třeba si uvědomit, že vývoj vakcíny na jakoukoliv chorobu je náročná a zdlouhavá záležitost. Vakcína obvykle obsahuje oslabené virové částice, nebo pouze virové proteiny tvořící obal viru. Jsou to právě tyto proteiny, které spustí imunitní odezvu našeho těla. Lidské tělo si díky vakcíně proti těmto složkám vytvoří protilátky, a pokud se pak setká se skutečnou virovou infekcí, bude se již schopné bránit.

Vyvinout takovouto vakcínu ale nějakou dobu trvá, naše tělo totiž na každý virus reaguje trochu jinak. Vakcíny navíc musí splnit extrémně přísná kritéria, aby byly schválené jako zdravotně nezávadné. Na COVID-19 zatím neexistuje zcela účinný lék (potenciál má lék experimentální lék Remdesivir a jiné), získání účinné vakcíny je tak pro boj s tímto virem klíčové.

Velký potenciál má právě experimentální vakcína firmy Moderna, která se nyní začíná testovat na lidech. Její vakcína se poněkud liší od jiných, jako jsou vakcíny proti chřipce nebo spalničkám. Neobsahuje totiž oslabené virové částice, dokonce ani jejich proteiny. Hlavní složkou této vakcíny, označené mRNA-1273, je virová RNA.  To je ribonukleovou kyselinu, která kóduje proteiny virového obalu.

Vakcína tak poskytne tělu „instrukce“ jak tyto proteiny vyrobit a lidské tělo tak získá imunitu, bez nutnosti použít oslabený virus. Tedy, teoreticky.

Image result for moderna vaccine
zdroj: Moderna

Lék z lidí?

Pokud bude tato vakcína úspěšná, má ohromný potenciál. Pro vývoj takovéto vakcíny by totiž stačilo znát genetický kód viru, který již dokážeme docela snadno přečíst, a použít ho pro vytvoření vakcíny. Jinými slovy, v budoucnu by takový metoda značně urychlit vývoj vakcín pro nová onemocnění. Daný přístup je ale zároveň poněkud „nekonvenční“. Je to trochu jako hodit do továrny na auta plány letadla a doufat, že z výrobní linky začnou sjíždět stíhačky…

Vakcíny na bázi RNA se již testovaly na zvířatech, na lidech ale dosud nebyly úspěšně použity. To, nakolik bude tato vakcína účinná tak ukážou až klinické testy. Můžeme se tak dočkat šťastného konce i další špatné zprávy.

Další možný scénář pro výrobu léku – byť nikoliv už vakcíny – zní trochu jako něco z posledního Šíleného Maxe. Dosud se asi 100 000 lidí (k datu 23.2) vyléčilo z nemoci COVID-19. Těla těchto lidí nyní produkují protilátky proti koronaviru, a tyto protilátky můžeme využít. Stačí dotyčným trochu pustit žilou. Z krve těchto lidí lze extrahovat krevní plasmu, která obsahuje protilátky. Po dalším zkoncentrování vzniká z plasmy tzv. hyperimunizační globulin.

Image result for moderna vaccine
zdroj: Moderna

Teď už jen stačí napumpovat tohle sérum do jiného člověka. Cizí protilátky v našem těle nevydrží věčně, pouze několik týdnů až měsíců. Výhodou ale je, že kromě zdravých lidí, u kterých by bránilo infekci, ho lze použít i u lidí kteří už COVID-19 mají. Toto sérum by mohlo výrazně pomoci lidem s těžkým průběhem nemoci se s touto infekcí vypořádat. Tato metoda „pouštění žilou“ byla například použita při epidemii eboly v roce 2014.

Používat lidi jako továrny na protilátky má samozřejmě svá úskalí. Pacienti, kteří se z COVID-19 vyléčili, by museli pravidelně darovat krev, a muselo by se také jednat o jinak zdravé dárce. Na jednoho dárce krevního séra by tak vycházelo zhruba 10 nemocných lidí, kteří jeho sérum potřebují. Dosud také není zcela jasné, zda je tato metoda skutečně účinná.

Nejlepším řešením by ale ve srovnání s nějakým lékem pro infikované byla samozřejmě účinná vakcína. V součtu tak platí, Experimentální vakcína firmy Moderna má velký potenciál, ale vakcíny mRNA typu dosud nebyly úspěšně testovány u lidí. A testy již započaté budou ještě nějaký čas trvat. Moderna ale není jediná firma, která se zabývá vývojem vakcín.

35 týmů

Vědátoři z firmy Curevac chtějí svou vakcínu začít testovat na lidech začátkem léta. Na Londýnské Imperial College již otestovali svou vakcínu na myších, a kanadská firma Medicago dokonce zveřejnila, že by mohli mít účinnou vakcínu již v listopadu. Nasazení by však po dalším schválení mohlo dojít nejdříve na jaře či až v létě 2021.

Celkem na očkováních separátně (ač v koooperaci!) pracuje na 35 vědeckých týmů. Také německá BioNTech testuje mRNA vakcínu. Ne všechny zkoušejí nové přístupy. Často se mluví i o izraelském Migal Galilee Research Institute, který by rád zahájil lidské klinické testy na konci dubna, přičemž již provádí testy na myších.

Pozitivní je v tomto ohledu i nové zjištění, podle něhož sice koronavirus mutuje (což není překvapivé a psal jsem o tom třeba tu), ale zřejmě nemutuje přehršle rychle! Bohužel nejde o studii, ale pouhé vyjádření pro média, což není úplně fajn. Pokud se však potvrdí, znamenalo by to, že na virus by mohly fungovat právě imunizační látky vyvíjené vícero měsíců! A tohohle neřáda bychom se tak mohli zbavit jednou provždy. Alespoň tedy při plošném očkování.

Hodí se ještě zmínit, že uspíšit testy také není dobrý nápad. Pokud chcete plošně něco píchat do milionů, či desítek milionů lidí, je nutno prakticky absolutně minimalizovat možné riziko. I promile nežádoucí vážné reakce totiž jaksi může znamenat desetitisíce případů. U běžných vakcín se to dnes nestává – ale jakmile bude k dispozici alespoň trochu fungující vakcína na COVID-19, nenulový počet lidí bude volat po jejím nejrychlejším uvolnění. Ale rozhodně by byla chyba být mezi nimi – alespoň do dalšího řádného protestování látky.

Jako vše v současné situaci, i to je ale zatím jenom průběžný výsledek. Účinné vakcíny se velmi pravděpodobně v příštím roce dočkáme, může to ale trvat několik dalších bolestivých měsíců až kvartálů. Do té doby se tedy musíme „vakcinovat“ sami, a to tak že budeme dodržovat karanténní opatření. Ano, není to zábava, ale je to zatím ta nejúčinnější ochrana, kterou máme.

 [Svatopluk K. Skoupý, LL]

Snad o něco dříve dorazí léky, které by mohly alespoň usnadnit pacientům fungování…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol.

Diskuze

Reklama