Vrány jsou schopné vědomého myšlení, ukázala studie poprvé

TLDR: Dvě podobné činnosti v mozku vran mají odlišnou délku trvání. To naznačuje, že na činnosti jedné z nich se podílí „subjektivní“ neurony, a tudíž, že vrány mají subjektivní vědomí. Studie tu.

Vrána z rána

Nová studie, která se podívala do mysli vran, vůbec poprvé naznačuje, že vrány disponují pokročilým vědomím. Znamená to možná, že jsou nejenom chytré, ale chápají sebe sama jako individuum zasazené do okolního světa a mají subjektivní prožitek. Doposud bylo totéž demonstrováno jenom u primátů v čele s člověkem.

Studium vědomí je pěkná polízanice už asi tak tři tisíce let. Vědomí se nedá úplně jasně definovat, nedá se moc dobře měřit, a názory na něj byly v historii proměnlivé jako bipolární kočka. Zatímco třeba medicína s vědomím operuje spíše v anestezii nebo poškození mozku, což měřit lze, filozofie vědomí definuje jako uvědomění si své existence a identity. Což se měří poněkud hůře. Nijak ostře oddělené to ale v reálu není a třeba v evoluci nebo umělé inteligenci se nám ty filozofické úvahy nepěkně přelévají něčeho, co bychom měli být schopni postihnout i v praxi.

Což nám furt jde ale špatně. Dnes díky studiu mozku už máme jakousi dílčí materialistickou definici vědomí jako aktivitu množinu neuronů, ale pořád je to celé daleko od přesného popsání, a co více, popsání toho, jak se vědomí u lidí vyvinulo…

Co ale lze měřit, je takzvané primární vědomí, tedy schopnost mozku chápat současnost spolu s nedávnou minulosti a nedalekou budoucností. Primární vědomí se nám rozsvěcuje jako činnost mozkové kůry na magnetické rezonanci nebo na elektrodách, z čehož bylo možné pospojovat podobné detekce právě napříč mozky primátů…

A nyní snad i napříč mozkem vrány!

Blahoslavení chudí duchem, ale na slovní hříčky to už chce fištróna! Zdroj: Jake Clark

Déle, ale lepší cestou

Ve snaze pohrát si s vránami navrhl tým Andrease Niedera pokus, který měl otestovat subjektivnost prožitku dvou různých ptáků. Možná si pamatujete, že vrány jsou překvapivě inteligentní – jejich mozek je sice vůči tomu našemu relativně menší, má ale mnohem větší hustotu neuronů právě v mozkové kůře.

Vrány tak byly vytrénovány k tomu, aby pootočily hlavou pokaždé, když na obrazovce počítače uvidí světlo. Jenže některá světla byla pozorovatelná snáze, a jiná jasněji. Celkem každá vrána musela nakoukat na 20 tisíc světýlek, zatímco elektrody implantované do jejich mozku snímaly mozkovou aktivitu ptáčků.

Z dat vědátoři mohli přesvědčivě odtušit, kdy vrána řekne, že světlo vidí vs. kdy ho nevidí. Při registraci vizuálního vjemu se mozek rozsvítil mnohem víc než při neregistraci a nesouhlasné reakci vrány…

A právě tady leží důkaz subjektivního rozhodnutí – bez subjektivního komponentu mozkové aktivity by rychlost při souhlasné i nesouhlasné reakci měla být stejná. Jenže ona nebyla!

To naznačuje, že nervové buňky, které se účastní vyšší mozkové aktivity vran, jsou alespoň do nějaké míry ovlivněny subjektivním prožitkem. S trochou nadsázky lze říct, že když vrána neviděla světlo, reagovala automatičtěji – ale když ho viděla, chvíli nad přiznáním pozorování uvažovala.

To sice není zrovna důkaz, že vrány potají znají odpověď na otázku o povaze života, vesmíru a vůbec, jde však o první demonstraci pokročilého vědomí jinde než u primátů. A tím ještě nekončíme. Jde sice o jedinou práci, a na poněkud vágní téma. Ale subjektivní prožitky u vran naznačují i možnost subjektivních prožitků u dalších druhů.

Je samozřejmě zhola reálné, že vrány si vědomí vyvinuly separátně na primátech. Ale než bude prokázán opak, je stejně tak reálné, že základy vědomí mají vrány a primáti už od posledního společného předka před 320 miliony lety. To by naznačovalo, že podobně tak můžou mít vnímání skoro všechny živočišné druhy, které dnes označíme za „zvířata“.

Porovnání velikosti mozku dinosaura a vrány novokalenonské (v poměru k velikosti lebky), zdroj: WitmerLab at Ohio University

Co je na tom kontroverzního?

Teď možná někoho překvapí podobné uvažování, protože jednak nemáme v ruce zrovna neprůstřelné argumenty (detekovali jsme různou reakci na světlo, nikoliv to, že by vrány skládaly písně na úrovni Mozarta) a jednak… Tak nějak dává smysl, že jiní živočichové jsou na tom s kognicí podobně jako my, jenom snad o něco (o dost) víc pozadu.

Debaty o tom, jestli je člověk jediný „přírodou obdařený“ živočich schopný chápat sebe sama, a jestli je zbytek fauny a flory jenom takovými „roboty z masa„, mají však sáhodlouhou tradici. A i dnes řadu proponentů. Malá detekce mozkové aktivity u vran tak může být ve skutečnosti velkým skokem při přepisování teze o tom, že lidé jsou se svým vědomím unikátní!

Je samozřejmě stále rozdíl v tom, jak moc pozadu to je – to, že vrány možná (v případě replikace studie) disponují vědomím, neznamená automaticky totéž, že jsou stejně chytré jako průměrný člověk. Nebo i podprůměrný člověk. Bude však rozhodně velmi zajímavé sledovat, co s vnímáním živočichů v etické či jednou dokonce právní rovině tenhle výzkum (a jeho následovníci) jednou udělá.

Nevím, jak vy, ale já se už těším, jak před touhle počínající kontroverzí uteču do nevědomí!

[Ladislav Loukota]

Mozek ze stále složitá věc – tím spíše, že víme, že nějak souvisí i se střevy…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama