Vědci odhalili, jak vrána přišla k velkému mozku

TLDR: Evoluce dala některým ptákům do vínku mnohem vyšší chytrost, než by se k jejich stavbě dalo čekat. Podle nové studie na tyto změny došlo teprve nečekaně nedávno – proč přesně ale nevíme. Studie tu.

Mají pod čepicí

Když se o někom řekne, že má ptačí mozek, není to většinou myšleno jak lichotka. Pokud byste ale o někom prohlásili, že má mozek jako vrána, to už je jiná!

Vědci již dlouho zkoumají inteligenci v říši zvířat. U různých druhů můžeme pozorovat složité chování, schopnost se rozhodovat, nebo dokonce počítat. Za nejchytřejší zvířata byli dlouho považováni šimpanzi a další lidoopi. Dovedou totiž používat jednoduché nástroje, komunikovat mezi sebou, a mají složitý sociální život v tlupě. Někteří se dokonce naučili komunikovat s lidmi jednoduchým znakovým jazykem!  A přeci jen, jsou to naši nejbližší příbuzní. Takže dává, smysl že jsou nejchytřejší ne?

V posledních letech se ale do hledáčku vědců čím dál více dostávají vrány. U vran, a některých druhů papoušků, vědci pozorovali chování, jaké bylo dosud popsáno pouze u lidí nebo lidoopů. Vrány dovedou nejen používat, ale dokonce si vyrábět nástroje. Dovedou například vyrobit háček z větvičky a dosáhnout na schovaného chutného červíka. Dovedou spolu i komunikovat a předávat si informace, například o potravě nebo nebezpečí…

Papoušci Kea z Nového Zélandu zase dovedou řešit složité rébusy, aby se dostali k potravě. Někteří dokonce tvoří „gangy“ které vykrádají auta a stany turistů – nezastaví je zip ani zámek. Tihle ptáčkové tak pořádně zamíchali s žebříčkem nejchytřejších zvířat!

Jak se ale inteligence u ptáků vyvinula? A proč právě u vran a papoušků? Právě tím se zabýval tým evolučních biologů a archeologů pod vedením Daniela Ksepky z Univerzity Johnse Hopkinse v USA. Konkrétně se zaměřili na to, jak se ale vyvíjel tenhle ptačích génius !

Blahoslavení chudí duchem, ale na slovní hříčky to už chce fištróna! Zdroj: Jake Clark

Velká mozková evoluce

Vědci se tak podívali ptákům do hlavy. A to ne jenom těm žijícím, ale také vyhynulým druhům, jako byl Archaeopteryx nebo pták Moa. Do studie zapojili dokonce i předky dnešních ptáků – dinosaury. Vědci zkoumali ptačí (a dinosauří) lebky počítačovou tomografii, pomocí které vytvářeli 3D modely vnitřku lebky.

Výzkumníci takto zkoumali stovky různých lebek s cílem zjistit, jak se v průběhu ptačí evoluce měnil poměr velikosti jejich mozku a těla.

Právě tento poměr je totiž spojován s vývojem inteligence. Obecně totiž platí, že čím větší tělo a čím větší mozek, tím inteligentnější zvíře. Ukázalo se, že většina ptáků má poměr velikosti mozku a těla podobnou, jako jejich dinosauří předci. Jak si ještě zmíníme, může to být složitější, avšak nikoliv absolutně.

Některé druhy, jako například pštrosi nebo vyhynulí ptáci Moa, mají dokonce tento poměr menší, než vědci očekávali. Pštrosí mozek je pak dokonce menší než jeho oční bulvy. Což vysvětluje, proč jsou pštrosi úplně blbí (vážně – zeptejte se chovatele pštrosů).

Porovnání velikosti mozku dinosaura a vrány novokalenonské (v poměru k velikosti lebky), zdroj: WitmerLab at Ohio University

Ptačí géniové

Nejlepší skóre dostali papoušci a vrány. Obě tyhle skupiny jsou z pohledu evoluce docela mladé, a ptačí inteligence se tak zřejmě začala vyvíjet až „relativně“ nedávno („jenom“ před 17 miliony let). Proč se takhle velký mozek vyvinul zrovna u vran a papoušků dosud není úplně jasné. Autoři téhle studie si ale myslí, že jim velký mozek mohl umožnit se lépe přizpůsobovat prostředí a obsazovat nové biotopy.

Poměrně překvapivě platí, že ptákům v tomto trendu příliš nepomohlo velké K-Pg vymírání před 65 miliony lety – tedy slavné „vymření dinosaurů“. Výzkum rovněž zjistil, že před smrtí nelétajících dinosaurů byla poměr lebky mezi některými z nich a dinosaury létajícími (z nichž vznikli ptáci) zhruba stejný – a první ptáci na tom byli stejně. U řady ptáků je dnes tento poměr stejný jako tehdy, u některých dokonce horší – ale vránám a papouchům nakonec tato změna mohla pomoct k vyšší funkci.

Ale pozor. Mezi zmenšováním těla a zmenšováním mozkovny ale zřejmě nepanuje automaticky přímá úměra. Jinak by sloni již dávno létali na Alfa Centaury, zatímco vrány by, zjevně, sotva dovedly ráno správně vstát z postele…

Co víc, zmenšení mohlo dnešním ptákům v inteligenci dokonce napomoct. Teď sice už hypotetizuju za hranicí práce, avšak pro vyšší kognici není významná jen velikost mozku, nýbrž také míra vzájemného propojení neuronů. Ptáci mají typicky, vzdor menšímu mozku, lepší propojení než většina savců. I relativní zmenšování mozkovny (vůči jejich dřívějším velkým tělům) tomu mohlo hrát do karet. To však už bude muset zkoumat jiná práce řešící nejen objem mozkovny.

Co se ale týče mozkovny samotné, vrány tak dnes skutečně vynikají. V jejich evoluci můžeme dokonce pozorovat podobný trend jako v evoluci hominidů, tedy předků člověka. Vranám se v průběhu jejich evoluce zvětšoval mozek společně s celkovou velikostí těla, tak jako našim vlastním předkům. „Jsou vlastně obdobou hominidů mezi ptáky,“ myslí si DR Jeroen Smaers, jeden z autorů studie.

Data z této studie navíc naznačují, že v posledních pár milionech let se vývoj mozku papoušků a vran ještě zrychlil. Proč tomu tak je, zatím přesně nevíme, práce ale ukazuje, kudy se můžou vydat úvahy příštích studií. Kdo ví, kam to tímhle tempem dotáhnou za dalších pár milionů let. Možná jednou budou ptačí archeologové psát o tom, jak se vyvíjel mozek vyhynulých lidí.

[Svatopluk k. Skoupý, LL]

Když už jste tu, zjištěte víc i o fous starší šlamastice, než bylo K-Pg vymírání…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze