Poslední netknutý kanadský šelfový ledovec se rozlomil

TLDR: Milneův šelfový ledovec se na přelomu července a srpna rozpadl na dvě části. Příčinou rozpadu byly zřejmě rekordní arktické teploty. Oznámení tu.

Klasická letní zpráva!

Sluníčko nehicuje jenom v českých podmínkách, ale také v Arktidě. Po boku tání „permarostu“ na Sibiři se nyní zařadil šelfový ledovec Milne v Kanadě. Zhruba 4 tisíce let stará masa ledu, nedotčená dýl než od konce poslední doby ledové, se podle satelitních snímků mezi 30. července a 4. srpnem rozpadla vedví.

Milne tak přišel o 43 procent své masy. Do moře tak zajela jeho odlomená část o celkové velikosti Manhattanu, která se nyní rozlamuje na víc části. Že jste na Manhattanu nebyli? Inu, hledal jsem vám český ekvivalent, ale i Modrava se 78 obyvateli (!) má rozlohu 81,63 km², protože Český statistický úřad zjevně počítá celé území, nikoliv jenom to urbanizované – a „ledovec o velikosti obce Modrava“ úplně nepopisuje celý příběh. Takže si vystačíme s Manhattanem.

Ledovcové kry se každopádně nyní posouvají dále od Ellesmerova ostrova do Severního ledového oceánu, přičemž zbytky ledovce tají jako po másle. Příčinou rozpadu i tání jsou nynější rekordní teploty v Arktidě – v kanadské části regionu se pohybují cca. 5 °C nad průměrem pro toto období roku.

A nezdá se, že by se situace měla v dohledné době zlepšit.

Zdroj: Uwe Kils/Wikipedia/CC, vlastní

Důvod k obavám

Ledovce samozřejmě tají dlouhodobě, prakticky jde o status quo od konce poslední doby ledové. Přičemž od konce poslední doby ledové jsme si vybudovali i civilizaci, čili tání ledovců jako takové není nic moc šokantního. Pokud se zrovna neplavíte na Titanicu do Nového světa, můžou vám zprávy o vzniku nových ledových ker přijít poměrně banální.

Od roku 2008 zaznamenali vědátoři sérii prasklin, které naznačovaly blížící se rozlomení ledovce. Stalo se tak mimochodem díky pozorovací stanici, která byla při nynějším odlomení zničena – žádní výzkumníci v ní ale během rozlomení naštěstí přítomní nebyli, protože byli z ledovce staženi (lol) kvůli pandemii korony. Navzdory přítomnosti prasklin ale nikdo nepředpokládal, že se Milne rozlomí tak mocně tak brzy.

Šelfový ledovec sám o sobě také není cosi, co svým samotným táním přivede apokalypsu. V první řadě, šelfový ledovec je již na vodě. Jde o plovoucí masu ledu. Jeho tání tedy sice přidává do oceánu sladkou vodu (což je špatně), ale nemá přímo zásadní vliv na příbytek hladin moří (což je dobře). Pravda, ztráta šelfového ledovce může zvýšit tempo tání zbylého ledu (což je špatně), ale to teď nechme stranou.

Rozpad Milne je totiž především ideální lakmusový papírek měnících se podmínek v Arktidě – podobě jako jiný nedávný únik ropy v ruském Norilsku, na který došlo vlivem tání permafrostu. Teploty se zvyšují rychleji, než bylo doposud zvykem, voda odtéká nejenom z šelfových, ale i jiných ledovců, a v horizontu desítek či stovek let co může znamenat problém i pro jiné kraje.

Odlomení Milneho jde ruku v ruce s rizikem tropických nemocí nebo dlouhodobým suchem v Česku, stejně jako jde ruku v ruce s dalším hrozbami klimatických změn. Nejde o lední medvědy, jde o klimatické optimum, ve kterém se rozvinula naše civilizace, a které nám, zdá se, končí. Jestli či jak se přizpůsobíme celkově novým podmínkám, je zatím ve hvězdách.

Praskající ledovce jsou v tomhle symbol trendu, nikoliv šokantní změna zápletky.

File: Antarctic shelf ice hg.png
Šelfový ledovec Antarktidy – může do vody uvolnit i vodu, která taje „do zásoby“. Zdroj: Wikipedia/CC

Mezi dvěma extrémy

Co lze nebo nelze s takovou situací dělat, je na dlouhé povídání. Bylo by však užitečné, kdyby obě strany sporu o klima – tedy ti, podle kterých „bude Země za 9 let neobyvatelná“, anebo ti, podle kterých „se nic neděje, protože klima se měnilo vždy“, odhodily své strawmany a začali se bavit normálně.

Ne, Země za 9 let neshoří (nebo aspoň ne klimatem – kdyby do nás v roce 2029 narazil Měsíc, sním svůj klobouk). Ale ne, změna dosavadního klimatu není dobrou zprávou, a to i kdyby probíhala zcela přirozeně. Dokud se však neshodneme na tom, že se vůbec něco děle, těžko se navrhují alternativy – od čistší energetiky (kde hraje roli i jádro) po mitigaci změn třeba pomocí extrakce oxidu uhličitého z atmosféry.

Situace tak pokračuje dále, a zatímco polovina Milneho ledovce se vydala na svou poslední plavbu, další dva sousední ledovce Murray a Simmons u ostrova Ellesmere, odtávají tak rychle, že je predikován jejich konec do 10 let.

Nařiďte si notifikace, za dekádu se tu sejdeme u dalšího updatu toho, co se od té doby změnilo…

[Ladislav Loukota]

Letní klimatické rekordy jsou taková klasika – za půl dojde jiná klasika, totiž letní rekordy… z jižní polokoule. Stejně, jako půlrok nazpět:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama