Mezi americkými strnadci se virálně šíří nová píseň

TLDR: Namísto trojtónového konce zakončuje své písně stále víc strnadců bělohrdlých pouhými dvěma tóny. Vývoj ptačích písní je pomalý, tento song se ale kontinentem šíří jako požár! Studie tu.

Dva jsou víc než tři

Přemýšleli jste někdy, proč si ptáci prozpěvují to, co si prozpěvují? Tedy, asi znáte dílčí odpověď na tuto otázku – to, co vy máte za příjemné cvrlikání ptáčků, je často především volání po nějakém brutálním meziptačím páření! Ano, ptačí zpěv je ekvivalent žádostivé předehry, není zač. Otázkou je teď ale to, jak se vlastně zrodily melodie, které ptáci ve svém nadržení vyluzují. Nová práce ukazuje, že ani ptačí populace nejsou imunní vůči vlnám virálních hitů.

Partička vědátorů z University of Northern British Columbia pod vedením Kena Ottera si totiž posvítila na zpěv severoamerických strnadců bělohrdlých (Zonotrichia albicollis), ve kterém od 60. let řádí nové ptačí Despacito. Zdá se, že ptačí melodie se totiž šíří napříč létavci nikoliv nepodobně, jako se šíří nějaký song mezi lidmi!

Tradičně strnadci vyluzují trojtónové skřeky – alespoň tedy, co je známe a dovedeme je analyzovat a zapamatovat si je. Nově se však mezi nimi začala „virálně“ o tón míň komplexnější odrhovačka! Nyní stopovaný ptačí prozpěvek vznikl v nejvýchodnějších oblastech Kanady a postupně pokračuje dál na západ. Jeho stopování přitom naznačuje, že song vytlačuje původní (a, přiznejme si, značně obehranou) verzi trpj-tónovou.

Nejde však o zcela nový song, spíše jeho… remix. Je to tak, přátelé, i ve zvířecí říši letí vykrádačky ad absurdum! Nová ptačí píseň totiž zapadá do určitého stejného mustru jako trojtónová varianta. Jak na něco takového ornitologové a muzikologové přišli? Přesně tak, jak asi čekáte!

Původní obrázek zdroj: Gone Into Rapture

Za vším hledej samici

Totiž analýzou tisíců nahrávek pořízených profesionálními ornitology. Ta ilustruje postupné šíření nové melodie z východu Kanady do západních provincií. Nicméně, odborníci na poslouchání ptačích remixů nebyli sami – alespoň tedy co do sběru dat. Díky aplikacím jako ebird a xeno-canto se do výzkumu podepsali i nadšení amatérští ptákologové Severní Ameriky! Můžeme tedy říct, že daná práce je perfektní ilustrací občanské vědy neboli citizen science!

Zdá se, že song začínal jako pouhá regionální variance, ale nečekaně rychle se rozšířil dále. Nová píseň každopádně pomáhá strnadčím samečkům vyhrazovat si svoje teritorium a samozřejmě také dělat dojem na potenciální partnerky.  Tedy nic, co bychom nečekali. Kouzelné ale je, že právě to druhé využití zřejmě šroubuje u strnadů onu muzikální inovaci.

Samičky pěvců mají totiž vytříbený vkus a zdá se, že melodie dostatečně známá, avšak správně opepřená novým zakončením, jim imponuje úplně nejvíc. Jinými slovy – ptáci přicházejí s inovovanou písní… přesně z toho důvodu, z něhož si dělá srandu komiks u tohoto článku! Navzdory tomu, že strnadice toho sami zas tolik nenazpívají, mají tak klíčovou roli v šíření nového virálního hitu.

Celkově byl nový song vystopován od Britské Kolumbie po provincii Ontario – překonal tak vzdálenost přes 3 tisíc kilometrů, a na jeho stopování se podílela data sebraná mezi lety 2000 až 2019. Starší melodie podle autorů práce čelí jakémusi kulturnímu vyhynutí – a nahrazena tak bude zřejmě nynější variací. Alespoň tedy než i ta zestárne a přijde doba minimalistické dva tóny na konci nahradit cool komplexností čtyřtónového zakončení, nebo tak něco.

Oba songy si můžete poslechnout níže.

Na ptáky jsme krátký

Nabízí se samozřejmě otázka, na kterou (zatím?) nemáme odpověď – tedy zdali je podobný mechanismus přítomný i u jiných pěvců, a jaká byla evoluce jejich prozpěvků. Možná, že tímto směrem ukáží budoucí studie – prozatím se vědátoři plánují zaměřit na další stopování vývoje songu a toho, zdali má u samiček (predikovaný) vyšší vliv na úspěch páření.

Vědci se však již také také dopátrali tajemství rychlého šíření nové melodie napříč rozlehlým kontinentem. Populace strnadců z různých částí Kanady totiž zimují v několika oblastech USA, kde můžou zkušení dvoutónoví harcovníci dělat dojem na mladé ovlivnitelné samečky, které pak nový hit nesou dále do svých hnízdišť. Podoba s „tou dnešní mládeží“ a jejich „příšernou nepochopitelnou hudbou“ je samozřejmě čistě náhodná!

Pokud se vám tedy bude při návratu z hospody o čtvrté ráno zdát, že ani ten zpěv ptáků už není, co býval, možná jste pravě svědky evoluce ptačích melodií! Jak se totiž zdá, lidé a ptáci jsou si zase o něco podobnější

[Lubomir Pojezdal, LL]

Zvířata jsou fascinující – tím spíše, kde to všechno začalo!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama