Vakcíny na koronavirus jsou v další fázi testů

TLDR: Testování zdaleka není u konce, mRNA vakcína moderny ale zřejmě vytváří víc protilátek než prodělání COVID-19. „Optimistické“ jsou i data oxforské a pekingské vakcíny – všechny mají ale zatím společné to, že jde o předběžné výsledky. Studie tuna.

28 dní poté

Jsme o krok blíže vakcíně, která by učinila konec COVID-19? Asi ano – ale jásání nad studií nového očkování zdaleka neříká celý příběh. Společnost ModernaTX se svou mRNA vakcínou proti SARS-CoV-2 totiž minulý týden zveřejnila další předběžné výsledky klinické studie. O první vlně jsem psal ještě v květnu, nyní je tu pokračování. Ačkoliv více médií závěry prezentovaly jako parádní úspěch – v reálu vakcína pořád došla pouhé 1. fáze klinických testů. A výsledky jsou pořád předběžné! Fáze jsou přitom celé 3.

Nové je tak především to, že víme více o vznikání protilátek. Jejich existence byla předpokladem již před měsícem v předběžných výsledcích – 1. fáze testů ale v zásadě zkouší jenom to, jestli vakcína vejde a neuškodí. To, jestli chrání před nemocí, je de facto až předmětem fáze 2. Antivaxeři tak mají pro jednou dílem pravdu – s testování této vakcíny se, ze zjevných důvodů, tak trochu spěchá!

Z výše uvedeného je jasné, že nadšení je prozatím předčasné. Množství dat z 1. fáze je totiž zančné omezené – reálně jsme se dozvěděli jen to, že vakcína nezpůsobuje nežádoucí účinky, a že v lidech dokáže stimulovat tvorbu neutralizačních protilátek. Dokonce vzniklo i podezření, že ModernaTX svými neúplnými oznámeními úmyslně manipulovala trh, ale to nechám až kolegovi Ekonomátorovi…

Tolik tedy z bulvárních ohlasů, mrkněme ale raději detailně na rozdíly oproti stavu měsíc nazpět. Oproti minulé prepublikaci se ModernaTX polepšila a výsledky zveřejnila v žurnálu New England Journal of Medicine. Stále ale platí, že vakcína byla testována jenom na 45 participantech ve věku od 18 do 55 let, kterým byla podána jedna nebo dvě dávky vakcíny. To celé v rozestupu 28 dnů a v různých koncentracích.

Co se ukázalo, ehm, 28 dní poté?

Zdroj: woxys, DeviantArt/Piemations, Twitter

Zlatá střední cesta

V první řadě jeden z důkazů, že vakcína skutečně funguje. Čím vyšší koncentrace vakcíny byly aplikovány, tím vyšší se u nich dostavila imunitní odpověď v podobě tvorby neutralizačních protilátek. To jsou ty protilátky, které se dokážou navázat na „Spike“ protein nového koronaviru a bránit mu v infekci našich buněk.

Faktem je, že hodnoty protilátek, které mRNA vakcína ModernaTX vyvolala, jsou poměrně slibné! Vakcína, zdá se, vytváří víc protilátek, než kolika disponují v průměru lidé, kteří infekcí SARS-CoV-2 sami prošli. Výzkumníci byli s to pozorovat hodnoty protilátek až 43 dní po vakcinaci, z výsledků tedy zatím nelze říct, zdali protilátky budou mít delšího trvání. To, zkrátka, bude možné soudit až za delší počet měsíců.

Právě tohle je ale absolutně klíčový údaj, vzhledem k tomu, že nedávno se objevila jiná studie, která sledovala právě protilátky u lidí, kteří infekci SARS-CoV-2 prošli. Zdá se přitom, že hodnoty přirozených protilátek rapidně klesají po 3 měsících. Jinými slovy, pokud tuto práci nevyvrátí jiné studie, ani prodělání COVID-19 nebude muset chránit před dalším proděláním COVID-19. Tato otázka je však zatím otevřená na vícero frontách.

Pokud by, čistě hypoteticky, také imunita daná očkováním po pár měsících vyvanula, byla by to pro boj s pandemií poměrně nepříjemná zpráva. Ale to nechme na jiný článek.

Z hlediska nežádoucích účinku výzkumníci pozorovali takovou klasiku, kterou je možné u vakcín běžně očekávat – víc jak polovina lidí pociťovala nevolnost, bolesti hlavy, bolesti svalů anebo bolest v místě vpichu. Systematické nežádoucí účinky byly častější při vyšších dávkách vakcíny – od dávky druhé výše. Nikdo tedy ani nezemřel, a zatím ani nechytil autismus. Na druhou stranu, vakcinace nebyla jako procházka růžovou zahradou (pokud se jí neprocházíte v kocovině).

Image result for moderna vaccine
Zdroj: ModernaTX

Konkurence nespí

Znovu ale podtrhuji, že první fáze klinických testů se snaží většinou najít onen balanc mezi dávkou, efektivitou a mírou nežádoucích účinků. Podle výsledků moderny například nejvyšší dávka vakcíny v hodnotě 250 mg vedla k poměrně závažným nežádoucím účinkům, aniž by se hodnota protilátek zásadněji zvýšila. Lze tedy odhadovat, že tato koňská dávka nebude u lidí aplikována – bez testu bychom to ale netušili.

Cílem daných testů je najít onu zlatou střední cestu mezi a přesně kvůli ní tyhle testy vůbec existují. Teprve 2. fáze klinických testů by měla přinést výsledky na celkem 600 lidech, a až ty nám pomůžou se lépe zorientovat v efektivitě i bezpečnosti vakcíny. Na tyto výsledky si ale budeme muset počkat dýl, než 28 dalších dnů. Stále platí, že výsledky 2. fáze budou známé až na podzim 2021.

Jsou testovány i další vakcíny, vlastně proti SARS-CoV-2 vzniká přes 150 vakcín! Některé přitom budou vyráběny dopředu, pro případné rychlé nasazení v případě úspěšných klinických testů. Přesto dílčí úspěch ModernaTX rozhodně neznamená automatickou výhru nad pandemií. Na tu si budeme pořád zřejmě muset počkat minimálně do příštího roku.

Jak se daří těm dalším vakcínám v čelních pozicích? Jejich výsledky byly zveřejněny shodou náhod včera. „Oxfordská“ se nachází v kombinované fázi 1/2, „pekingská“ pak realizuje fázi 2. Ani jedna není tak daleko, abychom je píchali do milionu lidí, prozatím jsou však výsledky obou „optimistické“! Nejsme a nebudeme ovšem ještě dlouho z lesa venku.

Koronavirus 20.07.2020, Zdroj: John Hopkins University

Idea funguje

Přestože můžeme skončit na pozitivní nože! Jak jsem psal již na jaře, mRNA vakcína Moderny je zbrusu nový nápad! Ještě před pár měsíci zkrátka nebylo jasné, zdali vůbec bude fungovat. Tato vakcína totiž v zásadě poskytne tělu „instrukce“, jak proteiny proti koronaviru vyrobit a lidské tělo tak získá imunitu, bez nutnosti použít oslabený/mrtvý virus nebo jeho součásti. Je to trochu jako hodit do továrny na auta plány letadla a doufat, že z výrobní linky začnou sjíždět stíhačky…

Jenže přesně to, zdá se, přesto funguje! I pokud by tak ModernaTX nebyla první, kdo nasazené očkování proti koronaviru přinese (třeba protože někdo jiný uspíší testování), její metoda má přesto šanci zapsat se do dějin jak průlom k novým druhům vakcinace!

Teď už jenom doufat, že se vakcína skutečně aplikuje maximu populace, což ve věku, kdy se roušky staly tím symbolem, jakým se staly, a některé průzkumy mluví až o polovině populace s nechutí k očkování proti SARS-CoV-2, půjde jistě jako po másle!

Text původně vznikl na stránce Vaxinátor, přejat a upraven byl s jejím svolením.

[Peter Búran, LL]

Tahle pandemie je fakticky divná…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama