Pokusná vakcína na COVID-19 prošla prvními testy na lidech

TLDR: RNA vakcína společnosti Moderna není závadná, ukázaly malé testy u lidí. Teprve budoucí testy ale ukáží, zdali to platí pro větší vzorek. A zdali i větší vzorek chrání. Oznámení tuna.

Jeden z mnoha

I když si spousta lidí začíná myslet, že koronavirus je jen výmysl (skoro bych i řekl, že stejné lidé před ním v únoru plašili nejvíce), pandemie COVID-19 je stále na postupu. Dosavadní nárůst případů se v posledním měsíci na úrovni Evropy podařilo otočit, nic ale negarantuje, že strašení druhou (třetí, čtvrtou…) vlnou není neoprávněné.

Na tom, zdali více škod udělá karanténa anebo promoření, se neshodnou ani odborníci, chytrá karanténa má omezený efekt… To jediné, co skutečně může situaci obrátit, je účinné očkování. A nyní se zdá, že jedna ze stovky vyvíjených vakcín, směruje správným směrem!

Konvenční přístup k výrobě vakcín je založen na tom, že se při očkování podá přímo to, co se imunitní systém naučit rozpoznávat. Tento přístup je úspěšný a vedl k výrobě řady efektivních a úspěšných vakcín, ale má i některé nevýhody. Příprava konvenční vakcíny totiž může trvat poměrně dlouho a nemusí být tak flexibilní v reakci na případné přizpůsobování patogenu.

(To jsou samozřejmě negativa, která v současné situaci zabolí víc než kdy jindy. Dlouhý vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2 přitom není rizikový jenom kvůli problémům plynoucím z druhého průběhu pandemie. Může dojít i na mutace viru, které by snížily efektivity vakcíny.)

Trik, který může uspíšit přípravu vakcíny i na poměrně rychle se měnící patogen, spočívá ovšem v tom, že vakcína neobsahuje přímo protein, proti kterému má imunitní systém reagovat, ale předpis, podle kterého ho vyrobí buňky očkovaného!

Zdroj: Deus Io Vult, samozřejmě!

Proč RNA vakcína?

Zkouší se vakcíny založené na nukleových kyselinách, zejména vakcína, která je založena na messengerové RNA je velmi slibný koncept. Psal jsem o něm dříve, ale připomeňme si ho znovu.

Očkovanému je podán přímo předpis, podle kterého syntetizovat protein, který se má imunitní systém naučit rozpoznávat. RNA se nepřepíše do DNA a tak je bezpečnější, protože nehrozí poškození genetické informace. Praktická realizace je mnohem složitější, protože je třeba zajistit dopravu RNA do buněk. Jedna z cest jsou lipidové nanočástice, které v sobě obsahují molekuly mRNA.

Zjednodušeně řečeno, RNA vakcína je tak trochu jako hodit do továrny na auta plány letadla a doufat, že z výrobní linky začnou sjíždět stíhačky. Pokud to bude fungovat, bylo by to fenomenální! Ale nikoliv neprávem jsou mnozí skeptičtější.

Právě touto cestou se ovšem také vydala firma ModernaTX a její aktuálně prvofázově úspěšná vakcína. Do lipidových nanočástic zapouzdřili mRNA pro Spike protein viru SARS-CoV-2, čili ty jehličky na povrchu korony, s nimiž se imunitní buňky potkají jako první.

Vakcína s označením mRNA-1273 již má první krůčky v klinickém testování. Na malém počtu zdravých dobrovolníků se testuje bezpečnost a reaktivita vakcíny. Dobrovolníkům byly podány do svalu jedna nebo dvě dávky vakcíny s různým množstvím lipidových nanočástic s mRNA virového S-proteinu.

V pondělí 18. května zveřejnila ModernaTX předběžné výsledky, podle kterých se zdá, že vakcína mRNA-1273 je celkově dobře tolerovaná, bezpečná a vede k tvorbě protilátek! Je tedy vyhráno, a pandemii můžeme do pár týdnů hodit za hlavu? Ne tak rychle…

Image result for moderna vaccine
Zdroj: Moderna

Dávám koroně rok, maximálně dva

Předně jde čistě o první fázi testů. Efektivita v ochraně proti COVID-19 zatím testována nebyla, cílem nynější fáze bylo jen ověřit, že vakcína nebude u lidí způsobovat přílišné nežádoucí účinky. Zároveň ale již víme, že daný systém na myším modelu brání množení viru v plicích, takže jsou rozhodně dobré důvody pro optimismus.

Po další studii zaměřené na optimalizaci dávky se očekává, že příští velká studie, která už bude zaměřená na hodnocení klinické efektivity očkování, by mohla být spuštěna již v červenci. Na definitivní výsledky bude ale třeba si ještě nějakou dobu počkat, protože klinické testování počítá s ročním sledováním účastníků studie a plánovaný konec klinického testování je až záři 2021…

Jak jsem už ale zmínil, vakcín se vyvíjí celý kotel, a projektů kolem nich značně přibývá. Takže nic nevylučuje, že některé jiné vakcíny budou rychlejší. Nicméně, stále (překvapivě!) platí totéž, co se píše u tři měsíce – vakcína bude nejdříve za rok, spíše za déle. Na tom se ani během jara nic moc nezměnilo.

Ani to, co tak nyní vypadá jako velmi rychlý vývoj, zdaleka negarantujte brzkou derniéru kovidemie – problémům, které tak příchod korony odstartoval, budeme chca nechca muset čekat i v dalších měsících, a nejspíše i letech.

[Jaromír Šrámek, LL]

Pozitivní je, že na reaktivaci nedochází. Alespoň podle informací z posledního týdne…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama