K Marsu odstartovala Perseverance, už třetí sonda za měsíc

TLDR: NASA vypustila k Marsu „nástupce“ roveru Curiosity. V uplynulém měsíci jde již o třetí sondu, Perseverance následuje sondu čínskou a spojenoarabskoemirátskou. Přenos Kosmonautix zde.

Kosmická Vytrvalost

To byl start jak bič! Sonda Perseverance alias Vytrvalost se na zádech Atlasu V vydala směrem k Rudé planetě. Ačkoliv na přistání (nebo drahou havárii) dojde až v únoru 2021, již nyní je start pozoruhodný jako počátek nové etapy v robotickém průzkumu Marsu!

Perseverance je již pátým roverem – od Soujourneru z roku 1997 však marťanská vozítka značně narostla do velikosti! Platí to tak trochu i v případě Perseverance, který je sice rozměrově velmi podobný Curiosity, má oproti ní několik nových výhod.

Asi nejvíce se skloňuje minivrtulníček Ingenuity, který by rover měl vypustit do marťanské atmosféry. Pokud na to dojde, bude mašina první poletuchou na jiné planetě. Neméně významný je i hlavní zdroj energie v podobě článků plutonia. Díky tomu se rover nemusí být marťanských písečných bouří, které byly zřejmě osudné roveru Opportunity. Také může snáze operovat v noci.

Jaderné články tedy zase nejsou takovou novinkou – Curiosity drandí stejným způsobem – zaujme však, odkud plutonium pochází. Za jeho produkci je totiž odpovědná americká Oak Ridge National Laboratory, po desítkých let první americká instituce, která zásobuje kosmický program radioaktivním materiálem. Další specifika a kolik kamer či mikrofonů sonda má, shrnují kolegové z Kosmonautix.

Hlavním cílem mise je hledat v oblasti kráteru Jezero známky současného či spíše minulého života na Marsu. Jezero, jako napovídá název, bývalo kdysi jezerem – a splňuje tak ideálně podmínky k možnému rozvoji nám známého života.

 To znamená hlavně hodně práce pro marťanské geology, ale nejenom ty. Rover má totiž také sbírat vzorky půdy, které bude trousit za sebou. Za sedm let by je mohl sebrat jiný, evropský rover, který by v rámci komplexní mise návratu vzorků mohl posléze balíčky s materiálem pomocí třetí sondy dopravit na Zemi!

Ani nyní to ostatně není jediná sonda, která na Mars míří…

Zdroj: NASA/NBC/CC BY/Vlastní

Marťanský exodus?

„Nemáme ještě vyhráno, ale dnešním startem jsme nakročili k další žni vědeckých objevů na Marsu,“ komentuje mi do Messengeru start geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR, „Perseverance nám umožní nahlédnout mnohem lépe do historie Marsu a pomoci nám lépe pochopit, jak se Rudá planeta v historii vlastně vyvíjela. A navíc, pokud se vše podaří, na nás budou na povrchu Marsu čekat vzorky hornin chráněné před budoucí možnou kontaminací Marsu pozemským životem.“

Perseverance je již třetí sondou v uplynulém měsíci, která se na Mars vydala. Před dvěma týdny odstartovala sonda Al-Amal z dílny Spojených arabských emirátů – jako vůbec první arabský marťanská mise – a minulý týden se pak nahoru vydala i první čínská marťanská mise! Jmenuje se Tianwen-1 a také v jejím případě se tedy píše historie.

Zvláště v tomto roce se samozřejmě objevují humory kolem tak rychlé frekvence startů „sond pryč od Země„. A já samozřejmě na těhle vtipech taky jedu! Nicméně, v reálu není frekvence startů k Marsu zase tak překvapivá – okno pro start k Marsu přichází jednou za 2 roky a 2 měsíce. Tedy alespoň pokud nemáte v záloze nějakou superraketu, která by ideálně nebyla na chemický pohon. Což stále nemáte.

Původně ostatně v nynějším oknu měla ostartovat ještě sonda čtvrtá! Evropsko-ruská mise ExoMars 2020 s roverem Rosalind Franklin byla ale odložena na okno příští. Oficiálně kvůli koroně, kolují však drby, že dílčím důvodem byla i skutečnost… že se letošní termín prostě nestíhal.

News | A New Video Captures the Science of NASA's Perseverance ...
Takhle by měl vypadat Perseverance na Marsu. Ano, i mě to připadá setsakra podobný Curiosity. Zdroj: NASA

Nižší laťka

Nicméně, to nepopírá, že na let k Marsu momentálně zjevně dosáhli dva dosavadní nováčci! Čína není zase tak překvapivá, její loňská mise na odvrácenou stranu Měsíce byla obecně považována na přípravu na Mars. A ví se, že Čína k Marsu upíná i své dlouhodobé ambice. Al-Amal je ale zajímavější výlupek.

UAESA, vesmírná organizace Spojených arabských emirátů, má sice nějaké zkušenosti s družicemi na pozemské orbitě, ale její schopnost letu k Marsu zjevně deklaruje snižující se práh pro podobnou misi. A to byť Al-Amal – mimochodem „jenom“ orbiter, nikoliv povrchová sonda – vynesli Japonci a spolupostavili Amíci.

Mars je zkrátka blíže, než doposud kdy byl! Neznamená to nutně, že každý stát na světě má kapacity NASA – spíše to znamená, že mezinárodní spolupráce i zlevňující kosmonautika snižují onen limit marťanské mise, který je dnes objektivně níž, než byl při prvních misích sond v 60. a 70. letech minulého století. Jak zmínil Petr Brož, také navíc není zdaleka vyhráno! Osobně o startech sond k Marsu píšu nerad, protože chleba se ve skutečnosti bude lámat až po přelomu roku, kdy sondy k Marsu dorazí…

Může se stát, že se do té doby rozbijí. Může se stát, že se někdo v programu spletl, napsal + namísto – a sonda tak selže při vstupu na marťanskou orbitu. A při přistání povrchových sond se může stát asi ještě džilion jiných problémů, které budou mít za následek opravdu hodně mrzení. Nižší laťka pro start k Marsu neznamená nutně i nižší laťku pro úspěch celé mise. Loňské izraelské či indické sonda, které se pokusily přistát na Měsíc, by o tom z křemíkového nebe mohly vyprávět.

Jezero (crater) - Wikipedia
Místa přistání dosavadních sond NASA vs. Perseverance (Mars 2020). Zdroj: CC BY/NASA

Teprve začínáme

Přesto však ve skrytu doufám, že celé trio sond uspěje a poví nám o Marsu zase něco nového! A stejně tak doufám, že nižší laťka pro let k Rudé planetě nahrává i snahám SpaceX o možnost letu lidské mise ještě v tomto desetiletí…

Já vím, já vím. Je to naivní. A velikášské. Elon Musk je dílem stále kontroverznější. A Starship zatím furt nevyletěl jinak, než do luftu. Za pár dnů by ale do vod Atlantiku měl přistát první pilotovaný Crew Dragon, který k ISS vystartoval jako první soukromá kabina nějaké dva měsíce nazpět. A vývoj Starship, vzdor řadě zaškytnutí, stále pokračuje. Ačkoliv ohledně stále deklarované snahy SpaceX o pilotovanou misi již za tři roky nebo kdy mám své pochyby, jde o marginálně reálnější vizi než třeba před deseti lety

Teprve příští rok ale ukáže, jestli se nové ambice o skok v marťanském poznání naplní, anebo z nich po Silvestru 2021 naopak všichni nemile vystřízlivíme.

[Ladislav Loukota, PB]

Mars je zajímavější, než se občas zdá – třeba i protože se občas stává „Saturnem“!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama