Řízenou evolucí vznikli koráli odolnější vůči bělení

TLDR: Zvýšením teplotní tolerance symbiotických organismů korálů se zvýšila i tolerance korálů samotných. Jde jenom o limitovanou práci, může ale ukazovat, kudy se ubírat ve výzkumu dále. Studie tuna.

Koráli v síti

I když korálové útesy zabírají míň než 1 % oceánského dna, koncentruje se tu víc jak 25 % oceánského ekosystému! Páteří těchto megapolí mořského života jsou koráli – stejné koráli, které čelí nemilému fenoménu bělení vlivem zvyšující se teploty a kyselosti moří. Čím dál tím víc se tak objevují nápady, že bychom korálům měli nějak pomoct. Ale jak?

Jednu z možností přinesl alespoň tým Patricka Buerge z australské vědecké instituce CSIRO. Podařilo se mu totiž zesílit odolnost korálů skrze zesílení teplotní tolerance jeho symbiontů ve formě řas. Tohle bude vyžadovat kapku opáčka o tom, co vlastně koráli (ano, s měkkým i) jsou a co je to neslavné bělení.

Až tři čtvrtiny hmotnosti korálu tvoří symbiotické mikroorganismy známé jako obrněnky, které jsou řazeny mezi řasy. Ty pro svého hostitele obstarávají většinu potravy – takže bez nich koráli hladovějí a jsou náchylnější na podlehnutí různým úskalím. Koráli, kteří jsou však stresováni vyššími teplotami nebo kyselejší vodou, v pudové reakci své symbionty vyženou. Přijdou tím o barvu („bělení“) i šanci na spokojený důchod.

Jinými slovy, koráli jsou perfektním příkladem symbiózy dvou různých druhů – a ona symbióza může být prospěšná, ale také do jisté míry křehká. Na třetí stranu, možná bude možné onu symbiózu posílit, a tak zabít dvě mouchy jednou ranou – řekli si v CSIRO, a pustili se do výzkumu!

alternativní popis obrázku chybí
Obrněnky. Zdroj: Wikipedia/CC

Superkoráli na cestě?

Výzkumníci izolovali mikrořasy od korálů samotných a kultivovali je ve speciální metodou řízené evoluce v laboratorních podmínkách. V zásadě vystavovali obrněnky po 4 roky vyššímu teplu a těm biočichům, kterým to vadilo méně, dovolili vrhnout další generaci, kdy se metoda opakovala. Čtenáři, které triggerují přílišné genové zásahy, tak můžou číst v klidu dále.

Proces každopádně dovolil symbiontům lépe se vyrovnávat s teplotami kolem 31°C. To jsou „shodou okolností“ podmínky, které vyvolávají na vrcholu léta bělení u velké části Velkého korálového útesu. „Nojo, tím jsou ale odolnější jen symbionti, ne sami koráli,“ říkáte si možná. Jenže poté, co byly odolnější obrněnky navráceny po bok korálu samotného, předali mu samy část své nové odolnosti!

Zdá se, že koráli a obrněnky tak spolu dovedou komunikovat nejenom jednoduchý vztah z hlediska potravy, ale i složitější odolnost vůči vyššímu teplu – a možná i kyselejším mořím! Momentálně jsme samože jen na počátku výzkumu – dalším krokem CSIRO bude otestovat různé vzorky z různých korálů po celém světě. Výhledově by ale kultivace obrněnek mohla být cestou, jak koráli lépe vybavit pro budoucí výzvy – a udělat to relativně snadno, a relativně rychle!

Je mi jasné, že lobbováním za podobný výzkum asi naštvu jak ekology (pro které může podobné zasahování smrdět průserem), tak klimaskeptiky (pro které bude zbytečné). Pokud ale chceme zachovat technickou civilizaci, a nebudeme předstírat, že má nulový vliv na své okolí, mnoho jiných možností ve své omezené perspektivě prostě nevidím. Už v minulosti jsme se naučili domestikovat řadu živočichů. Možná podobná „domestikace 2.0“ bude muset čekat i mnohé jiné.

Ale klidně mi samozřejmě do komentářů napište, v čem se podle vás mýlím a proč jsem idiot.

Zdroj memu: MiyaTheQueen

Co dále?

Téma korálů tím samože zdaleka není vyčerpáno, i když by se mohlo zdát, že 4000 znaků je určitě víc než dost na popsání úskalí kritického komponentu a páteře až čtvrtiny oceánského ekoystému! Korálů je totiž velké množství, na planetě si ostatně hoví už před 400 milionů let – a tak nejsou všechny koráli stejně odolné, stejně poštělované, anebo nemají stejné symbionty.

Jak jsme si již popsali dříve, například v okolí Havaje jsou koráli odolnější vůči kyselosti – což může být návodem, jak zodolnit i koráli jinde! Ani limitované bělení nemusí být nutně pro všechny koráli negativní, jak zase zjistila studie publikovaná v březnu. Nicméně, neměli bychom ani pokrčit rameny a nechat koráli přirozenému výběru. Tím spíše, že jsme do onoho přirozeného výběru sami dávno začali zasahovat.

To nejmenší, co pro koráli můžeme udělat, bude další sledování toho, zdali a jak jim měnící se podmínky v mořích prospívají či nikoliv. Mít v záloze připravené metody, které by mohly korálům pomoct se dále a lépe vyrovnávat s novým status quo, je jedině dobře – pokud se bez nich koráli obejdou a podobné koncepty zůstanou zastrčené v šupleti, budou nakonec myslím rádi jak lidé, tak i koráli!

[Ladislav Loukota]

Víc o mořích taky tuna.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama