Neandertálci by dobře hráli počítačové hry, říká archeolog Petr Neruda

TLDR: Neandertálci byli po dekády používáni jako metafora hlouposti. Zdá se stále častěji, že skuteční neandertálci byli cokoliv, jenom ne primitivové – nejnověji to zmínil v rozhovoru i Petr Neruda z Moravského zemského muzea, stejně jako studie neandertálských provázků tuna.

Ze života příbuzných

„My na ně dnes nahlížíme jako na separátní druh, ale máme společné geny,“ říká Petr Neruda hned na úvod, „Takže myslím, že je můžeme brát jako naše předchůdce.“ Na kousek slova jsem ho stáhl těsně před přednáškou cyklu Pátečníci spolku Sisyfos v éře ještě před počátkem vy-víte-jaké-epidemie. A i když na mě musel přes půl hodiny čekat a rozbil se mi k tomu navíc mikrofon, zápal a nadšení popisovat neandertálce z něj přímo sálal!

„Obecně jsme si dlouhou dobu mysleli, že neandertálci byli hloupí lidé, a až moderní lidé přinesli to, co dneska známe,“ říká Neruda, „Ale ono se ukazuje, že s tou inteligencí neandertálců to bude složitější!“ Jak dále popisuje, jedním z náznaků je třeba neandertálská metoda tvorby nástrojů pomocí štípání odštěpků. Byť na první pohled působí banálně, vyžaduje silnou jak dobrou kognici, tak i prostorové uvažování.

Stroj fota: DENÍK/Drahomír Stulír

„I když umím dřevo štípat myslím slušně, zrovna tenhle neandertálský způsob jsem se učil nejdéle, protože je komplikovaný. Myslím, že dneska neandertálci by i dobře hráli počítačové hry, ta prostorová orientace tam zkrátka byla.“

Výčet technologií by mohl pokračovat ještě dlouho. Čtenáři Vědátora už ale vědí, že u nás máme neandertálce rádi a fandíme jim. Navíc jsme už několikrát psali o dalších a dalších objevech, které nám říkají, že je nesmíme podceňovat. Ať už jde o nález užívání smolného lepidla, důkazy sofistikovaného užívání ohně či schopnosti využívat potenciál mořských zdrojů. Po bok těchto velkých objevů posledních let, které posouvají chápání neandertálských schopností, se může směle zařadit nejnovější nález zveřejněný cca. dva týdny po Petrově přednášce.

Francouzským archeologům se totiž podle nové studie podařilo získat první přímý důkaz výroby vlákna neandertálci.

Neandertálská manufaktura

Archeologie od svého počátku trpí jistým materiálovým paradoxem, kterého jsou si ovšem sami vědci dobře vědomi. Snažíme se pochopit lidi dávné prehistorie skrze jejich hmotnou kulturu, přitom z analogií i z logiky víme, že drtivá část artefaktů života musela být tvořena z materiálů podléhajících rozkladu.

To, co se nám dochovalo je pouhý zlomek toho, s čím naši předci zacházeli. Spoustu věcí si domyslíme, ale obzvlášť v tak dávné minulosti, jako je střední paleolit, je jistá obezřetnost na místě. Bez přímého důkazu zkrátka nešlo jasně říci, zda neandertálci ovládali schopnost splétat vlákna, nitě či provazy.

Šťastnou náhodou se takřka mikroskopický kousek spletené nitky zachoval přichycený, a ochráněný sedimenty, na pazourkovém úštěpu z lokality AbriduMaras ve Francii. Sám drobný úštěp, o velikosti cca 6 cm, je jednoznačně neandertálská práce. Také bylo prokázáno, že sama nitka není novější. Lokalita byla díky spektroskopii a uran-thoriové metodě datována do doby přes asi 90 000 lety.

Stroj snímku: Discovery Channel

Nit má průměr asi 0,5 mm a délku 6 mm, přičemž byla spletena ze tří menších nitek spředených z organických vláken. Mikroskopicky byla na pazourku zjištěna přítomnost i řady dalších vláken, snad z rozpletené části artefaktu. Materiál se navzdory všem přírodovědným analýzám nepodařilo přesně určit. Ale vykazuje vysokou míru dřevitých látek, pravděpodobně jde tedy o nějaké lýko.

Tento objev má pro chápání neandertálců větší význam, než se zdá. Na první pohled jsou zásadní už technologické implikace. Schopnost spřádat vlákna do nití, nitě do provázku atd. vám umožňuje vyrábět např. komplexní nástroje, sítě a rybářské pruty, složitější oděvy, pevnější konstrukce, pomůcky k transportu materiálu, ale i předměty nástavbové sféry jako zdobení, šperky a podobně. Je to jedna z těch technologií, která se po ovládnutí stává nepostradatelnou.

Vlákno neandertálců, zdroj: M-H Moncel

Navíc je ale potřeba si uvědomit, jaké myšlenkové funkce pro spletení takové nitě jsou potřeba. Získáváte vlákna, ta spojujete do malých nitek a ty pak zaplétáte po třech do silnější nitě. Musíte počítat, sledovat plynulost své práce, umět navazovat. Orientovat se v přírodních zdrojích a taky v ročních obdobích vhodných pro jejich exploataci. Autoři studie význam nálezu zhodnocují jasně. Jde o další důkaz toho, že neandertálce můžeme směle začít chápat jako kognitivně rovnocenné modernímu člověku.

Zkrátka a dobře, Nerudovi neandertálci by dovedli nejenom hopsat v Tomb Raiderovi, ale nejspíše i kutat a craftit v Minecraftu!

Na společné frontě

Podobnému výzkumu můžou napomoct i tuzemští výzkumníci včetně Petra Nerudy. O českém výzkumu neandertálců se přesto nemluví tak moc, což by mohlo vyvolat dojem, že místní vědátoři zkoumající neandertálce trochu usnuli ve stínu například velmi silné tuzemské egyptologie. Ve skutečnosti jde však o důsledek naší geografie.

„Přece jenom záznam, který máme k dispozici na (místních) lokalitách, je mnohem chudší,“ říká Neruda, „V západní Evropě je mnohem více lokalit a mnohem lépe jsou dochovány, takže můžou zkoumat neuvěřitelné detaily.“ Geografické podmínky jednoduše vykolíkovaly západní Evropu jako častější působiště neandertálců. Jak ale dodává, na druhou stranu existuje i zahraniční zájem o české, popřípadě středoevropské kolekce – takže zdejší výzkumníci rozhodně napomáhají mezinárodnímu výzkumu, jak jen mohou.

Nakonec, onen dojem, že neandetálci se u nás příliš nestudují, Nerudu skoro přivedl na zcela odlišné pole bádání. Jak popisuje, původně se totiž chtěl věnovat studiu u nás již provařelých „lovců mamutů“. Ale pak uslyšel doslova popis „Hele, ten mladý paleolit je taková nuda, proč neděláš ty neandertálce?“ a bylo jasno.

Jedna ze západních jeskyní obývaných kdysi neandertálci, zdroj: I. Degano – S. Soriano et al.

„Pak mě to tak chytlo, že dnes mě už skoro nebaví nic jiného,“ říká Neruda, „Je to i tím, jak dynamicky se toto odvětví odvíjí. Ono je to paradoxně možná tím, že máme málo nálezů, respektive ten archeologická záznam je omezenější. My se právě snažíme hledat i v detailech, co bychom z toho ještě vytáhli. Kdežto třeba kolegové, kteří dělají mladý paleolit, kde mají desetitisíce kusů štípané industrie, kostěnou industrii, tak jsou tím zavalení a připadá mi, že výzkum tím úplně stagnuje.“ Jak rychle dodává, neplatí to absolutně a vždy – je ovšem paradoxní, že o neandertálce mají i média a popularizátoři větší zájem než o zmíněné lovce mamutů. Zrnko vyššího zájmu tak u nich rozhodně existuje.

Dělení studia neandertálců na „české“ a „zahraniční“ je však stejně přežitek. Multioborová a mezinárodní spolupráce je absolutní nezbytností – bez pomoci přírodních věd by se analyzovaly artefakty mnohem hůře, a bez pomoci sbírek artefaktů z různých států by náš obraz minulosti byl velmi neúplný. Jak Petr Neruda dodává závěrem, „Archeolog sám už dnes nic nezvládne při rekonstrukci dávného života.“

[Ladislav Loukota, PZ]

Celý rozhovor s Petrem Nerudou spolu s dalšími pikanteriemi a informacemi najdete ve videu níže. Za zprostředkování díky cyklu Pátečníci spolku Sisyfos.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama