Ne, ‚potvrzení UFO‘ námořnictvem není ‚potvrzení mimozemšťanů‘

TLDR: Nově definitivně odtajněné záběry amerického námořnictva vyvolávají otázky nad tím, co přesně mohli palubní letci v roce 2004 a 2014 sledovat. Než však přeskočíme k mimozemšťanům, bude užitečné připomenout, že lidé mají dlouhou tradici v přisuzování inteligence k jevům zcela banálním. To však neznamená, že možnost setkání s mimozemšťany platí za zcela vyloučenou.. Vyjádření amerického námořnictva zde.

Co se to letos děje?

Při pohledu na zprávy by si člověk mohl začít myslet, že realita roku 2020 se řídí scénářem Michaela Baye – ale současně tuhle šarádu režírují Monty Pythoni. Na pozadí globální pandemie, kterou mají někteří za dílo elektromagnetických vysílačů a podle jiných jde naopak za virus z dílny CIA, totiž zmizel vůdce jaderné velmoci… a americké námořnictvo „potvrdilo existenci UFO“!

Za normálních okolností bych o tom asi ani nepsal – ale jelikož jsou momentálně uvolněné záběry zajímavým výzkumnickým oříškem, bude užitečné na ně hodit okem. Řeč je samozřejmě o infračervených záběrech „neidentifikovaného vzdušného jevu“, který pořídily FLIR aparatury palubních stíhače letadlové lodi USS Nimitz v roce 2004 a USS Teddy Roosevelt v roce 2014.

Původní historii zveřejnění a pozdějšího potvrzení už v minulosti rozebral kde kdo, poněvadž původně se záběry objevily venku už v roce 2017. Nepřekvapí, že se tak záběrům dvakrát věnovali třeba kolegové Zvědátoři – a já dnes vlastně nenapíšu o moc víc, než co řekni oni již rok nazpět. Definitivní potvrzení však dává snímkům punc autentičnosti, který by sváděl k bouchání šáňa nad blížícím se mimozemským kontaktem. Bohužel ale bezdůvodně.

Záběry spolu s dalšími informacemi mluví o tom, že stíhačky skutečně zaregistrovaly neznámý objekt, a to jak palubními IR kamerami, tak i ve viditelném světle očima pilotů. Různé informace mluví také o tom, že například při incidentu z roku 2004 objekt sledoval také radar USS Princeton – ale zároveň objekt vykazoval nízkou pozorovatelnost radary. Zřejmě nejdivnější detail setkání z roku 2004 mluví o tom, že v závěru, kdy oba Super Hornety změnily kurz na cca. 100 km vzdálenou pozici, objekt se do ní přesunul za několik sekund také!

Nemusíte mít znalosti 9 řad Akt X (víc jich totiž nikdy naštěstí nenatočili!), aby vám incident připadal náramně povědomý. A já osobně bych si popravdě máloco přál víc, než zažít první kontakt s (mírumilovnými) mimozemskými návštěvníky! Ježišmarjá, to by bylo něco fantastického! Bohužel – a bude se ti lidem, kteří chtějí věřit asi špatně poslouchat – ani nejnovější paleta záběrů vážně neznamená, že Kvejgáři nás fakticky pravidelně navštěvují.

Není k dispozici žádný popis fotky.
Našli by se i jiná popkulturní vysvětlení. Zdroj: US Navy, Paramount

Tak co to je?

V první řadě – na záběrech samozřejmě je „UFO“, čii „neidentifikovaný létající objekt“. UFO nerovná se automaticky mimozemšťani. UFO může být i rozbitý mixér, který váš otec vyhodil v rozčílení z okna (true story), stejně jako to může být stéblo slámy poletující větrem tak pomalu, že si ho váš otec splete s mimozemským korábem (also true story). Jakmile je takový objekt spatřen, je neznámý. Ale časem může být identifikován a vysvětlen.

Tohle ale většina čtenářů jistě ví. Jaké tedy máme možnosti vysvětlení objektu pozorovaného americkými palubními letci? Inu, nepříliš uspokojivé – tedy explicitně napíšu, že stále , nemáme nejsou žádná prokázaná vysvětlení toho, co formace námořnictva pozorovala. Mluví se o třech možnostech.

1) Selhání přístrojů. To by ale muselo proběhnout jak u stíhače, tak i na lodi, která objekt pozorovala rovněž. Plus tu máme vizuální potvrzení, ale zase ne, že by se piloti nikdy nemýlili.

2) Cizí pozemskou mašinu! Ať už jde o suprmoderní stíhačku Amíků nebo někoho jiného. Problém s touhle verzí je skutečnost, že od roku 2004 by už mohlo dojít na odtajnění, plus si mnozí vzpomenou, že podobné události byly pozorovány i mnohdy dříve, takže to taky moc nesedí.

3) Návštěvníky odjinud

Ve skutečnosti ale relativně nižší smysluplnost prvních dvou vysvětlení rozhodně negarantuje možnost 3. Dodal bych tak ještě možnost 4.

4) Zatím neznámý atmosférický jev, který by bylo záhodno prozkoumat dříve, než založíme XCOM pro boj se šmejdem z vnějšího vesmíru. I když si přitom někteří teď jistě klepou na čelo, protože záběry vypadalo „docela jasně“, faktem je, že lidstvo má poměrně dlouhou historii ve sledování docela přízemních jevů, které si lidé zprvu vysvětlují jako dílo cizí inteligence.

Invaze meme, Zdroj: DaLiu/Shutterstock, 20th Century Fox/Independence Day
Zdroj: DaLiu/Shutterstock, 20th Century Fox/Independence Day

Dlouhé dějiny paniky

Lochnesska, yetti, mořské pany, hořící keře, inteligentní blesky – aniž bych chtěl komukoliv brát jeho náboženskou víru (či její absenci), asi se shodneme, že lidé byli schopni přikládat inteligenci ledajakým náhodným anorganickým šplouchancům a/nebo blbě pozorovaným běžným živočichům. Žel bohům, ačkoliv některé z podobných stvoření dnes vyvráceny nejsou, na existenci mořských pan anebo trpaslíků v lesích dnes již nejspíše věří jenom málokdo…

Nejde přitom jenom o zálibu před-vědeckého věku. I v posledním století by se daly najít jevy, které byly považovány za možný projev jiné inteligence, ale byly vysvětleny opět zcela nudným způsobem. Stačí pro jejich připomínku vyrazit do světa astronomie.

Na konci 19. století se například anglický astronom Percival Lowell domníval, že na Marsu existují komplexní šňůry kanálů vybudovaných místní civilizací. Hypotéza dílem čerpala z (blbě přeloženého) Schiaparelliho italského pozorování, dílem z optického klamu při pozorování Rudé planety. I když dnes furt nevíme, jestli na Marsu byl anebo nebyl život, celkem jasně vidíme, že obří zavlažovací superkonstrukce tu zjevně nejsou a nebyly.

Tak fajn, to byl nějaký pošahaný Anglán, od té doby jsme určitě už jinde! Well, ne nutně. Když pominu celé šílenství kolem létajících talířů a Blue Book, v 60. letech astronomové zase šíleli z toho, co dnes známe jako pulzary. Cože? Vy zachytáváte opakující se radiové signály z vesmíru? To přece musí mít inteligentní původ! Ledaže přírodní jevy můžou emitovat radiové signály zcela běžně, třeba takové torzo po supernově roztočené do extrémní rotace – jak pulzary dnes známe a máme dokonce i detailně mnohokrát změřené.

Celá záznam videí tuna.

Chce to více důkazů

Podobných příkladů je více, ačkoliv ne všechny mají podobně šokantní ráz. Máme zkrátka po čertech dlouhou tradici přisuzování inteligence u jevů, kde jsme později žádnou (nám ekvivalentní či vyšší) inteligenci nenašli. A nynější incident s UFO je tak třeba vnímat v tomto světle. Ano, pokud ve vesmíru existuje někde jiný život (což nejspíše existuje), tahle šňůra přízemních vysvětlení domnělých nepřízemních jevů bude jednou přerušena. Ale nic nenaznačuje, že se tak stane letos.

Bagatelizuju tím možnost, že na záběrech Super Hornetů můžou být mimozemšťani? Ale vůbec ne! Existuje jistě nenulová možnost, že tam emzáci vážně jsou – a to myslím zcela bez ironie. Jenže ona možnost není jediná. A nabízejí se i jiné možnosti, které bychom měli prozkoumat, než začneme zvažovat poněkud komplikovanou tezi pravidelných návštěv cizáků. Šance na objevené života z hvězd se fskutečnosti, oproti zažité tezi, ve vědeckém výzkumu bere zcela vážně.

Ať už to bylo šmejdění radioteleskopů po ‚Oumuamua, izolace posádek prvních tří misí Apollo po návratu anebo de facto celé studování exoplanet, vědátoři berou možnost života jinde zcela akurátně. Jenže ona možnost musí být potvrzena co do možná nejpravděpodobněji. A tak, když první mise Apollo prokážou, že na Měsíci nejsou mikroorganismy, které by mohly nakazit lidstvo, další posádky už do izolace nemíří. A ‚Oumuamua dnes máme spíše za rozpadlou kometu, nikoliv emzáckou sondu.

Podobně bude záhodno prozkoumat i jiné zatím neznámé jevy – možnost, že piloti sledovali třeba kulový blesk nebo zvláštní projev interakce radaru s magnetickým polem nebo něco docela odlišného. Kdo ví, třeba najdeme něco relativně zajímavějšího než by byli mimozemšťani! Teprve až v případě, že se skutečně vyčerpají jiné možnosti, bude na místě začít přemýšlet nad komplexnějšími hypotézami…

A mezi ty, chca nechca, šance na přelety mezihvězdných lodí/návštěvníky z jiné dimenze/času zkrátka rozhodně patří víc než možnost, že nám, pouhým nedokonalým lidem, mezi přírodními fenomény odehrávajícími se vysoko v atmosféře cosi uniklo!

[Ladislav Loukota]

O něco jistější bude asi zatím hledat život u kometárních mimohvězdných návštěvníků…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama