Sonda InSight detekovala 300 otřesů, nesou zprávu o geologii Marsu

TLDR verze: Po roce své mise tak splnila dílčí úkol mapování útrob Marsu. Zdali ale potvrdí, že má Mars stále aktivní jádro, musíme ještě počkat! Studie tu.

Pozdrav od Cerbera

Už je tomu víc jak rok, co na Marsu přistála jedna z nejvýznamnějších sond zkoumání Rudé planety! Ač se totiž napsalo hodně o Curiosity nebo sondách Viking, teprve sonda InSight je pro geology požehnáním! Studiu vnitřku Marsu se totiž doposud žádná mise přímo nevěnovala! A přitom vnitřní uspořádání sebou nese tolik implikací pro další skutečností…

Především zkoumání útrob obvykle značí aktivní jádro. A to znamená nejen vyšší teplo (a emise plynů do atmosféry) pro život, ale také možnost existence geomagnetického pole planety! Život, jak ho známe, aktivní jádra spíše potřebuje než nikoliv.

Jak ale možná víte, geomagnetické pole Marsu je silné asi jako třikrát vylouhovaný čaj. Což nicméně nemusí ještě říkat celý příběh! Stran Marsu se totiž po dekády debatovalo, zdali může být Mars stále aktivní, či nikoliv, anebo může být jenom v útlumu. Možná, že planetu prostě pozorujeme v její introverzní fázi…

Výzkum zdaleka není u konce. Nicméně nyní, po roce fungování InSight a jeho seizmografu, můžeme naštěstí říct alespoň jednu věc jistě – sonda již detekovala přes 300 otřesů! Od prvního oznámení v dubnu tedy jejich počet povážlivě narostl do cca. dvou detekcí denně! A tahle statistika nese již první ovoce!

Seizmické otřesy totiž svým šířením nesou zprávy i o tom, jakou hmotou procházejí. Ergo – jaké je vnitřní uspořádání Marsu (a nejen toho). Většina detekovaných otřesů je velmi slabá, a některé můžou pocházet i od větru či meteoritů. Pár jich je však už poměrně silných a dosahují až magnitudy 4!

Zajímavé rovněž je, že dva silnější otřesy jsou týmem z JPL a Francie stopovány do oblasti Cerberus Fossae, která je kandidátem na geologicky aktivní oblast. Respektive tušíme, že byla aktivní ještě před pár miliony let. To by naznačovalo, že uvnitř marsu stále cosi může doutnat. Takže nám to docela sedí!

Vím, že víc nevím

Abych ale své nadšení krotil a/nebo komparoval, optal jsem se na názor kolegy popularizátora a marsologa Petra Brože. Ten se Marsem aktivně zabývá už pěkných pár pátků.

„Detekce silnějších marsotřesení je skvělá zpráva,“ napsal mi v nedělu, „Dává nám totiž naději, že se podaří vnitřní stavbu Marsu prozkoumat. Nicméně neměli bychom ale propadat naprosté euforii. Prozatím detekované otřesy měly magnitudo menší než 4. Jedná se tak vlastně o docela slabé otřesy, které nemají dostatek energie, aby vzniklé vlny došly až k jádru Marsu a tam se odrazily, což by nám umožnilo se o něm něco více dozvědět.“

A to není všechno. Jak dodává, z teoretických modelů se zdá, že na lepší průzkum jádra potřebujeme otřesy silnější. Minimálně s magnitudou 4,5. Dosavadní otřesy sice stačí na to, abychom se dozvěděli mnoho nového o kůře a pravděpodobně i části pláště, ale nikoliv však o jádru.

Pro hypotetická marťanská města postavená u sopek je to sice dobrá zpráva, ale pro geology nikoliv. „Stále tak čekáme, až na Marsu udeří dostatečně silné marsotřesení, které nám umožní celý vnitřek Marsu prozkoumat,“ dodává Petr. A je možné, že čekat budeme ještě dlouho.

Zároveň tedy platí, že ani současné otřesy ještě neříkají, zdali má Mars stále aktivní jádro. Mise InSight tak stále ještě nesplnila svůj primární cíl, totiž potvrzení existence aktivního marťanského vulkanismu. Pokud uvnitř Marsu nedoutná stále nějaký plamen, který by planetou třásl, bude to špatná zpráva pro naděje místního života. Ale bude to možná i špatná zpráva pro marsology, jako je Petr. Protože bez silnější otřesů si to jádro prostě neosaháme…


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává suplementy na příliš aktivní játro. 

Jiná cesta?

Je fakt, že existují i jiné náznaky, že by jádro mohlo nějak aktivní být. Typicky jde o občasné detekce metanu (a nedávno i kyslíku), ale to je stále málo pro jasnou odpověď. Nevíme třeba, jestli metan neprodukují formy života anebo (to spíše) nevzniká nějak jinak, abioticky. Na povrchu Marsu také sice již byly identifikovány různé potenciální bahenní sopky, odkud by metan mohl proudit ven. Ale opět jde zatím jenom o hypotézu. Potřebovali bychom na povrch poslat pár tuctů dalších sond. Nebo lidi!

Anebo přijít s jinou možností

Samozřejmě, existují i jiné možnosti, jak Marsem zatřást i bez vulkanismu. Pokud třeba na planetu shodíme pár silných vodíkovek, mohlo by to vyvolat rámcově ekvivalentní seizmické vlny!

I když se čas od času píše o tom, že „Elon Musk chce Mars bombardovat atomovkami„, je to nesmysl. Tahle idea „zahřátí“ planety je stará jako debata o teraformaci sama, vážně ji však nikdo reálně nenavrhoval. Možná, že bychom ale (v nadsázce, neasi) reálně Mars bombit měli.

Nikoliv pro zahřání Rudé planety pro kolonizátory, ale čistě, jenom a pouze: pro vědu! #bwahwahwa

[LL, PB]

S Petrem jsem hodil slovo i z kraje roku ve videu níže, ale aby to nebylo příliš cool, zapomněl jsem si k tomu vzít dobrý mikrofon:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze