Atomová válka by i dnes vedla k nukleární zimě

TLDR verze: I dnešní kompletní atomová přestřelka mezi velmocemi by stačila na katastrofální poškození až zničení civilizace v severní polokouli. Studie tu.

Doba jaderná je doba jaderná

Pokud jste posledních sedm dekád nebyli v hibernaci (a pokud ano, napište mi v jaké, objev tohoto ranku je na Nobelovku!), nejspíše jste už někdy slyšeli pojem „nukleární zima„. Idea je prostá – hodně atomovek (skrze prvotní výbuchy i druhotné požáry) vyvrhne do atmosféry hodně prachových částic. Ty dílem odstíní sluneční svit procházející atmosférou. To vede ke snížení průměrných teplot, a tak i k zimě a hladomoru.

Podobný jev známe dobře z vulkanismu, a už mnohokrát (včetně několika period již v éře civilizace) vedl k přechodným obdobím nižších teplot. A hladomorů a kolapsů. Něco podobného vlastně v řízení (řízenější…) verzi slibuje i geoinženýring jako metoda redukce vlivu klimatických změn. Jenže, člověk je opice zvídavá. A tak už řadu let panuje nejistota, zdali by samotná atomová válka k nukleární zimě vážně vedla.

Jaderný arzenál velmocí se totiž v průběhu let notně měnil. Situace v roce 1950 byla odlišná od roku 1960, 1970 i 1985. Například na pozemní detonace (surface bursts) mělo ve starších plánech docházet nejčastěji. Pozdější projekce ale započítaly více nadzemních detonací (air bursts), které by negenerovaly takový spad. Navíc jaderný arzenál byl extrémně naddimenzovaný.

Americké plány bombardování Československa za studené války třeba počítaly s tím, že by kolem 10 bomb letělo na ubohé Košice. Což po odtajnění mnozí zpochybňovali s tím, proč by proboha tolik munice muselo mířit zrovna na slovenské město s populací dvou Olomoucí. Odpověď je prostá – plány operovaly s tím, že není jasné, kdo vystřelí první. A kdo tak může zničit značnou část arzenálu protivníka. Z 10 bomb mířících na Košice jakožto dopravní uzel by tak mohla dorazit třeba jenom jedna. I ta by samozřejmě stačila k tomu, aby bačům dopravila hodně mrzení.

Odlišnosti od očekávání vs. reality tak vedly k tomu, že si pozdější modely nebyly vůbec jisté, kolik matroše by během jaderné přestřelky vybuchlo. Od roku 1989 navíc došlo na redukci arzenálu. A možná bychom se tak nukleární zimy vůbec nedočkali! Konec konců, Fallout je moje oblíbená herní série, třeba se tak na jadernou válku díváme příliš pesimisticky…

Spoiler Alert: Dobré by to nebylo!

Vše při starém

Nová studie Rutgers University a dalších spřízněných institucí pod vedením Joshuy Coupe tedy aplikovala nejnovější klimatické modely na aktuální válečné projekce. Výzkumníci spočítali, že i dnešní atomová přestřelka s menším arzenálem by skrze výbuchy atomovek vygenerovala na 150 teragramů prachových/popelových částic. To odpovídá zhruba 150 milionům tunám bordelu létajícího vysoko v atmosféře. Co přesně by tu podobná sranda napáchala?

Po dosazení čísel do klimatického modelu Community Earth System Model-Whole Atmosphere Community Climate Model—version 4 vyplivly kompjůtry model, který následně výzkumníci srovnávali s konkurenčním modelem Goddardova institutu. Dané modely nejsou úplně triviální věc – simulují třeba různé výškové hladiny atmosféry 66 různých úrovní (u staršího Goddarda „jen“ 23 hladin).

V součtu se oba modely shodly, že by došlo na snížení globálních průměrných teplot o 9 °C v horizontu několika let. Spolu s tím by došlo na snížení průměrných srážek o 30 %. Regionální rozdíly by nicméně překonaly průměrné hladiny. Evropa a Amerika, kde by vybuchla většina arzenálu, by si tak „užívala“ mráz i v létě. To znamená, že by nedošlo na žádnou úrodu a všeobecný hlad.

Objevily se nicméně i rozdíly obou modelů. Novější model WACCM4 například došel k tomu, že kouř by se začal vyjasňovat rychleji, než s čím operoval model starší. Minimálně první rok po přestřelce však i WACCM4 došel k větším rozdílům teplot a srážek než model goddardský. Paradoxně by přitom v zimě podle nové predikce bylo o fous tepleji. Miliony tun částic v atmosféře by totiž posílily momentálně nestabilní polární vortex, takže i když bychom v zimě furt měli zimu, nedošlo by by snížení teplot o rozdíl z léta.


Doufám, že vám kontextová reklama prodává lístky do Vaultů.

Válka je vždycky stejná

Jako u každé depresivní zprávy, i tentokrát však lze najít světlo na konci tunelu. Tím je sice v daném kontextu furt vlak, ale nevadí – i 150 milionů tun je totiž furt méně, než kolik vygeneroval K-Pg impakt, který „vyhubil dinosaury“.

Zdá se tedy, že život jako takový by přestřelku přežil. Nejspíše by mohla přežít i civilizace. Vzhledem ke kontextu spadu a dalších srand by ovšem s odstupem generací byly dominantní spíše společnosti na jižní polokouli. Tedy podobně jako v případě třeba situace, kdyby došlo na obdobnou přestřelku během karibské krize.

Sečteno a podtrženo, pořád nelze atomové válce úplně zvednou palec nahoru. Alespoň pokud tedy nemáte na zahradě dobře zásobený kryt s jídlem na několik let, o kterém vaši sousedi raději nevědí. Ale pokud takový kryt máte, a k tomu se vám tam válí i přebytečná energozbroj, možná to vidíte o něco pozitivněji!

[LL]

A když už jsme u těch zbraní, ani ty nejnovější nejsou zrovna terno:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze