Týden ve vědě 11. až 17. března 2019

Týden utekl jako velká voda (a stejně na ní i budeme zapomínat), a můžeme se tak opět poplácat úspěchy lidstva v pravidelném postu týden ve vědě!

Vědci ‚obrátili čas‘ v simulaci kvantového počítače. Stroj času ale nečekejte – výzkum totiž jenom simuloval jev deset miliardtin sekundy nazpět ve velmi, velmi kontrolovaném prostředí. Přesto je užitečný pro další rozvoj kvantových mašinek.

Člověka možná definuje schopnost miniaturizace nástrojů. Došla k tomu nová studie srovnávající postupný rozvoj nástroj napříč prehistorií. Zdá se, že miniaturizace udělátek je to, co nás odlišuje od zvířat (protože to, že neolizujeme genitálie, to kupodivu není).

Japonští vědci oživili DNA mamuta. Podařilo se jim totiž vložit 28 tisíc let stará buněčná jádra do buněk myší – a obě části spolu přitom interakovali! Nedošlo však na dělení buněk, mamutí DNA je totiž nejspíše značně poškozená…

Naše galaxie váží jako 1,5 bilionu Sluncí, ukázalo nové měření. Zatímco starší měření byla méně přesná, nejnovější měření staví na balíku dat observatoře ESA Gaia, která sleduje hvězdy naší galaxie pro konstrukci 3D mapy jejich pohybu.

Pokud bychom zasáhli asteroid, mohl by se zase složit zpátky. Ačkoliv daná práce simulovala jenom srážku dvou asteroidů spolu (ne misi Bruce Willise), zdá se, že na anihilaci bludného balvanu budeme potřebovat mnohem více energie, než se tušilo. Anebo raději asteroidy odkloníme.

Vědátoři na pivu tentokrát pokecali o uměle vypěstované srdeční komoře, a o tom, proč si ji v dohledné době čekatelé na transplantáty furt jen tak nedají do hrudníku…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze