TLDR: Nikoliv kvantita konkrétních typů stravy, ale složení – zejména absence velkého množství průmyslově zpracovaných potravin – dle dat 200 000 lidí zlepšuje zdraví srdce. Studie tuna.
Jaké stravování zvolit, je oblíbená metoda (sebe)bičování v plejádě lidských diskuzí! Low-carb nebo low-fat? Válka různých fanoušků té či oné diety trvá desítky let…
Jenže podle nové rozsáhlé studie vedené vědci z Harvardu jsme možná celou dobu řešili špatnou otázku. Nejde o to, kolik sacharidů nebo tuků jíte – jde o to, odkud pocházejí.
„Jak k tomu došli?“
Vědátoři šmírovali téměř 200 tisíc mužů a žen v USA po dobu přibližně tří dekád, což dohromady představuje více než 5,2 milionu osoboroků dat. A výsledek je překvapivě konzistentní: nízkosacharidová i nízkotučná dieta může být pro srdce prospěšná – nebo škodlivá. Rozhodující je kvalita potravin!
Pokud je jídelníček plný vysoce zpracovaných výrobků, živočišných tuků a průmyslových proteinů a naopak chudý na zeleninu, ovoce, celozrnné produkty a zdravé tuky, srdce z toho profitovat nebude. A to ani tehdy, když splní tabulkovou definici „low-carb“ nebo „low-fat“.
„Jak se to přímo projevilo na zdraví?“
Účastníci, kteří jedli pestře, vyváženě a s důrazem na kvalitní zdroje makroživin, měli vyšší hladiny „dobrého“ HDL cholesterolu, nižší množství krevních tuků i nižší hladiny zánětlivých markerů. Zároveň měli výrazně nižší riziko rozvoje ischemické choroby srdeční, nejčastější příčiny infarktů.
Ergo autoři upozorňují, že zaměřit se pouze na poměr živin bez ohledu na jejich zdroj může být zavádějící. Dieta složená z průmyslových „low-fat“ produktů není totéž co strava postavená na luštěninách, ořeších, celozrnném pečivu a kvalitních olejích. Stejně tak „low-carb“ založené na slanině a uzeninách není ekvivalentem varianty bohaté na zeleninu a nenasycené tuky…
Má to dvojí význam. neasik. Zdroj: Public Domain
„No ale co je ten mechanismus? Proč nám průmyslově zpracované bašty víc škodí?“
To je asi na jiný výzkum a obecně jde o trochu jiné, o dost delší téma! Nicméně část role v tomto bude jistě hrát jiné složení, ale ne nutně kvůli tomu, že zpracované potraviny obsahují jedovaté sloučeniny…
Obecně platí, že potravina prodávaná v obchodě (protože teoreticky je všechno „potravina“, ale o konzumaci tužek nebo pneumatik se teď nebavíme) musí typicky splnit velmi rigorózní bezpečnostní normy. Není to tak, že by vás chipsy zabíjely kvůli tomu, že obsahují malé množství arzenu nebo tak něco! Určité množství i průmyslově zpracovaných potravin je zcela v pohodě, zdá se.
„Tak v čem je problém teda, když v tom nejsou jedy?“
Problém je v množství. Ony precizně zpracované šmakulády obsahují vyšší množství látek, než jaké najdeme v přírodě. Ani to samo o sobě nemusí být takové zlo, ani 10 kilo chipsů vás prostě nezabije (byť vám to už velmi pravděpodobně rozhodí zažívání a zhorší celkové zdraví…). Jenže takto výborně upravených jídel máme pak tendenci sníst víc…
Průmyslově zpracované potraviny mají paradoxně problém s tím, že jsou až příliš chutné a příliš snadno dostupné. Zkuste se den živit jenom základními ingrediencemi vs. jenom polotovary a meníčky. Květákem se prostě nepřejíte, protože to není tak dobrá poživatina… Ale pizzou to v pohodě zvládnete! A tak do sebe dostanete nejenom víc kalorií (než u toho květáku), ale i víc tuků a solí (než u toho květáku)…
„Aha, co mám teda jíst?“
Mno, je čas posunout debatu za hranici sporu „tuky versus sacharidy“ – a přiblížit ji k tomu, jestli do sebe ládujete kvalitnější anebo méně kvalitní potraviny. To znamená: rostlinné potraviny, celozrnné produkty a zdravé tuky, které se opakovaně ukazují jako společný jmenovatel lepších kardiovaskulárních výsledků…
Studie má jako vše na tomto světě samozřejmě limity – jídelníček byl hlášen samotnými účastníky a šlo o zdravotnické profesionály, tedy populaci s vyšší zdravotní gramotností. Přesto délka sledování a velikost vzorku dávají výsledkům značnou váhu – chce se říct, že dokonce takovou, že ji často mají právě lidi, co se ládují nejvíce vysoce zprocesovanými baštami!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
