TLDR: Erupce Krakatoa v roce 1883 měla sílu kolem 200 MT TNT. To je čtyřikrát víc, než nejsilnější kdy provedený výbuch vodíkové pumy.

Výbuchy má každý rád! A možná si myslíte, že největším výbuchem v lidské historii byla detonace vodíkovky Car, nehoda v Bejrutu anebo ten den, kdy jste se snažili uhasit hořící olej na pánvi vodou… Ale fskutečnosti byla největší legendární exploze vulkánu Krakatoa, na kterou došlo 27. srpna 1883!

Tenkrát v Indickém oceánu

Ostrov Krakatoa, který se nachází v Sundském průlivu mezi Jávou a Sumatrou, ukrýval v roce 1883 původně tři sopečné krátery na ploše asi čtyřiceti kilometrů čtverečních. Ačkoli byl ostrov svědkem předchozích erupcí s tragickými následky, to nejhorší mělo teprve přijít.

V květnu 1883 došlo k první erupci, při níž projíždějící lodě hlásily oblaka popela a prachu nad ostrovem. Po období klidu se sopka v červnu znovu probudila. Odpoledne 26. srpna došlo k prvnímu ze série stále silnějších výbuchů. Následující ráno došlo během několika hodin ke čtyřem mohutným výbuchům. Třetí exploze vydala nejhlasitější zvuk, jaký byl kdy zaznamenán! Slyšet byl i ve 3 000 km vzdáleném australském Perthu či 5 000 km vzdáleném Mauriciu.

Představte si, že si žijete poklidným životem místního rybáře, který si míří ráno ulovit čerstvou snídani, když tu se vám před očima začne odehrávat surrealistická scéna… Obloha potemní a do atmosféry z nedalekého ostrova neslyšně vystřelí tisíce metrů vysoký sloup popela, kouře a sopečných trosek. Rychlost zvuku je omezená — teprve o pár minut později vás srazí k zemi ohlušující tlaková vlna erupce! 

Odstíny červené a oranžové barvy zbarvují oblohu, jak svit dopoledního slunce interaguje se sopečnými částicemi, a vytváří tak strašidelně krásnou podívanou. To nejhorší teprve přijde – jakkoliv byl hluk Krakatoa silný, horší pro vás bude kolosální tsunami, které nedlouho na to naráží na pobřeží…

Co to způsobilo?

Vyděšení obyvatelé okolních ostrovů, kteří zpočátku oslavovali sopečnou podívanou jako přírodní zázrak, se snažili uprchnout. Tsunami, kterou vyvolal pád dvou třetin Krakatoy do hlubin, byla ale pro tisíce z nich zkázou. Vlna udeřila na pobřeží Jávy, prošla až pětadvacet kilometrů do vnitrozemí a zpustošila desítky měst. Vegetace a fauna na ostrově Krakatoa a okolních ostrovech byla zničena.

I ve srovnání s našimi nejmocnějšími zbraněmi byl výbuch indonéské sopky Krakatoa bezkonkurenční – bratru byl přibližně 13 000krát silnější než bomba, která zničila Hirošimu. Jeho síla se odhaduje na 200 megatun TNT – nejsilnější vodíkovka v historii, zmíněná Car-bomba, měla přitom ubohých 50 megatun (ačkoliv byla downgradována z plánovaných 100 megatun). Dodnes proto erupce Krakatoa zůstává ve veřejné debatě jako ultimátní prskavka.

Síla erupce byla jenom jednou z rekordních veličin události. Do výšky osmdesáti kilometrů bylo vyvrženo neuvěřitelných 21 kilometrů krychlových horniny a popela. Erupce vyvolala také čtyřicetimetrovou vlnu tsunami. Kataklyzma si vyžádalo životy více než 36 000 lidí (zhruba 31 000 padlo za oběť tsunami) a hluboce změnilo krajinu hory i okolního ostrova.

Nejsilnější… prozatím?

Po čtvrté mohutné explozi erupce rychle utichla a ráno 28. srpna se odmlčela. Menší erupce, většinou bahenní proudy, pokračovaly až do října. Jemný prach z výbuchů přetrvával v zemské atmosféře několik měsíců, což způsobilo velkolepé červené západy slunce a snížení globální teploty o několik stupňů.

Následná sopečná činnost v průběhu let dala vzniknout novému ostrovu na stejném místě. Ten dostal jméno Anak Krakatau (indonésky „Dítě Krakatoy“) a v roce 1927 se vynořil z kaldery, která zůstala po katastrofě z roku 1883.

Krakatoa stále patří mezi nejaktivnější a nejnebezpečnější sopky na světě. Její tragická erupce z roku 1883 inspirovala řadu uměleckých děl, včetně románu Karla Čapka „Krakatit“ a možná i obrazu Edvarda Muncha „Výkřik“. Přitom Krakatoa byla stále relativně méně ničivou událostí — třeba slavnější K-Pg impakt, který vypnul dinoše, měl odhadem sílu 100 milionů tun TNT! 

Krakatoa tak dodnes vyvolává zimomriavky — ale nemusíte se bát, lidi, že jeho rekord zůstane nepřekonán! Když se budeme hodně snažit, dozajista dokážeme udělat i mohutnější detonace, vedle kterých se tahle erupce bude konečně cítit dostatečně uboze! 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]