TLDR: Nová studie identifikovala možná nejstaršího známého „firemního psychopata“. Manažer Nizozemské východoindické společnosti po ztroskotání lodi Batavia vybudoval mezi trosečníky vlastní diktaturu a pod jeho vedením bylo zavražděno kolem stovky lidí. Studie tuna.

Můj šéf je dost magor – nejspíše si řada z vás říkala dneska ráno při poradě! Naštěstí za váma jdu s výzkumem ukazujícím, že není tak zle, aby nemohlo být hůř – vědátoři fčil popsali možná nejstaršího známého toxického firemního šéfa, pod jehož vedením byly čtyři století nazpět povražděny desítky mužů, žen a dětí…

Seznamte se s Jeronimem Corneliszem, podkupcem neboli nižším obchodním manažerem Nizozemské východoindické společnosti. Modří již asi vědí, že v tomhle byznysu byla šance na způsobení smrti krapet vyšší než třeba při prodeji fotokopírek!

„Jak se z obchodníka stal diktátor?“

Jeho story začala v roce 1629 se ztroskotáním obchodní lodi Batavia na útesech u dnešní západní Austrálie. Přežilo zhruba 200 lidí, kteří skončili roztroušení po malých ostrovech souostroví Houtman Abrolhos. Nejvyšší důstojníci včetně velitele Francisca Pelsaerta odpluli na člunu do dnešní Jakarty hledat pomoc.

Velení nad hlavní skupinou tak připadlo Corneliszovi – a ten místo organizování záchrany začal budovat vlastní malou diktaturu.

Už před ztroskotáním se navíc podle dochovaných záznamů podílel na přípravách vzpoury. Po katastrofě rychle přestavěl radu tak, aby v ní seděli jeho spojenci, požadoval osobní přísahy věrnosti, izoloval možné odpůrce a vytvořil atmosféru strachu.

„No tak udělal blbé rozhodnutí a lidi umřeli omylem, ne?“

No – ne.

Pod jeho vedením bylo zavražděno kolem 100 mužů, žen a dětí a některé ženy byly vystaveny sexuálnímu násilí. Cornelisz násilí ospravedlňoval mimo jiné nedostatkem jídla a vody, zároveň se ale systematicky zbavoval lidí, které považoval za potenciální konkurenty nebo překážku vlastní moci.

Situace přitom nebyla tak zoufalá, aby se jiným nedařilo – je tu zajímavý kontrast s Wiebbe Hayesem, který vedl jinou skupinu trosečníků. Cornelisz jeho partu poslal na vzdálenější ostrov zřejmě i v naději, že tam pochcípají – jenže Hayes místo vraždění organizoval spolupráci a pátrání po zdrojích.

Jeho lidé našli dva zdroje sladké vody, vejce mořských ptáků, ryby, klokánky i tuleně. Jeden z nich později tvrdil, že jídla tam bylo dost snad na „tisíc let“. Trochu klasická mořeplavecká hyperbola, ale pointa je jasná: zdrojový problém, kterým Cornelisz své vraždění obhajoval, nebyl neřešitelný.

„A to se doteď neznalo?“

Případ Batavie je samože známý skoro čtyři století, celá story je vlastně o dost složitější a čte se jako famózní drama. I dříve se již spekulovalo o tom, že Cornelius mohl trpět neurosyfilitidou. Co je nové, je jeho popis optikou moderní firemní psychologie.

Clive Boddy z Anglia Ruskin University vzal dochované záznamy – včetně Pelsaertova deníku, svědectví přeživších a pozdějších historických rekonstrukcí – a porovnal Corneliszovo chování s rámcem používaným při výzkumu takzvané korporátní psychopatie…

Cornelisz podle analýzy vykazoval všech deset hlavních znaků, které tento rámec sleduje. Patřily mezi ně šarm využívaný k získávání důvěry, manipulace, obklopování se loajalisty, odstraňování rivalů, rozdělování protivníků, vytváření atmosféry strachu, odmítání odpovědnosti a honba za mocí, penězi a kontrolou.

To z něj samože nedělá člověka, kterého můžeme čtyři století po smrti klinicky diagnostikovat. Boddyho práce je případová historická analýza – nikoliv psychiatrické vyšetření nebo experiment. Autor proto mluví o možná nejstarším identifikovatelném případu korporátního psychopata v nadnárodní akciové společnosti.

„Tak magoři ve vedení tu byli dávno, ne?“

No jasně. Z případu nejde vyvodit, že psychopatie (ne)vznikla až v moderní éře nebo že před Corneliszem podobní magoři nebyli. Spíš máme u Batavie neobvykle dobře zdokumentovaný případ člověka, který dostal do ruky moc, odstranil kontrolní mechanismy a během několika měsíců předvedl velmi moderně působící repertoár toxického vedení.

Btw. Cornelisz si svou kariéru nakonec moc dlouho neužil. Po návratu záchranné výpravy byl zajat, vyslýchán a v říjnu 1629 popraven – nejprve mu usekli obě ruce a následně ho oběsili.

Zkrátka, doby se mění, firmy se mění, pracovní právo se mění – ale některé porady by Cornelisz možná poznal až podezřele dobře.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]