TLDR: Pravidelné užívání léku koreluje s nižším rizikem některých typů rakoviny, zejména rakoviny dělohy a tlustého střeva – důvodem přitom nejsou jen protizánětlivé efekty ibuprofenu. Studie tuna.
Ibáč je dnes u mnoha lidí v nemilosti, ale možná má některé nečekané vlastnosti! Tenhle klasický zástupce nesteroidních protizánětlivých léků (tzv. NSAID), které fungují tak, že blokují enzymy cyklooxygenázy – zejména COX-2, jenž hraje klíčovou roli v zánětlivých procesech.
Právě chronický zánět je přitom dnes považován za jeden z důležitých faktorů vzniku a růstu nádorů. A to naznačuje, že i Ibáč by mohl mít protinádorové vlastnosti…
„To je nový objev?“
Už v 80. letech si vědátoři všimli, že příbuzné léky snižují výskyt rakoviny tlustého střeva – a od té doby se výzkum této souvislosti postupně rozšiřuje i na běžně dostupný ibuprofen. Podobné efekty byly později pozorovány i u dalších NSAID, což naznačuje, že zánětlivé procesy mohou hrát v nádorové biologii větší roli, než se dříve myslelo.
Silná data k tomu přinesla například rozsáhlá studie PLCO (Prostate, Lung, Colorectal and Ovarian Cancer Study), která sledovala více než 42 tisíc žen po dobu dvanácti let. Výsledky ukázaly, že ženy, které užívaly alespoň 30 tablet ibuprofenu měsíčně, měly přibližně o čtvrtinu nižší riziko vzniku rakoviny děložní sliznice než ty, které jej užívaly jen výjimečně. Tenhle efekt byl zvlášť výrazný u žen s kardiovaskulárními onemocněními. Zajímavé přitom je, že aspirin – jiný známý NSAID – se ve stejných datech s podobným snížením rizika neprojevil, což naznačuje, že jednotlivé léky této skupiny mohou působit odlišně.
„Funguje to i na jiné nádory?“
Účinky ibuprofenu se zřejmě věru neomezují jen na jeden typ nádoru. Další studie naznačují snížené riziko rakoviny tlustého střeva, prsu, plic či prostaty, případně nižší pravděpodobnost návratu nádoru po léčbě. Kromě tlumení zánětu se ukazuje, že ibuprofen dokáže ovlivňovat i genové dráhy v nádorových buňkách, které pomáhají rakovině přežívat v nepříznivém prostředí a bránit se léčbě. Lék může rovněž měnit způsob, jakým je DNA v buňkách „zabalena“, a tím zvyšovat citlivost nádorů na chemoterapii nebo narušovat procesy, které podporují růst nádorové tkáně.
Ibalgin vs. Paralen, finální šoudaun! Zdroj: PD, vlastní
To ale neznamená, že je Ibáč všelék. Některé studie totiž ukazují opačný efekt – například zvýšenou úmrtnost u pacientek, které užívaly NSAID po diagnóze rakoviny dělohy. Dlouhodobé nebo vysoké dávky ibuprofenu navíc zvyšují riziko žaludečních vředů, krvácení do trávicího traktu, poškození ledvin a v některých případech i srdečních komplikací – takže to nejděte hned lupat jak lentilky. Odborný konsenzus je proto zatím jasný: ibuprofen není preventivní lék proti rakovině a jeho pravidelné užívání bez doporučení lékaře se nedoporučuje.
„Takže to nemám brát?“
Nutno počkat na víc dat! Ona myšlenka, že by obyčejný lék z domácí lékárničky mohl ovlivňovat riziko tak závažného onemocnění, je lákavá jak kebab v kocovině. Dokud ale nebude jasné, komu, kdy a v jaké dávce by mohl skutečně prospět, zůstává nejspolehlivější strategií klasická prevence – zdravá hmotnost, pohyb, pestrá strava a konzultace s lékařem místo růžového štěstí.
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
