TLDR: Ano, společnost Alphabet patřící pod Google chce na Floridě vypustit komáry – ale takové, kteří díky specifické bakterce v sobě omezí množení divokých komárů. Není to ani její vynález, ale něco, co existuje dekády.
Internet zas objevil, že když do jedné věty dáte „Google“, „bakterie“ a „miliony komárů“, kolektivní mozek lidstva se přepne do režimu alobalové čepice. Fskutečnosti jde o biologickou kontrolu komárů pomocí samců s bakterií Wolbachia, která se provádí už dlouho a – byť osobně Google rok od roku stále víc nenávidím – jde o roky prověřenou metodu, jak omezit populaci komárů & jimi přenášených chorob…
„Cože, jakože když vypustíme komáry, tak ubude komárů?“
Komáři, a mnohé to asi překvapí, nejsou zvířátka příliš svědčící lidskému zdraví. Nejsou metaforicky otravní nejen sami o sobě, ale i doslovně skrze choroby, které přenášejí. Jenže s komáry se taky blbě bojuje – jsou prťaví, rychle se množí, dost dobře na ně nemůžete poslat kobercový nálet nebo na ně uvalit sankce.
Takže se s nimi od úsvitu průmyslové civilizace bojuje pomocí různých insekticidů stříkaných do jejich rodišť (typicky do stojatých vod), jenže ty tu mají často dopad i na zbytek přírody a lidi, kolem kterých se vypouštějí. Už přes půlstoletí (!) se proto zkouší metoda cílenější, kdy se v zajetí rozmnoží komáři s nějakou nevýhodou, kteří se pak po vypuštění mají pářit s komáry divokými – ale kvůli oné nevýhodě výsledkem nejsou potomci, ale neplodnost. Tadá – takhle se omezuje celková populace divokých komárů s překvapivou úspěšností u dlouhé roky!
„Co je ta nevýhoda?“
To se různí – v minulosti se testovali komáři ozáření radioaktivitou, ale to dneska není moc populární. Testují se i geneticky upravení komáři, kterým je de facto dodána neplodnost. V případě Alphabety na to jdou ináč – princip je v tom, že jejich samci (ti krev nepijou; pijou ji samičky) nesou bakteriiWolbachia. Ta je v přírodě běžná u mnoha druhů hmyzu – a na lidi nemá žádný efekt – a v tomto případě se využívá k tomu, aby páření s divokými samicemi nevedlo k životaschopnému potomstvu. Jinými slovy, samec dorazí, udělá, co má, a komáří další generace se nekoná.
Cílem tedy není přidat do světa víc komárů. Cílem je dočasně přidat takové komáry, kteří pomohousnížit počet těch problémových. Je to trochu jako hasit požár ohněm, ale funguje to – a Alphabet to ani nevymyslel.
„No dobře, ale proč zrovna tohle Google dělá? Nedělají věci ohledně internetu?”
To je ten důvod, proč píšu, že to dělá Alphabet, který sice patří pod Google, ale dlouhodobě zkoumá možnosti úplně jiných věcí než těch internetových. Alphabet vznikl z myšlenky „hele, v Googlu jsme vydělali kotel peněz, pojďme s tím dělat něco užitečného!” ještě před tím, než Google odstranil své slavné motto. Nešlo ale rozhodně o čirý altruismus, nýbrž formu investování do potenciálních budoucích disrupčních technologií.
Už kolem roku 2015 tak Google – a protože se to pletlo, tak se uvnitř něj na tohle vyčlenil Alphabet – zkoumal samořízená auta, drony, chytré kontaktní čočky, ale třebas i moderní verze hydroplánů, celou plejádu biomedicínských nápadů nebo taky balóny stříkající internet. Komáři jsou v tomto směru jenom jedním z mnoha původních zájmů.
První významné terénní vypouštění komárů s Wolbachií proběhlo už v roce 2011 v severním Queenslandu v Austrálii v rámci programu Eliminate Dengue, dnešního World Mosquito Program. Ten uvádí, že od prvních vypuštění v Cairns/Queenslandu v roce 2011 se Wolbachia v místních populacích dlouhodobě udržela a v oblastech s vysokou hladinou Wolbachie nebyly důkazy lokálníhopřenosu dengue. Jinak řečeno: fungovalo to!
„Co když ty bakterky ublíží lidem, aha?!“
Wolbachie. Se. V. Přírodě. Vyskytuje. Běžně! A na lidi nejde. Protože lidi nejsou komáři. A protože samci ani nesají lidskou krev! Co na lidi naopak jde, je dengue, malárie, zika, chikungunya, žlutá zimnice nebo západonilská horečka a další patogeny přenášené komáry dávno před tím, než Google vůbec vznikl!
Samozřejmě to neznamená, že se na takové projekty nemáme ptát. Máme. Kde se budou vypouštět? Jak se kontroluje, že jde opravdu o samce? Jaké druhy jsou cílené? Jaký bude dopad na lokální ekosystémy? Komáry něco žere, nenarušíme tím potravní řetězce? To jsou úplně v poho legitimníotázky, které podobné výzkumy právě zkoumají! Problém nastává ve chvíli, kdy otázku „jak je ošetřeno riziko?“ nahradí výkřik „Bill Gates nás chce vyhubit“.
Sterilní samci jsou v principu elegantní metoda – místo plošného chemického kobercového náletu se pokusíte rozhodit rozmnožování cílového druhu. Ne, nemá jít o komáry, kteří budou lidi kousat. Ne, není to plán na šíření nových nemocí.
Na Google se lze zlobit i z mnoha jiných, nekonečnělegitimnějšíchdůvodů, než kvůli tomu, že někdo z jejich mrakodrapu zrovna náhodouudělal i dobrou věc…
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
