TLDR: Proč nevyvolalo tak ničivou tsunami, jak se mnozí ve středu ráno báli? Navzdory relativně vysoké magnitudě bylo stále významně slabší než původci tsunami z let 2004 a 2011. Roli hrál zřejmě i směr vlny, včasné varování a odlišný charakter otřesů.

Dobrá zpráva! Tento týden ve středu jsme se jako kulce vyhnuli potenciálně ničivé globální katastrofě! Respektive ne úplně „my v Česku“, ani ne všichni „my na Zemi“, ale rozhodně „my v Tichomoří“ jsme měli namále!

Ačkoliv bylo zemětřesení u ruského pobřeží zřejmě nejsilnější od zemětřasů Tōhoku, které v roce 2011 vyvolaly ničivou vlnu tsunami, vyžádalo si nepřímo jedinou oběť. Jak je to možné? Není to (jen) tím, že u Kamčatky skoro nikdo nežije…

„Nebylo to dost silný?“

Jo a ne. Zemětřesení souviselo s tektonickou deskou Tichého oceánu, jednou z několika velkých částí zemské kůry. Ta tlačí severozápadní část severoamerické desky, která se rozprostírá na západ až do Ruska, a je tlačena dolů pod poloostrov Kamčatka v procesu zvaném subdukce.

A víme, že v tomto regionu mohou vznikat ničivá zemětřesení – na podobném místě v roce 1952 zasáhlo zemětřesení o síle 9 Mw, a vyvolalo tsunami, která si vyžádala 2 336 obětí. Jenže v těchto škálách hraje i malí změna desetinného čísla velkou roli, protože magnituda se nepočítá linieárně.

Ačkoliv tak současné kamčatské zemětřesení mělo sílu 8,8 podle momentové magnitudy – tedy moderní obdoby dříve známé Richterovy stupnice. Fskutečnosti ale uvolnilo asi třetinu energie oproti neslavnému zemětřasu z roku 2004, který způsobil devastující vlnu tsunami.

„Ale 8,8 je pořád síla nemalá…“

Jes, tsunami z Kamčatky přesto dorazila… Samotné zemětřesení silně otřáslo východním ruským městem Petropavlovsk-Kamčatský a způsobilo tam rozptýlené škody na budovách. Vlny tsunami dosáhly výšky až 5 metrů v Severo-Kurilsku, městě na severních Kurilských ostrovech jižně od Kamčatky. Domy a části přístavu byly zničeny nebo smeteny do moře.

Jenže kromě pár měst v Rusku zůstalo zbytek Pacifiku v klidu. Roli sehrála i úspěšná evakuace v Japonsku a Havaji, která zejména v roce 2004 zásadně chyběla. V tom byla minulá tsunami paradoxně vodou na mlýn dnešním systémům včasného varování.

Nakonec ale roli sehrál i trochu jiný mechanismus současného zemětřesení…

„Co bylo jinak?“

Ačkoliv bylo zemětřesení u Kamčatky furt poměrně silné, pravděpodobně mělo menší vertikální komponentu – tedy nezdvihlo dno moře dost výrazně. Také došlo na méně okamžitý pohyb mořského dna, což energii dále rozvolnilo.

Vytváření tsunami navíc není rovnoměrné, takže silnější ránu zřejmě schytala Kamčatka vůči Japonsku a Havaji – s čímž jaksi varování v době otřesů nemohou počítat. Tsunami navíc při svém šíření oceánem postupně ztrácí energii, přičemž zrovna Havaj je od Kamčatky již z ruky. A tak i došlo na menší přesun vody z oceánů do obýváků.

Nakonec je výška vlny tsunami v okamžiku, kdy dosáhne pobřeží, také ovlivněna tvarem a výškou (batymetrií) mořského dna, přes které vlna prochází. Tsunami také brzdí nebo naopak napomáhá tvar a povaha pobřeží, na které naráží. Jak to sehrálo roli v nynější situaci, není momentálně známo – ale je možné, že příchozí vektor se severozápadu dále nahrál menšímu impaktu vln dále od ruského pobřeží.

„No, takže se hulákalo pro nic!“

Pořád byl zemětřasem nad souši šoupnut kotel vody, ale méně energie + pomalejší průběh + rychlejší evakuace měly za následek i menší efekt a méně palcové titulky. Zkrátka dobrá zpráva v dnešní turbulentní době!

Samozřejmě, teď lze očekávat opačný efekt, kdy si všichni zapamatují, že z Kamčatky byly prd vlnky, takže další varování bude více lidí ignorovat… A zamíří se na tu událost podívat pěkně z pláže, v důsledku čehož budou mít třeba již zase příště pohřebáci & novináři větší žně!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org