TLDR: Hned několik prací nás přiblížilo úspěšnému testování biomarketů Alzheimera v krvi. Mohlo by ti přinejmenším zlepšit prevenci, oddálit nástup choroby a zvýšit tlak na důstojnou péči o pacienty. Studie tuna a tuna.

Proč má krev zpoždění?

Ačkoliv je Alzheimer jedním z největších strašáků kohokoliv, kdo má alespoň teoretickou šanci, že se dožije důchodu, soudobý přístup medicíny k její léčbě má k dokonalosti daleko. Efektivní lék stále nemáme, o úskalích ústavní léčby různých druhů stařecké demence jsem třeba dva roky nazpět mluvil s Hanou Broulíkovou z Národního ústavu duševního zdraví – ale i z hlediska diagnózy má věda své mezery. Krevní testy na Alzheimera by to mohly změnit.

V současné době je Alzheimer typicky diagnostikován sérií kognitivních testů, což je fundované slovíčko pro to, že dáváte pacientovi „chovajícímu se atypicky“ množinu otázek a z odpovědí se usuzuje, jestli má nebo nemá Alzheimera. Lze provést také diagnostiku s využitím magnetické rezonance, ale ta je relativně dražší.

Nějaký druh biopsie či jiného fyzio testu se může provést jenom skrze pitvu po pacientově smrti. Alzheimer se typicky projevuje plaky v mozkové tkáni, což by za živa znamenalo de facto provádět mozkovou operaci. Což by nebylo zvláště u starších pacientů nebylo příliš bezpečné.

Naproti tomu rozbor krve by diagnózu mohl značně usnadnit. Podobně jako u krevního testů různých rakovin platí, že až do příchodu obsáhlé knihovny různých proteinů (a jejich protřídění strojovým učením) byla podobná možnost jenom teoretická. S těmito novými metodami se však situace začíná obracet. V posledních několika letech na tomto poli došlo k významnému posunu, nejnověji k němu přispěly hned dvě nové studie.

SOBA je bomba!

V první řadě vědátoři z University of Washington demonstrovali, že lze detekovat „toxické“ malé agregáty určitého proteinu v krvi osob s Alzheimerovou chorobou i u osob, které v době odběru vzorku krve nevykazovaly žádné známky kognitivní poruchy, ale u nichž se tato porucha objevila později. Tento krevní test zachycuje oligomery – neboli malé, špatně složené agregáty – proteinu amyloidu beta, který podle vědců spouští rozvoj Alzheimerovy choroby.

Testy pojmenované jako SOBA (Soluble Oligomer Binding Assay) využívají jedinečné vlastnosti oligomerů. Když se chybně složené proteiny amyloidu beta začnou shlukovat do oligomerů, vytvoří strukturu známou jako alfa list. Ty se v přírodě běžně nevyskytují a dřívější výzkum tohoto týmu ukázal, že alfa listy mají tendenci vázat se na jiné alfa listy.

Základem SOBA je syntetický alfa list navržený daným týmem, který se může vázat na oligomery ve vzorcích mozkomíšního moku nebo krve. Test pak pomocí standardních metod potvrzuje, že oligomery navázané na testovaný povrch jsou tvořeny proteiny amyloidu beta.

Vědátoři SOBA testovali na vzorcích krve skoro 400 vzorcích pacientů, kteří předtím poskytli své vzorky krve (a své lékařské záznamy) pro výzkum Alzheimerovy choroby. V době, kdy byly vzorky krve odebrány, nebyly u pacientů zaznamenány žádné známky kognitivní poruchy či jiné formy demence. A jak to fungovalo?

SOBA následně detekovala oligomery v krvi osob s mírnou kognitivní poruchou a středně těžkou až těžkou formou Alzheimerovy choroby. V 53 případech byla diagnóza Alzheimerovy choroby ověřena až po smrti subjektu výzkumu na základě zmíněné pitvy – vzorky krve 52 z nich, které byly odebrány několik let před jejich smrtí, přitom v SOBA testu prokazatelně obsahovaly toxické oligomery. To je víc jak 98% úspěšnost, byť usuzováno na základě relativně menšího testovaného vzorku.

Jedeme dál…

S druhou podobnou studií přišel pro změnu tým z University of Pittsburgh, který úspěšně demonstroval schopnost detekovat biomarker nazvaný „brain-derived tau“ neboli BD-tau. Tau je protein, který se momentálně používá jako jeden ze zatím nejlepčejších testů Alzheimera, přičemž BD znamená, že tyto tau proteiny vznikají jen v mozku.

Test překonává současné zkoušené krevní diagnostické testy používané ke klinickému odhalení neurodegenerace související opět s Alzheimerovou chorobou. BD-tau specifický pro Alzheimerovu chorobu a dobře koreluje s biomarkery neurodegenerace Alzheimerovy choroby v mozkomíšním moku.

Vědátoři doufají, že sledování hladiny BD-tau v krvi by mohlo usnadnit screening podobným způsobem jako SOBA test, ale ještě přesněji. Problém s detekcí jiných proteinů mozkových nemocí totiž tkví v tom, že mohou být typické i pro jiné kontaminanty produkovanými jinde v těle.

Například hladina lehkých řetězců neurofilamentů krvi, bílkovinného markeru poškození nervových buněk, se zvyšuje jak u Alzheimerovy choroby, tak i Parkinsonovy choroby a dalších demencí, což ji činí méně užitečnou při snaze odlišit Alzheimerovu chorobu od jiných neurodegenerativních stavů.

Naproti tomu detekce celkového tau v krvi má menší vypovídací hodnotu než sledování jeho hladiny v mozkomíšním moku. Výzkumníci proto vyvinuli test, který detekuje BD-tau a zároveň se vyhýbá volně plovoucím „velkým tau“ proteinům produkovaným buňkami mimo mozek.

Dosáhli toho návrhem speciální protilátky, která se selektivně váže na BD-tau a umožňuje jeho snadnou detekci v krvi. Svůj test ověřili na více než 600 vzorcích pacientů z pěti nezávislých skupin, včetně vzorků od pacientů, u nichž byla diagnóza Alzheimerovy choroby potvrzena až po jejich smrti, a také od pacientů s poruchami paměti svědčícími pro Alzheimerovu chorobu v raném stadiu.

Kupředu hurá

Podstatné je, že testy jako tento mají potenciál vést k dalšímu zpřesňování výzkumných metod – když se lépe oddělí zrno od plev, nemusíme čekat mnoho let mezi odběrem krve & potvrzením Alzheimera během pitvy, ale je možné testovat SOBA u pacientů, u kterých BD-tau test přesvědčivě odhalil Alzheimera. Komplikovanější testy tak nakonec mohou zvýšit citlivost i testů relativně jednodušších, a levnějších.

To vše může vést ke zlepšení diagnostiky, tak je však obviously jenom prvním krokem v celém systému. Vzhledem k tomu, že momentálně nemáme funkční lék na Alzheimera, u oněch dalších kroků bude stále nezbytné zlepšit i systém péče o pacienty tak, jako se mluvilo třeba ve zmíněném videu z NÚDZu.

Konec konců, nikdo z nás nemládne, a šance na to, že se někomu z nás bude podobná péče jednou hodit v kvalitnějším prožití podzimu života, roste s každým prožitým Silvestrem…

[Ladislav Loukota, RM]

Pokec o péči o Alzheimer pacienty tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz