TLDR: Krevní testy na řadu typů rakovin již existují. Aby se staly spolehlivější a dostupnější, bude však třeba víc než jen vědy. Shrnutí tuna.

Je to v krvi

Spolehlivé testování vznikající nádorové choroby je blíže než kdykoliv doposud.

Momentálně typicky platí, že pro včasné odhalení nádorového onemocnění je třeba pravidelně absolvovat různé typy vyšetření těla a tkání. Například kolonoskopie slouží ke zjištění rakoviny tlustého střeva, zatímco mamografické vyšetření ke zjištění rakoviny prsu, a biopsie odříznutého vzorku kůže může odhalit potenciální melanom.

Z náročnosti tohoto screeningu vyplývá, že představuje nemalou časovou zátěž pro řadu pacientů (kteří tak na screening chodí méně často), a finanční zátěž zase pro systém zdravotnictví. Některé méně časté druhy nádorových onemocnění je navíc velmi složité odhalit až do pozdního stavu choroby.

Potenciální vyvinutí spolehlivého krevního testu, který by mohl upozornit na riziko rakoviny snáze, rychleji a levněji, je proto významným předmětem zájmu hned pro několik různých výzkumných týmů. Prvotní testů krevních testů již v několika posledních letech proběhly úspěšně, u některých typů nádorů se již v pokročilé fázi nemoci používají, ale pro zachycení rakoviny dříve jsou v zásadě v experimentální fázi. To se však rychle mění.

Krevní testy upozorňující na riziko nádorového onemocnění bylo doposud komplikované vyvinout kvůli tomu, že rakovina není jediná nemoc. Existuje zhruba 100 obecných typů rakoviny, je tedy problém na tyto testy vyvinout univerzální test. Některá zobecnění ale přesto platí – lze tak především již odhalit tzv. nádorovou DNA.

Úskalí aplikace

Strojová učení v posledních pěti letech pomohla identifikovat ty geny, které jsou spojovány s „přepnutím“ běžné buňky v buňku rakovinnou – vznikly tak první testy schopné hledat stopové množství nádorové DNA v krevním řečišti. Tato cirkulující „bezbuněčná“ DNA, uvolněná po smrti nádorové buňky, obsahuje informaci o tom, z jakého typu tkáně a případně i typu nádoru pochází.

Cirkulující DNA ovšem může pocházet i z buněk zdravých – problém tedy již není jenom v identifikaci cirkulující nádorové DNA, ale také zvýšením citlivosti testů, které dovedou nádorovou DNA odhalit v DNA zdravých buněk.

Situaci ještě více komplikuje fakt, že krevní buňky se přirozeně zbavují abnormální DNA v průběhu stárnutí a tato vlákna mohou být zaměněna za cirkulující nádorovou DNA. To u některých dosavadních testů vedlo k falešně pozitivním výsledkům, které jsou poněkud nežádoucí.

Novější testy se již dokážou vyhnout interferenci krevních buněk tím, že se zaměřují na typ „molekulárního čárového kódu“ zabudovaného v nádorové DNA, který identifikuje svůj původní tkáň. Tyto kódy jsou výsledkem procesu známého jako metylace DNA, díky níž lze buňky různých tkání (orgánů) v těle od sebe rozeznat.

Například buňky plic tak mají jiný kód než buňky prsou. Díky postupné katalogizaci jak metylace, tak i odlišností v kódu nádorových buněk, se citlivost i přesnost krevních testů významně zvyšuje.

A s tím přichází na řadu téma aplikace…

Blíže praxi?

Krevní testy jsou totiž momentálně poměrně drahé – třeba test Galleri od společnosti GRAIL momentálně vyjde na 949 dolarů, což je něco kolem 25 tisíc korun. Při dostatečném rozšíření a proliferaci testů by však cena měla prudce klesnout – pokud však nechceme čekat jednu, dvě generace, až analogické testy vyvinou i konkurenti současných průkopníků, bude třeba tomu přitopit vládními pobídkami.

Americký kongres momentálně řeší, jestli bude GRAIL testy hradit ze zdravotního pojištění Medicare, což by mohlo takový proces značně uspíšit i v Evropě. Panuje i obava, jestli významný počet falešně pozitivních výsledků anebo výsledků benigních nádorů, které je mnohdy lepší nechat být, nepovede k zahlcení současných diagnostických možností – takže suprnízká cena není vlastně systémem ani žádaná.

Jako u každého vynálezu tak ve finále nebude aplikace krevních testů rakoviny tak prostá, jak to může působit. Přesto se předpokládá, že během dekády by měly výrazně proměnit onkologickou diagnostiku, a byť lze říct, že včera bylo pozdě, nakonec platí pořád klasikovo: lepší pozdě, nežli později!

[Ladislav Loukota, NK]

Meme: krevní test – a sakra

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]