TLDR: Ano, harvardský vědec postuloval tezi, že objekt 3I/ATLAS má některé netypické vlastnosti. Ne, žádná momentálně není nevysvětlitelná přirozeně, onen vědec má navíc historii v podobných tvrzeních. Jeho preprint zde.

Příroda to tak zkrátka zařídila, že každý na světě má svou roli! Tak třeba každý jsme měli nebo i máme ve svých kolektivech nějakého sráče! Zdálo by se, že jejich role byla nevelká.

Ve skutečnosti ale může být jejich zásadní! Díky podobným kolektivním hovnosvodům můžeme my ostatní, nebo aspoň většina z nás, mít společného nepřítele — a to nás drží víc pohromadě!

Harvardský fyzik Avi Loeb dnes platí za něco podobného — celá jeho výzkumná práce se točí kolem toho, že úplně všude hledá mimozemské technosignatury. Kdysi to byla ‚Oumuamua, pak kuličky na dně moře, a teď je to třetí mezihvězdná kometa s označením 3I/ATLAS.

Na oznámení jejího objevu ještě nestihl zaschnout inkoust a Loeb již do světa vypustil preprint, která se odvážně ptá: nejsou to Kvejgáři?

„Co v té práci stojí?“

Loeb et al. v textu upozorňují na několik „nepravděpodobností“: 3I/ATLAS má retrográdní a téměř ekliptickou dráhu, prolétá nečekaně blízko Marsu, Venuše a Jupiteru, a v době nejbližšího přiblížení bude skrytá za Sluncem — což by se mimozemské sondě hodilo pro nenápadný manévr. Navíc ukazují, že jeho velikost (až 20 km) je příliš velká na to, aby byl takový objekt běžný, a chybějí u ní i známky kometární aktivity. Pokud není příroda extrémně náhodná, pak je podle nich možné, že jde o technologii — a možná nepřátelskou!

Jde o zajímavý nápad a Avi de facto jen plní svou roli vědeckého ufosvoda — kterou si sám zvolil! Velmi brzy se ale jeho otázek chytí mnohá média ve snaze o kliky, načež se mediální prostor zaplní titulky o „Vědci z Harvardu, co našel nebezpečné mimozemšťany“…

„A není to fakt možný?“

Možný je samože všecko, ale podstatnější je, jaké jsou důkazy — nebo aspoň pravděpodobnost takových extrémů.

Připomeňme si proto, že kometární původ 3I/ATLAS je stále nejpravděpodobnější — jen může jít o objekt s velmi slabou aktivitou nebo nestandardním chemickým složením. Chybějící plynné „ocásky“ nebo koma mohou být způsobeny vzdáleností od Slunce či optickým efektem. Stejně tak je dráha objektu extrémní, ale odpovídá tomu, co by se od mezihvězdného tělesa dalo čekat — hyperbolická trajektorie i retrográdní sklon nejsou i u zcela přirozeného objektu nemožné náhodou. Je navíc pravděpodobné, že podobná tělesa soustavou prolétávají běžně. 3I/ATLAS jsme si ale všimli právě kvůli tomu, že je velký jako kráva.

„Jaké jsou závěry tedy?“

Nejnovější dávka loebotomie tak vlastně nic neříká, protože objekt je stejně zatím velmi daleko na jakékoliv soudy. A Loeb sám mluví o tom, že jeho práce je jen mentálním cvičením. Přesto půjde o zřejmě nejcitovanější (mediálně) studii 3I/ATLAS, ve kterém zaniknou skutečně validní a zajímavé informace… 

Samozřejmě, pokud nám bude v září skutečně hrozit invaze od 3I/ATLAS, budeme muset Avimu přiznat pravdu! Sluší se nicméně připomenout, že zhruba před půl rokem během tzv. dronové paniky si lidé mysleli, že první kontakt je na spadnutí. Stejně jako si to mysleli před 8 lety při průletu ʻOumuamua. A úplně stejně jako v prosinci 2012…

Já sám, jak vždy říkám, bych si samozřejmě moc přál dožít se prvního kontaktu (ideálně ne „temnolesového“, jako naznačuje nynější práce). A jsem všemi deseti pro hledání aktivních i mrtvých technosignatur u jiných hvězd i v našem okolí!

Zatím jsme ale žádný takový empirický důkaz o cizí inteligenci nenašli — ani tam venku, ani tady u nás. Statistika mluví v neprospěch bombastických možností. A ani Avi Loeb žádný důkaz nepřinesl. Jakkoliv je jeho role ufosvoda možná i užitečná, s přihlédnutím k tomu, jak dneska funguje internet a média, dává jenom munici nežádoucím bulšitům. Mějte proto na paměti jeho historii hledání hypotetických ufounů i na podezřele osmaženém toastu — a kroťte svá očekávání.

Konec konců: kdo jako já nic nečeká, může být jenom mile překvapen.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]