TLDR: Analýza z USA ukazuje, že po legalizaci sportovního sázení roste v době utkání násilná i majetková kriminalita. Nejde přitom o nějakou morální paniku, ale o statisticky měřitelný efekt spojený se stresem, emocemi a hazardním chováním. Studie tuna.

Je sobota večer, hučí telka/mobil i hlava diváka – zápas se láme v posledních minutách, nervy podpořené pár pivky běží jak Usain Bolt! Díky tomu, že si divák zkouší, zdali mu štěstícko vynese i nějaké kapesné, jde fčil o víc než jen samotný sport…

Takovouhle story známe jistě z našich krajů (můj papá musel vždycky ve finále hokeje odejít z místnosti, a to nic nevsázel), ale za Velkou louží je ta sázecí část relativně novým jevem. Sportovní sázení tu bylo dříve v podstatě zakázané, ale po rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2018 začaly jednotlivé státy postupně sportovní sázení legalizovat – a dnes je už legální ve většině země!

A díky tomu máme z USA výbornou Petriho misku ohledně toho, jak může vypadat společnost před legalizací sázení a po něm…

„Co všecko k tomu študovali?“

Vědátoři z Rice University se rozhodli podívat, zda tato změna nemá i méně viditelné vedlejší dopady než na peněženky – na kriminalitu. Autoři šmírovali rozsáhlá policejní data z několika států USA a porovnali dny se sportovními zápasy před a po legalizaci sázení. Nezajímala je celková kriminalita někdy ten den, ale velmi konkrétní časové okno – od začátku utkání až do čtyř hodin po jeho konci. Právě tehdy se totiž koncentruje sledování zápasu, sázení, konzumace alkoholu i emoční vypětí…

Mno a výsledky nejsou úplně uklidňující. Násilná trestná činnost během zápasů po legalizaci sázení vzrostla v daném časovém okně zhruba o 30 % až 70 %, podle různých typů utkání a regionů. U napadení byl nárůst ještě výraznější – místy až kolem 90 %. Zvýšila se ale i majetková kriminalita, zejména krádeže a krádeže aut – všeho všudy to v absolutních číslech znamená jednotky až desítky případů navíc.

Tyhle efekty byly nejsilnější při domácích zápasech a v případech, kdy favorit nečekaně prohrál…

„To s lidma dělají prohry?“

Autoři zdůrazňují, že nejde jen o to, že lidi prohrajou peníze a snaží se vybít vztek/získat něco v jejich hodnotě nazpět. Samotné finanční ztráty hrají roli, ale klíčový je mix několika faktorů – silné emocionální zapojení do zápasu, stres z těsného skóre, prodloužení nebo kontroverzní rozhodnutí rozhodčích…

A k tomu vědomí, že na výsledku osobně záleží, protože na něj někdo vsadil. Sázení zesiluje psychologický význam utkání a posouvá ho z roviny zábavy do roviny osobního ohrožení ega či finanční stability! A zajímavé je, že efekt se objevoval i u relativně malých sázek. Nejde tedy nutně o patologické gambly s obřími částkami, ale o běžné fanoušky, pro které se sport stává emocionálně ostřejší událostí.

Což dobře zapadá do širšího výzkumu behaviorální ekonomie, podle níž lidé ztráty prožívají intenzivněji než zisky – a hazard tuhle asymetrii akorát prohlubuje…

„Ale to je přece jenom korelace a kauzalita!“

Lidi si tu poučku interpretují blbě – není to tak, že korelace nikdy neznačí i kauzální souvislost, ale že ji neznačí automaticky; mnohdy ji ale samože znamená! Korelace filmů Nicolase Cage a utonutí v bazénech nejspíše žádnou kauzální souvislost mít nebude – kriminalita vlivem zápasů a sázení už spíše ano, jakkoliv je vždy dobré si zachovávat určitou míru skepse.

Logicky postavení hazardu do ilegality není „neutralizací problému“ – ale ani legalizace není bez rizik. Přesun hazardu z ilegality do regulovaného prostoru sice řeší některé nešvary, ale zároveň vytváří nové sociální dynamiky. Zjištěné zhoršení kriminality v téhle studii taky neznamená, že dochází na stovky zločinů navíc na jeden zápas – typicky se jedná o jednotky až desítky incidentů v dané oblasti. Nejde tedy úplně o Purge, ale o systematické posunutí rizika.

Jako všecko, i legalizace sportovního sázení má svá pro a proti – na které je třeba se podívat střízlivým (paradoxně…) pohledem a zhodnotit, jestli je to ok nebo to není ok. Amerika každopádně nepřestává být zajímavým společenským experimentem – díky němuž se nicméně můžeme trochu novýma očima podívat i na mnohé mechanismy v našich krajích!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]