TLDR: Archeologové v bulharském Deultu našli 1600 let starou kostru mladého muže, který zřejmě vlezl do velké keramické nádoby, aby se ukryl před útokem. Jenže nádoba se mu stala posledním úkrytem – a zároveň hodně temnou archeologickou konzervou. Oznámení tuna.
Nemusíte nutně vytvořit obří firmu, sepsat nestárnoucí epos anebo objevit lék na smrt, aby si vás lidi pamatovali i milénia po vašem exitu – stačí zemřít dostatečně kreativně!
Právě tak, jako se to zřejmě podařilo v římském městě Deultum jednomu nešťastníkovi 1600 let nazpět…
„Kde se to stalo?“
Deultum bylo římské koloniální město na východním Balkáně, na dnešním území Bulharska. Ve 4. až 5. století ho opakovaně zasahovaly útoky, včetně nájezdů východogermánských skupin a Hunů. A právě do tohoto dost neklidného období archeologové předběžně řadí i smrt nalezeného muže – zřejmě kolem roku 400 našeho letopočtu.
Samotný odchod na věčnost by ale nebyl tak zajímavý – snad to nikoho neurazí, ale i kdyby mu nebyl osudný nájezd, dneška by se již nedožil – jako místo, kde byla kostra nalezena!
„Proč je nález tak divný?“
Ležela totiž uvnitř velké římské nádoby typu dolium, která byla ukryta pod původní podlahou jednoho z domů. Dolia byly obří zásobní nádoby, do kterých se ukládalo třeba víno, olej nebo obilí – tedy běžně věci, které měly skončit v kuchyni, do čehož u Římanů lidi obvykle nepatřili.
Podle popisu byl muž skrčený na dně nádoby, s koleny přitisknutými k bradě. V pravé ruce, respektive mezi nohama, měl železný nůž připravený k obraně a druhý nůž měl zavěšený na opasku. Přesto se podle vedoucího výzkumu Lyudmila Vagalinského nemuselo jednat o vojáka – spíš o civilistu, který se ocitl uprostřed katastrofy. Pravděpodobný scénář archeologů zní, že muž se do nádoby ukryl během jednoho z nájezdů. A našel tu během něj i místo posledního odpočinku.
Detailní cvak ostatků uvnitř keramické římské nádoby, tzv. dolia, v níž byly nalezeny. Ostatky ležely v pozici, která pravděpodobně kdysi sloužila jako obranný přikrčený postoj, a v ruce svíraly železný nůž. Zdroj: Archaeologia Bulgarica
„Třeba ho v tom pohřbili…“
Možná, ale nynější scénář zní o něco pravděpodobněji – na dně nádoby byly totiž nalezeny stopy popela a poškození ohněm sahalo i mimo ni. Archeologové proto předpokládají, že muž vlezl do prázdného dolia ve chvíli, kdy už požár začal, zřejmě aby se skryl před útočníky nebo ohněm. Jenže právě kouř a nedostatek vzduchu z úkrytu mohly udělat past.
Samože nemáme stroj času, abychom to potvrdili stoprocentně. Nevíme, kdo přesně útočil, jestli muž zemřel přímo během bojů, po nich, nebo při jiném katastrofickém požáru. Jedna alternativních možností je, že po útoku obyvatelé nebo pozdější stavebníci trosky jednoduše srovnali, zasypali a nad nimi vznikla nová, vyšší podlaha. Pokud nikdo nevěděl, že je v doliu tělo, nebo pokud to v poválečném chaosu nikdo neřešil, stal se z úkrytu archeologický trezor.
„Co bude dál?“
Ostatky zamířily k antropologické analýze do Sofie a archeologové se chtějí na místo vrátit příští léto. Teprve další výzkum může říct víc o věku, zdravotním stavu, zraněních i přesnějším kontextu smrti. Může se ukázat, že měl na kostech stopy traumatu, nebo naopak že hlavním pachatelem byl skutečně kouř a uvěznění v nádobě.
Již nyní ale jeho nešťastný osud budiž i pro vás poselstvím, že lozit do nádob, do kterých se to nevyplácí, se nevyplácí!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
