TLDR: Udržování vztahů, pohybu a i práce vyžaduje čas – studie nyní spočítala, že víc času, než si běžný člověk typicky může dovolit. Víc hir.

Štěstí není jenom muška to zlatá – ale vyžaduje i čas. Nyní na nepříliš povzbudivou souvislost mezi časem a „dokonalým dnem“ upozornila studie publikovaná v žurnálu PNAS Nexus…

Zdá se, že na takový den by bylo potřeba víc hodin, než kolik na Zemi máme možnost denně prožít!

„Co vlastně počítali?“

Práce přímo neobjevila nějaký univerzální rozvrh štěstí, jak by šla zjednodušeně pochopit – avšak skutečně zkoumala, čím se liší den hodnocený jako lepší než obvykle od běžného dne. Data pocházela od 9286 lidí z roku 2013 a 6196 lidí z roku 2021, takže mějte taky na paměti, že třeba pro vás můžou být věci jinak, statistika holt má svá slepá místa!

Autoři použili data z American Time Use Survey, kde lidé popisují, co během dne dělali, s kým byli a jak den hodnotili. Pak na to pustili mašinu – přesněji interpretační AI model, který se snaží nejen hádat výsledek, ale taky ukázat, které aktivity k tomu hádání přispěly.

Výsledek tedy nedal nějakou ultimátní formulku toho, co pro šťastný den dělat – ale dal seznam toho, jaké typy aktivit obvykle s lépe hodnoceným dnem souvisejí. A taky, kolik času zaberou…

„Co teda dělá den lepším?“

Asi to nebude úplně šokantní výsledek – lepší dny se častěji pojily s časem s rodinou a přáteli, pohybem, kratším dojížděním a prací, která se neroztáhla přes šest hodin. Ale pozor, tyhle činnosti se mohly překrývat. Výlet s rodinou může být zároveň pohyb, společnost i jídlo. Není to tedy kalendář, kde se všechno sčítá do nemožných 28 hodin. Navíc model měl vyváženou přesnost jen 62 až 63 procent…

To je na jednu stranu víc než hod mincí, na druhou stranu to není úplně věstecký stroj! Studie také neříká, že přesně šest hodin rodiny, dvě hodiny přátel a hodina s telefonem je recept na štěstí pro každého. Příjem, zdraví, osobnost, péče o děti, bydlení a práce mohou celý vztah mezi časem a pohodou zásadně měnit!

Nicméně skutečně ukazuje, že v hodně průměrném průměru je reálně problém skloubit všechny ty aktivity do skutečně optimálního mixu, i když se snažíte multitaskovat sebevíc. Den má pořád jen 24 hodin a některé z nich si bezostyšně sebere spánek, práce, přesuny, hygiena, jídlo, úklid a další otrava, která do optima háže vidle.

„Takže nám to řeklo vlastně, co asi víme?“

Asi – ačkoliv existují jistě variace (den strávený hraním Falloutu 2 bude asi „dokonalý“ jenom pro minoritu populace), obecně se většina lidí shodne na tom, že den v uranovém dole je méně příjemný než den na Ostrově orgií. To jste sami věděli i bez výzkumu – ale fčil to už máte i potvrzené skrze data!

Možná tedy nejde o to honit „dokonalý den“, protože to může být jen variace nedosažitelného Pokémona. Spíš má smysl ptát se, kde nám mizí čas, který podle dat souvisí s lepšími dny. Jestli ho sežere dojíždění, moc dlouhá práce, chybějící péče, finanční stres nebo obyčejná únava…

V rovnici na tuto odpověď se už možná budeme lišit víc – ale zároveň teprve tady bude možné se dobrat výsledku, který nám může potenciálně přinést vícero těch lepších dní nežli těch druhých!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]