TLDR: Planetka Apophis se s námi v nejbližších 100 letech nesrazí – její objev a zpřesňování výpočtů její dráhy ale ukazují na fascinující příběh vědy v procesu. Zdroj třeba hír.

Konec světa se konat nebude, to mohu prozradit rovnou. Ale přesto je zajímavé, jak moc se k nám v roce 2029 přiblíží relativně velká planetka s kouzelným názvem… Apophis!

Jaffa kree!

O této planetce o průměru 370 metrů jste nejspíše už slyšeli – existovala totiž nenulová šance, že se může srazit se Zemí.

Dnes víme, že Apophis by měl kolem Země na 13. dubna 2029 prolétnout ve vzdálenost 31 860 km, což je překvapivě málo. Měsíc se nachází přibližně v desetinásobku této vzdálenost, a dokonce i řada komunikačních družic obývá na orbitě ve výšce přibližně 37 000 km nad povrchem.

V kosmických rozměrech nás tak Apophis skutečně jen těsně mine. Původně to ale vypadalo, že by nám mohla při jeho průletech hrozit dokonce srážka.

Zaznělo to v rámci původního oznámení v roce 2004, kdy zpráva poněkud znervóznila astronomy. Ostatně překvapivý byl již jeho objev – odhaduje se totiž, že stejně velký nebo větší asteroid se k Zemi přiblíží v průměru jen jednou za 800 let.

Jak často to padá?

Ani projekce z prosince 2004 úplně neplánovaly konec světa – tehdy odhalené riziko hrozilo 2,7% možností srážky. Bylo to ale dost na to, aby se astronomové na planetku detailněji zaměřili. Kalkulace jeho trajektorie se tak od té doby zlepšily!

Riziko srážky postupně klesalo a klesalo, a od roku 2021 tak již zpřesněná dráha neukazuje, že by Apophis mohl někdy během příštích 100 let Zemi strefit.

Planetka, však obíhá na dráze blízké té zemské. Nelze tedy vyloučit, že do nás narazí někdy ve vzdálenější budoucnosti.

Planetky o velikosti Apophise se se Zemí srážejí v průměru jednou za 80 000 let, přičemž jejich dopad by byl ekvivalentní detonaci vodíkové bomby o síle 1000 megatun. Jen pro srovnání, nejsilnější lidská bomba měla sílu „jen“ 50 megatun. To pořád zdaleka není dost pro vyvolání masového vymírání – ale pokud by to dopadlo na vaši vesnici, asi byste měli docela pokažený den!

A co to jméno?

Nabízí se teoreticky ještě jeden scénář, kdy by Apophis mohl ovlivnit pozemskou budoucnost – jeho cílené zachycení a těžení. To je samozřejmě momentálně nad možnosti kosmonautiky, je ale potenciálně představitelné v časovém horizontu dekád.

Pokud bychom k planetce připevnili například jaderné motory (které zatím nemáme) v dostatečném počtu (které zatím nemáme), a měli k tomu dostatek času (který máme…), mohli bychom ji zachytit na pozemskou orbitu. Scénář jako ze seriálu For All Mankind nicméně bohužel dává málo smyslu.

Apophis je totiž klasifikován jako planetka typu S neboli kamenná planetka složená z křemičitanových (nebo kamenitých) materiálů a směsi kovového niklu a železa. Ačkoliv by se kosmonautice například pro stavbu velkých lodí podobná zásobárna materiálu hodila, planetka nedisponuje přehršle vzácnými kovy. Takže snaha o zachycení nejspíše nebude mít potřebnou rentabilitu.

Ale když jsme už zmínili jeden seroš, zmíníme i ten, který se nabízí víc. Kuriózní je i totiž také jméno planetky, které je typicky skloňováno jako název egyptského boha chaosu. Modří si ale jméno nejspíše asociují spíše ze záporákem z Hvězdné brány – a není to náhoda. Planetka byla pojmenována jako Apophis na návrh svých objevitelů Davida Tholena a Roy Tuckera, kteří byli rovněž fanoušky Hvězdné brány![

Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]