TLDR: Velká analýza naznačuje, že pravidelné chození po schodech o 39 % snižuje riziko úmrtí na nemoci srdce. Studie tuna.
Chůze po schodech je příjemná asi jako kopanec do rozkroku – ale tahle bolest vám může přidat roky navíc! Vyplývá to aspoň z nové metastudie, která si posvítila na množinu jiných výzkumů zkoumajících, jak jsou na tom pravidelní schodaři a zdraví…
A výsledek je poměrně přesvědčivý!
„Co vědátoři spočítali?“
Týpci a typyně z University of East Anglia a Norfolk and Norwich University Hospital prošmírovali skoro 1900 studií a nakonec analyzovali data z devíti kvalitních prací s více než 480 tisíci lidmi. Účastníci byli špehováni v průměru 14 let.
Pravidelní schodaři měli o 39 % nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární příčiny a o 24 % nižší riziko úmrtí z jakékoli příčiny oproti lidem, kteří schody skoro nebrali. Nižší bylo i riziko infarktu, mrtvice a srdečního selhání.
„Proč zrovna schody?“
Pointa je jednoduchá – schody jsou miniaturní intervalový trénink zdarma. Nemusíte mít permanentku, chytré hodinky ani sypat jak v Poslanecké sněmovně. Stačí v práci, doma nebo na nádraží občas nejet krabicí nahoru.
Schody jsou totiž zrádně efektivní. Během pár desítek sekund donutí pracovat velké svaly nohou, zvýší tep, zatíží srdce i plíce a udělají z vašeho těla malou funící elektrárnu. Nejde o dlouhý trénink, ale o krátkou intenzivní dávku pohybu, kterou lze nacpat do dne bez toho, aby člověk musel slavnostně „jít cvičit“.
Prostě odmítnete výtah a vaše srdce vám to časem oplatí!
Chůze, chození, zdraví, cvičení, srdce. Zdroj: Dimension Films
„Je to důkaz příčiny?“
Tož je to, jak u takhle velkých vzorků bývá, čistě korelace. Studie naznačuje souvislost, ne kouzelný zákon. Lidi, kteří chodí po schodech, mohou být už na začátku zdravější, štíhlejší, aktivnější, mladší duchem, méně omezení nemocemi nebo bydlet a pracovat v prostředí, kde schody dávají smysl. Metaanalýzy se snaží podobné faktory hlídat, ale realita je bordelózní jak sklep po stěhování.
Přesto to celé není náhodný výkřik do tmy. Chůze po schodech zapadá do širšího poznání, že i krátké pohybové epizody během dne mají zdravotní smysl. Nemusíte hned běžet půlmaraton s výrazem mučedníka. Pro mnoho lidí může být největší upgrade právě v malých volbách…
Schody místo výtahu, vystoupit o zastávku dřív, dojít pěšky na oběd, nechat auto o kus dál.
„Kolik schodů stačí?“
Tady je odpověď otravná: přesné univerzální číslo nemáme. Různé studie měřily schody různě, takže z toho nejde udělat jednoduché dogma typu „17 pater denně a smrtka se klidí do čiti“. Smysl má spíš princip – pokud můžete, přidávejte schody pravidelně a realisticky. Ne jednou za měsíc vyběhnout věž kostela a pak tři týdny chodit bokem jak krab.
Pro začátek může stačit vystoupit o patro dřív, brát schody dolů, přidat jedno patro nahoru denně, nebo si dát několik krátkých výstupů během dne. U zdravého člověka je to praktická a dostupná forma intenzivnějšího pohybu!
„Co když su starý, nemohoucí, bez nohou?“
Samože to není pro každého – lidi s omezenou mobilitou nebo kloubními problémy mají úplně jinou situaci. Ale, ruku na srdce, to většina populace prostě není.
Takže třeba vás to přiměje jet zítra do vyššího patra samohonem – díky čemuž se můžete těšit na více let tohoto utrpení!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
