TLDR: Byla to profesionální bojová formace v době, kdy se profesionálové nenosili. Alex ji navíc zdědil po svém otci, který ji celý život piloval.

Když se vzpomíná na vítězství Alexandra Velikého, často mu připisuje strategická genialita a odvážné velení. Jenže to je – jak už to bývá – jenom částí příběhu. I Alexander dělal chyby, nešlo o absolutního génia.

Při náhledu do dějin zjistíme, že jeho úspěch při budování říše, která sahala od Řecka až po Indii, nebyl pouze výsledkem jeho individuální zdatnosti. Klíčovou roli v jeho vojenských triumfech sehrála také jeho pozoruhodně dobře vycvičená a všestranná armáda.

Tenkrát ve starověku

Makedonská armáda pod Alexandrovým velením se nepodobala žádné jiné síle své doby – do značné míry za to přitom Alexandr vděčil svému papínkovi. Bez jeho přípravy vojska by synátor následně těžko mohl rozehrát partii o tehdejší známý svět…

Jádrem Alexandrovy armády byla falanga – vysoce kvalifikovaná pěchota hoplítů či kopiníků vyzbrojená dlouhými kopími nebo píkami a malými štíty. Na rozdíl od jiných soudobých armád prošli pěšáci náročným výcvikem, který trval několik let. Nebyli pouze zběhlí ve zbrani, ale také dobře ovládali taktiku malých jednotek, boj zblízka a specializované techniky. Tento rozsáhlý výcvik je odlišoval od jejich protivníků.

Falanga Alexandrovu armádu proslavila, ale nešlo zdaleka o jediný komponent. Tím dalším byla doprovodná jízda, pravděpodobně nejlepší jezdecká jednotka své doby. Zatímco většina jezdectva té doby sloužila jako zvědové nebo rychlá pěchota, Alexandrova jízda byla výjimečná. Její členové opět prošli dlouholetým výcvikem v jízdním boji, díky němuž byli schopni čelně útočit, obcházet nepřítele nebo sesednout a bojovat jako pěchota.

Nakonec tu máme ekvivalent speciálních sil – totiž štítonoše známé jako hypaspisté. Ti byli vyzbrojeni kratšími kopími, meči a štíty, vyznačovali se výjimečnou flexibilitou a byli vycvičeni pro širokou škálu bojových scénářů. Jejich všestrannost umožňovala Alexandrově armádě provádět složité taktické manévry a dařilo se jim v různých podmínkách bojiště.

Hurá na zteč

Jak můžete vidět, žádná jednotka Alexandrovy armády neměla k dispozici paprskomety nebo atomovky – vlastně je docela zajímavé, že kolem Alexandra Velikého nevznikají žádné konspirační teorie. Snad kdyby byl starší, a snědší, mnozí by hledali alternativní důvody pro jeho historické úspěchy…

To, co Alexandrovu armádu ve skutečnosti odlišovalo od ostatních armád té doby, byla především její profesionalita. Zatímco většina starověkých armád se spoléhala na domobranu založenou na civilistech a doplněnou malým jádrem vycvičených vojáků, Alexandrova armáda byla profesionální armádou v každém smyslu.

Tito vojáci nebyli amatéři ani odvedenci – byli velmi zkušení, dobře vycvičení a patřili k nejelitnějším bojovníkům na světě. V době, kdy se síla armády často měřila podle jejího nejslabšího článku, byly Alexandrovy jednotky silné jako silnice.

Ačkoli je Alexandr Veliký často oslavován jako vojenský génius, jeho vedení nebylo bez chyb. Projevil se v některých momentech lehkomyslností, například když se vydal přes řeku Granicus vstříc čekajícím nepřátelským silám…

V neprofesionální době

Někdy příliš komplikoval svou taktiku, když bylo třeba jednoduchosti. Jeho důraz na vedení bitvy zepředu byl sice statečný, ale pro generála jeho postavení pravděpodobně nevhodný. Naproti tomu vojevůdci jako Julius Caesar volili strategičtější přístup a umisťovali se za jádrem bitvy, aby vydávali rozkazy, sledovali vývoj – a neumřeli po náhodném zásahu šípem. Ostatně tato lehkovážnost nakonec byla i zhoubou Alexandrovy říše po jeho smrti…

Odkaz Alexandra Velikého jako dobyvatele je nesporně pozoruhodný, ale při pohledu nazpět máme – jako obvykle – tendenci zjednodušovat přínos jednotlivců, a přecházet přínos systémů. Alexovy úspěchy byly zkrátka postaveny na základech výjimečné armády – kdyby měl ve svých řadách partu vidláků, jeho jméno byste skoro zcela jistě přes propast dvou milénií neznali.

[Ladislav Loukota, PZ]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]