TLDR: AI zatím nezvyšuje nezaměstnanost – ale už zpomaluje nábor mladých lidí v některých profesích a nejvíc zasahuje dobře placené kancelářské práce. Výzkum tuna.

Od proslavení na jaře 2023 se s nynější vlnou strojových učení váže jedna velká otázka – připraví nás to o práci? Doposud všechny technologické novinky v historii lidstva nakonec – navzdory původním obavám – více práce přinesly, než kolik ji vzaly. Což neznamená, že mnoha lidem ji mohli vzít – a dát pak lidem jiným, ke smůle těch původních…

Zjevně prozatím snaha budovat nová datacentra spíše generuje povolání, a na ekonomické krize dochází z úplně jiných důvodů, než kvůli AIčkům. Nová analýza od Anthropicu se proto snaží odpovědět jinak. Ne ptát se „co AI umí“, ale „co AI skutečně dělá v reálné práci“. A výsledky nejsou tak povzbudivé, jak by se z absence rozsáhlé technologické nezaměstnanosti dalo čekat.

„Proč neřeší, co umí a koho by mohla nahradit?“

Starší výzkumy už ukázaly, že teoreticky by jazykové modely mohly zvládnout obrovské množství pracovních úkolů. V praxi ale zatím pokrývají jen zlomek z toho. Důvodů je vícero, ale v zásadě všechny spojuje nejistota zaměstnavatelů a špatná implementace. AIčka typicky nemohou být zcela autonomní, protože občas dělají koniny – ale nastavit procesy tak, aby lidem jejich kontrola nepřidala více práce, je trochu oříšek, zvláště pokud manažeři tu autonomii chtějí.

Jinak řečeno, AI má nejspíše potenciál, ale zatím ho zdaleka nevyužíváme, protože se s ní sami zatím učíme.

A právě proto vznikl nový ukazatel – „observed exposure“. Ten kombinuje dvě věci: co AI může dělat a co opravdu dělá v pracovním prostředí. A ještě důležitěji rozlišuje mezi tím, kdy AI jen pomáhá, a kdy už práci skutečně automatizuje.

„Co jim z toho vypadlo?“

Asi nebude šokantní, že z analýzy vycházejí jako nejvíc ohrožené nikoliv manuální profese, ale klasický kancelářský svět. Na špičce jsou programátoři, zákaznická podpora nebo analytici. Naopak profese jako kuchaři, číšníci nebo mechanici jsou zatím prakticky nedotčené – ačkoliv jenom kvůli tomu, že nemáme spolehlivé manuální roboty, ergo jaksi AIčka bez nich neumí dělat fyzickou práci.

Tohle všecko se ale tak nějak ví. Zajímavější než seznam profesí je ale dopad.

Navzdory obavám studie nenašla žádný průměrný nárůst nezaměstnanosti u nejvíce zasažených skupin od roku 2022. Ekonomika se zatím nerozpadá, lidé nekončí na dlažbě – což je obecně dobře, poněvadž prudký nárůst nezaměstnanosti větších segementů populace je nežádoucí celospolečensky, ať jde o programátory nebo pro dělňase. AI, zdá se, aspoň momentálně nevytlačuje lidi z práce ve velkém.

Má to ale jedno velké „ale“ – u mladých lidí ve věku zhruba 22–25 let skutečně začíná být vidět pokles náboru do profesí s vysokou expozicí AI. Ne že by byli vyhazováni – ale firmy je méně přijímají…

„To nezní tak hrozně, ne?“

Nezní to tak hrozně jako obří nezaměstnanost nebo vzpoura mašin, ale za výhru bych to taky úplně neoznačil. AIčka už zřejmě mění, kdo se do pracovních pozic vůbec dostane. A pokud významné procento lidí v mladém věku nebude získávat ony profese, společenskému napětí to nejspíše (právem) nepomůže…

Další paradox totiž je nejvíce exponované profese jsou zároveň ty, které jsou lépe placené a vzdělanější. Optimista by nyní řekl, že to může vést k vyšším platům u těch manuálních profesí, poněvadž do nich nyní bude muset jít více lidí i větší pozornost – pesimista by řekl, že se u manuálních profesí platy nezvýší, poněvadž poptávka po nich bude stejná jako před rokem 2023.

Takže v součtu u části populace, která doposud očekávala vyšší kvalitu života, dojde jenom na pokles a střední třída, už tak zkopaná do kuličky, dostane další kop z otočky! Což znamená, že více lidí ve společnosti zchudne spíše než naopak – to celé jest navíc výsledek jen tří let vývoje, přičemž za další tři roky může být leccos jinak…

O práci nás tak AI úplně připravit hromadně nemusí – ale to ani automaticky neznamená, že kvůli ní nebudeme kolektivně chudší.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]