TLDR: Hrobokopové v Egyptěpopsali rozsáhlé naleziště skalního umění – jeho nejstarší vrstvy mohou mít až 10 milénií. Oznámení tuna.

Nejsme tak odlišní od lidí minulosti. Zatímco vy dnes scrollujete zdí na sockách a koukáte při tom na nej(h)různější domácí i světové novinky, skalní formace na Sinajském poloostrově byla čímsi takovým v uplynulých 10 tisíci letech. Vědátoři totiž odkryli rozsáhlé naleziště skalního umění, do něhož se v průběhu epoch podepisovaly různé kultury.

10 tisíc let lidských „statusů“

Asi nejvíce zarazí nejstarší vrstvy, které mohou být staré až 10 000 let – jenom pro ilustraci, Cheopsova pyramida je blíže naší dnešní době než těmto prastarým čáranicím. Tyto nejstarší malby patrně pocházejí z období pozdního paleolitu či raného neolitu, kdy se klima severní Afriky postupně měnilo a oblast byla vlhčí než dnes.

Skála je však pokrytá rytinami a malbami i z různých dalších historických období – od pravěku až po islámskou éru. To znamená, že místo nebylo jednorázovou galerií, ale dlouhodobě využívaným „komunikačním panelem“ generací poutníků, pastevců a obchodníků.

Skála jako kronika

Lokalita se nachází na náhorní plošině Umm Irák a tvoří ji přibližně sto metrů dlouhý skalní převis. Jeho strop zdobí zejména červeně malovaná zvířata a symboly – ty jsou paradoxně těmi nejstaršími. Použití červeného pigmentu (pravděpodobně okru) je pro pravěké umění typické a jeho dochování naznačuje, že převis poskytoval relativně stabilní mikroklima.

K těmto vrstvám se postupně přidaly mladší nápisy v nabatejštině a arabštině, což dokládá, že místo bylo využíváno a navštěvováno po tisíciletí později různými kulturami. Nabatejci byli významnými obchodníky v oblasti mezi 1. stoletím př. n. l. a 1. stoletím n. l., takže převis mohl ležet poblíž dávných obchodních tras spojujících Arabský poloostrov s Levantou a Egyptem.

Úkryt i symbolické místo

Podle egyptských památkářů skála představuje jakési „přírodní muzeum pod širým nebem“, kde lze sledovat proměny lidského uměleckého projevu i způsobu života. Archeologické nálezy uvnitř převisu – zvířecí trus, zbytky ohnišť či opracované kameny – naznačují, že lokalita nesloužila jen jako místo rituální či symbolické, ale také jako dlouhodobý úkryt.

Některé rytiny zachycují hospodářské aktivity prvních lidských společenství – zvířata, pastevecké motivy či symbolické značky – a poskytují cenné informace o každodenním životě tehdejších obyvatel. Na detailní analýzu vrstev, datování pigmentů i přesné kulturní přiřazení si však budeme muset ještě posečkat.

Závod s turismem

Lokalita je nicméně relevantní i dnes. Jižní část Sinaje, kde se nachází, totiž prochází rozsáhlým turistickým rozvojem v oblasti hory svaté Kateřiny – významného křesťanského poutního místa.

Archeologové proto musí místo rychle zdokumentovat a detailně prozkoumat ještě před zahájením plánovaných stavebních prací a pravděpodobným přívalem turistů. Skalní převis tak možná čeká další kapitola – tentokrát už ne pravěká, ale moderní, ve které půjde o ochranu toho, co tu lidé zanechávali po deset tisíc let. Poslední příběh téhle skalní formace se tak možná teprve začal psát…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]