TLDR: Virus nám hackuje buňky a u toho rychle mutuje. Přestože jsme vynalezli geniální protichřipkovou zbraň, moc ji nevyužíváme – v Česku se proti chřipce očkovuje jen 7 % lidí, ať se vakcína do kmene trefé či nikoliv…
Nacházíme se uprostřed chřipkové epidemie. Ne poprvé, ne naposled. Frustrující je, že bychom tomu mohli zabránit…
„Chřipku chytnu třikrát ročně, proč teď plašíte?“
Well, ne. To, čemu většina lidí říká chřipka, takové to, co za tři dny vyležíme s čajíkem, většinou není chřipka. Hafo lidí tomu tak říká, ale fskutečnosti jde o nachlazení…
„Takže můžu onemocnět ze zimy!“
Eh, taky ne. Hafo lidí tomu tak sice nadává, ale jde o nákazu viry – většinou rhinoviry. BTW, rhino znamená nosní, to otravné smrkání to má tedy i v názvu. Pak to můžou být koronaviry, které v naší populaci kolují desítky až stovky let.
Kdekdo si může spojit chladné měsíce s vyšším počtem nemocí, ale za tím stojí spíš nedostatek slunce, sušší počasí usnadňující pronikání virů sliznicemi a mačkání se v budovách.
Když je venku kosa, lidi se běží ohřát do nákupáků a tramvají, kde na sebe všichni hezky prskají. Neustálé přebíhání z mrazu do přetopených interiérů našemu tělu taky zrovna nevoní. Ale pojďme už k té chřipce!
Zatímco nachlazení vám spíš může připomínat zpocený homeoffice s vysokou spotřebou kapesníků, chřipka vás častěji vyflákne z bot do postele tak, že nejste shopni ničeho. Častější jsou velmi vysoké horečky a bolesti kloubů. Častěji taky dochází ke komplikacím, jako třeba zápal…
Chřipka by byla o tolik snadnější… Zdroj: FTV Prima, vlastní
„Proč je chřipka tak úspěšná?“
Protože jsme těžce nepřipraveni a pak se divíme. V Česku máme proočkováno 7 % populace. A to je zoufale málo. Kolik bychom potřebovali naočkovaných? Odhady se různí, třeba podle téhle studie je to alespoň 35 %. Takže dost zaostáváme. Pomalu se proočkovanost v Česku zlepšuje, ale ne dost rychle. U každého kmene je to navíc jinak. A to je důvod, proč je to taková sviňárna.
Chřipka totiž velmi rychle mutuje. Je to molekula nukleové kyseliny RNA v obalu. Ten zároveň odemyká naše buňky a strká do nich tuhle nádheru. Virus hackne hostitelskou buňku a nutí ji kopírovat virus. V tomhle procesu se dějí chyby – mutace, které mění vlastnosti viru. Ještě větší obrátky to dostává, když si chřipku na sebe flušou různé druhy – ptáci, prasata nebo lidi.
Rychle tak může vzniknou fakt zákeřný kmen chřipky. Jeden z nich nám tu právě koluje a hospitalizovaných přibývá…
Kvůli těm mutacím je taky potřeba se pravidelně přeočkovávat. Každý rok se vakcíny vyrábí proti aktuálním chřipkovým kmenům, vzniklých těmi mutacemi. A každý rok trenduje jiný kmen.
Rýma vs. Chřipka, neasik. Zdroj: KC Green
„Co my s tím?“
Fajn je, že moc dobře víme co s tím. Víme, že vakcíny fungují dobře proti vypuknutí nemoci a zvláště pak proti závažnému průběhu. Proberte se svou lékařkou/lékařem možnost očkování, fakt to stojí za to.
Když je vám trochu blbě, zůstaňte v posteli s notebookem a makejte (nebo si pusťte animák) doma. Nebo, když to jinak nejde, flákněte si na ksicht respirátor.
Jo a taky by bylo příjemné mít zásobu vakcín a antivirotik, když už je České mozky tak úspěšně vynalézají třeba na UOCHB. Tady významně pomrkávám na nového ministra zdravotnictví, protože letos zásoby nejsou dostatečné, jak píše Zdeněk Hel. Šlo by to alespoň příští sezónu podchytit lépe?
My ostatní bychom si zas mohli mýt ruce, neolizovat kliky, no dyť to známe a nejsme blbí, ne?
[Filip Šlapal]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
